Poslanci navrhli v rozpočtu přesunout 177 miliard. Schillerová se k tomu vyjádří příští týden
Poslanci ve středečním druhém čtení státního rozpočtu na příští rok navrhli přesuny v celkovém objemu asi 177 miliard korun. Jedná se o zhruba 11 procent celkových výdajů rozpočtu. Zatímco loni při této příležitosti předložili na devět desítek pozměňovacích návrhů v celkovém objemu přes 130 miliard korun, tento rok se sešlo asi 130 návrhů. Některé se ale překrývají a jsou předloženy ve více variantách.
Středeční rozprava ve sněmovně trvala přes šest hodin. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v úvodu řekla, že své stanovisko k pozměňovacím návrhům sdělí při hlasování ve třetím čtení. To by mělo přijít na řadu 4. prosince.
Další miliardy do rozpočtu? Schillerová chce podnikatelům vrátit daňové přeplatky později
Číst článek
Rozpočtový výbor minulý týden podpořil přesuny za 1,3 miliardy korun. Ministerstvo financí navrhuje celkové výdaje rozpočtu na 1,618 bilionu korun a příjmy 1,578 bilionu korun. Schodek se tak má pohybovat okolo částky 40 miliard korun.
Ministryně po jednání také přiznala, že podpoří především navýšení rozpočtu pro sociální služby. „Jsem ráda, že v rozpočtovém výboru mezi prvním a druhým čtením prošly pouze ty pozměňovací návrhy, které jsem aktivně podpořila. Takže určitě podpoříme pozměňovací návrh na navýšení peněz ze sociálních služeb na částku 600 milionů,“ uvedla pro Český rozhlas.
Rozpočtový výbor také doporučil přidat menším obcím 600 milionů na investice do škol a bytů. Rovněž doporučil přesunout stejnou částku na sociální služby. Poslanci chtějí svými individuálními návrhy přidávat peníze hlavně na platy učitelů, na školství, opravy silnic, sociální služby nebo třeba pozemkové úpravy.
Peníze na své návrhy plánují brát třeba z plánovaných výdajů na státní dluh, ze slev na jízdné nebo z peněz na podporu agropotravinářského komplexu. Někteří chtějí vzít peníze z rozpočtové rezervy. Ministryně Schillerová upozornila, že podle zákona musí být rezerva schválena nejméně ve výši 0,3 procenta výdajů. Pokud by ji některý návrh snižoval pod tuto hranici, byl by podle ní nepřijatelný.
Kybernetika, školství, Sýrie
Konkrétní návrhy poslanců jsou tedy různorodé. Jan Barotšek (KDU-ČSL) například navrhuje navýšit platový rozpočet Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost. „Jestliže chceme, aby se o kybernetickou bezpečnost starali ti nejlepší z nejlepších, musíme jim poskytnout dobré platové podmínky,“ řekl ve sněmovně.
Sociální demokraté Václav Votava a Kateřina Valachová zase chtějí přidat tři miliardy korun na platy učitelů. Peníze chtějí vzít z peněz na obsluhu státního dluhu. Votava argumentoval tím, že tato kapitola každoročně končí s nedočerpanými výdaji v objemu několika miliard korun. Starostové chtějí na platy učitelů přidat téměř 5,5 miliardy, stejnou částku jim chce dát Martin Baxa (ODS). Navyšovat peníze na platy učitelů si přejí i další strany.
Rodičovský příspěvek se zvýší, schválili poslanci. Některé rodiny dostanou o 80 tisíc víc
Číst článek
Občanští demokraté předložili avizované návrhy, které v souhrnu ubírají z plánovaných výdajů 46 miliard korun. Chtějí tím vládě ukázat, že je možné sestavit vyrovnaný rozpočet. Hodlají například zrušit peníze na slevy na jízdném, což by podle nich ušetřilo 5,5 miliardy korun, nebo odebrat peníze pro agropotravinářský komplex o objemu 4,85 miliardy korun. Půl miliardy chtějí vzít z peněz na kosmické aktivity.
Piráti chtějí odebrat Kanceláři prezidenta republiky 2,2 milionu z peněz na právní a obdobné služby. „My máme pochybnosti o tom, že ty služby vůbec dávají smysl, tyto náklady si prezident často způsobil sám svými neuváženými výroky,“ řekl poslanec Pirátů Mikuláš Ferjenčík (Piráti).
Jiří Kobza (SPD) chce vzít celou částku na tzv. transformační spolupráci, tedy 70 milionů korun, a nasměrovat je na obnovu Sýrie. Zdůvodnil to tím, že peníze na zahraniční pomoc by měly směřovat přednostně do států a regionů bezprostředně ohrožených a postižených válečnými událostmi. Tím je podle něj především Sýrie.
Devět návrhů představil i poslanec Dominik Feri (TOP 09). Chce dát například tři miliardy ze slev na jízdném ve prospěch regionálního školství. Z podpory agropotravinářského komplexu chce odebrat dvě miliardy a přidat je na opatření v krajině určená na zadržování vody.
V říjnu sněmovna v prvním čtení schválila základní parametry rozpočtu, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Schodek má být stejně jako letos 40 miliard korun. Pokud sněmovna rozpočet schválí, dostane ho rovnou k podpisu prezident. Senát se schvalováním rozpočtu nezabývá.
