Každý šestý současný státní zástupce byl před listopadem 1989 členem KSČ

Tři desetiletí po pádu komunistického režimu stále působí na státních zastupitelstvích přes dvě stě žalobců, kteří byli členy Komunistické strany Československa. Vyplývá to z analýzy serveru iROZHLAS.cz. „Dnes tento stav pouze musím vzít na vědomí, akceptovat ho, protože de iure je pro mě neměnný,“ říká Lenka Bradáčová, která šéfuje Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze, kde je podíl bývalých komunistů nadprůměrný.

Data Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

První náměstek nejvyššího státního zástupce Igor Stříž je jedním z dosud aktivních žalobců, kteří byli před rokem 1989 v KSČ. Sám to odmítl komentovat, nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman o něm nepochybuje: "Je zapotřebí zkoumat odbornou, tedy profesní zdatnost, ale i morální kvality. Musím říci, že v případě pana náměstka Stříže nemám pochybnosti ani o jedné z těchto složek." | Zdroj: Profimedia

1252 současných státních zástupců jich nejméně 204 bylo před rokem 1989 členy KSČ. I třicet let po pádu komunistického režimu tedy působí na státních zastupitelstvích 16 procent žalobců, kteří se k totalitnímu režimu aktivně přihlásili a vstoupili do komunistické strany, ačkoli to nebylo nutnou podmínkou pro výkon jejich povolání. Podíl bývalých komunistů mezi žalobci je o něco vyšší než mezi soudci.

Soudci nemuseli být v KSČ. Byli tam jen ti, kteří si chtěli šplhnout u režimu, vysvětluje aktivistka

Číst článek

Vyplývá to z analýzy serveru iROZHLAS.cz, který porovnal aktuální soupisku státních zástupců se seznamy těch, kteří byli v době nástupu do svých funkcí členy KSČ.

Podle nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana je výskyt někdejších majitelů rudé legitimace v justičním aparátu důsledkem postoje, který česká společnost ke komunistickému režimu a jeho představitelům zaujala: „Nedošlo k zákazu komunistické strany v devadesátých letech, nedošlo k tomu, že by se členové KSČ jakýmkoliv způsobem diskriminovali v přístupu k nějakému zaměstnání či profesi. Tím je tedy umožněno, aby i nadále pracovali v jakýchkoliv pozicích,“ sdělil Radiožurnálu nejvyšší státní zástupce.

Profesní zdatnost i morální kvality

Prokurátoři i soudci prošli na začátku devadesátých let prověrkami, takzvanými renominačními procesy, které měly nejoddanější komunistické kádry z justice odstranit. Jejich součástí byla i povinnost předložit lustrační osvědčení. Jeho majitelé by neměli být příslušníky ani spolupracovníky StB, funkcionáři KSČ od okresního tajemníka výš, příslušníky Lidových milicí ani členy akčních výborů či prověrkových komisí. Soudci a žalobci, kteří prověrkám odolali, na svých místech často pracují dodnes. A mnozí ve svobodných poměrech povýšili. 

Například mezi šéfy obvodních a okresních státních zastupitelství je podíl bývalých členů KSČ dvakrát vyšší než mezi řadovými žalobci. Ti jsou přitom šéfům příslušného státního zastupitelství přímo podřízeni. Často také rozhodují s konečnou platností –  přezkum jejich závěrů není ani zdaleka tak častý jako u soudních verdiktů. 

Také na Nejvyšším státním zastupitelství je podíl bývalých komunistů nadprůměrný: 16 z 57, to je 28 procent. Členem strany se v roce 1987 stačil stát například i tehdejší vojenský prokurátor, dnes náměstek nejvyššího státního zástupce Igor Stříž.

Sám to na dotaz Radiožurnálu odmítl komentovat. Zastal se ho jeho šéf, tedy již citovaný nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman: „Je nutné dívat se nejen na někdejší politickou příslušnost těchto lidí, ale zejména je zapotřebí zkoumat jejich odbornou, tedy profesní zdatnost, ale i morální kvality. Musím říci, že třeba na Nejvyšším státním zastupitelství, konkrétně v případě pana náměstka Stříže, nemám pochybnosti ani o jedné z těchto složek.“

Pavel Zeman: Podíl komunálních politiků na trestné činnosti byl 0,03 procenta. Je zanedbatelný

Číst článek

Stříže stejně jako většinu státních zástupců podle Zemana navíc prověřil Národní bezpečnostní úřad, který zkoumal jeho způsobilost seznamovat se s utajovanými skutečnostmi nejen z pohledu odborného, ale i morálního.

„Vyšší poměr bývalých členů KSČ na Nejvyšším státním zastupitelství je prostě statistická hodnota, kterou jsem nikdy neanalyzoval, a můj čas je natolik drahý, že ji ani analyzovat nebudu,“ dodal Zeman.

Nátlak a vydírání

Podle ministerstva spravedlnosti je vyšší podíl bývalých komunistů na vyšších pozicích logický: „U vyšších stupňů státních zastupitelství pracují zpravidla starší ročníky, jež se kariérním postupem dostávají do vyšších ‚pater‘.Tudíž lze předpokládat, že zde bude více osob, které zahájily svou kariéru před rokem 1989,“ sdělil Radiožurnálu mluvčí Vladimír Řepka.

Ministerstvo zdůrazňuje, že řadové členství v KSČ nebylo a není omezujícím faktorem pro výkon veřejné funkce a že všichni aktivní státní zástupci byli řádně jmenováni, a splňovali tedy veškeré zákonné požadavky. „Výkon funkce státního zástupce je omezen věkem 70 let, jednoduchou logickou dedukcí tak můžeme dovodit, že ještě po nějaký čas budou v soustavě státních zastupitelství lidé starších ročníků, kteří před rokem 1989 byli členy KSČ,“ říká mluvčí ministerstva spravedlnosti Řepka.

Podle něj dnes nelze členství žalobců v totalitní komunistické straně jednoduše kritizovat: „Důvody pro vstup do KSČ před rokem 1989 byly individuální a velmi rozličné. Na některé byl činěn nátlak, byli vydíráni například prostřednictvím zákazu studia svých potomků. Samo řadové členství v KSČ nikterak nemůže paušálně devalvovat morální vlastnosti státního zástupce.“

Absolutní konformita

Seznamy státních zástupců a soudců, kteří byli před listopadem 1989 v KSČ, zveřejnilo ministerstvo spravedlnosti v roce 2011 poté, co Ústavní soud shledal, že „informace o členství soudců v KSČ před rokem 1989 nejsou citlivým údajem podle zákona na ochranu osobních údajů a představují podklad pro diskusi občanské společnosti o nezávislosti a nestrannosti soudců.“ Totéž platí pro státní zástupce.

Ministerstvo upozorňuje, že „seznam státních zástupců s údaji o jejich politické příslušnosti před listopadem 1989 je vytvořen z podkladů k jejich jmenování do funkce. Seznam nemusí být úplný, údaje v něm nebyly zpětně ověřovány a neobsahuje údaje o kandidátech KSČ“.

Zveřejnění seznamů tehdy u soudů vybojoval právní aktivista Tomáš Pecina. I když bývalých členů KSČ v české justici s pokračující generační obměnou ubývá – věkový limit pro tuto funkci je stejně jako u soudců 70 let – problém je podle Peciny stále aktuální: „Celá justice je do dnešní doby jakýmsi Jurským parkem komunismu. Netýká se to jen státních zástupců, ale také soudců,“ řekl Pecina Radiožurnálu k výsledkům analýzy.

Soud potvrdil vězení příslušníkům StB za zbití disidenta Placáka

Číst článek

„Celý ten systém, jeho hodnotové nastavení, je komunistické. Neznám žádnou jinou sféru české společnosti, kde by komunistický režim ve své ideologické podobě přežil do dnešní doby v takové intenzitě, jako je právě justice. A asi nejintenzivnější je to právě u státních zástupců. Projevuje se to velmi konkrétně v tom, že máte-li spor, kde je na jedné straně bývalý estébák a na druhé straně jeho oběť, prakticky vždycky uspěje estébák a nikdy neuspěje oběť,“ nešetří kritikou právní aktivista Tomáš Pecina.

Podle jeho informací existují jen hrubé odhady, podle nichž bylo před rokem 1989 v partaji zhruba 75 procent tehdejších prokurátorů. „Podmínky pro setrvání v takové funkci byly ovšem ekvivalentní podmínkám pro členství v KSČ. Je tudíž nepředstavitelné, že by některý prokurátor, i kdyby sám nebyl členem komunistické strany, například odmítal pobyt okupačních vojsk v Československu nebo nesouhlasil v některém jiném směru s politikou komunistické strany. Tam byla vyžadována absolutní konformita,“ říká Pecina.

Zákon politické angažmá žalobců připouští

Nejvyšší podíl bývalých členů KSČ je na okresních státních zastupitelstvích v Třebíči (ze šesti státních zástupců čtyři bývalí komunisté), v Chrudimi (2 z 5) a v Sokolové (4 z 10). Naopak ve Znojmě, Žďáru nad Sázavou, Praze 2 nebo třeba v Přerově dnes nepůsobí mezi státními zástupci žádný exkomunista.

Mezi krajskými prokuraturami působí nadprůměrný podíl předlistopadových komunistů v Českých Budějovicích, v Brně, ve Středočeském kraji a v Hradci Králové.  

Na Vrchním státním zastupitelství v Praze je podíl bývalých členů KSČ ještě o něco vyšší než na Nejvyšším státním zastupitelství, bezmála 30 procent. Naproti tomu na Vrchním státním zastupitelství v Olomouci je bývalých komunistů podstatně méně: tři ze 32, tedy pod deset procent.

„Ta čísla mají zcela logické vysvětlení. Musíme se podívat do historie, na vznik státního zastupitelství v roce 1994,“ řekla Radiožurnálu vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová. „Zatímco Vrchní státní zastupitelství v Olomouci a Nejvyšší státní zastupitelství v Brně vznikly jako dva zcela nově se koncipující úřady, Vrchní státní zastupitelství v Praze vzniklo transformací z Generální prokuratury a Hlavní vojenské prokuratury. Z toho lze dovodit, že řada státních zástupců, dřívějších prokurátorů z těch dvou institucí, byla členy komunistické strany. Já dnes tento stav pouze musím vzít na vědomí, akceptovat ho, protože de iure je pro mě neměnný.“

Podle Bradáčové za šest let, kdy šéfuje vrchnímu zastupitelství v Praze, opustilo instituci 26 lidí, z toho deset bývalých komunistů. 

„Každého státního zástupce hodnotím podle jeho kvalit profesních i osobních a nelze paušálně říct, že by bývalí členové KSČ svoji nevykonávali zcela přesvědčivě, nezávisle, důvěryhodně. Takový závěr rozhodně učinit nelze,“ zamýšlí se Lenka Bradáčová. 

Zákon státním zástupcům nezakazuje politické angažmá, teoreticky tak mohou být členy jakékoli politické strany. „Přesto se domnívám, že pro posílení všech zásad a principů, na nichž státní zastupitelství stojí, by státní zástupci členy žádné politické strany být neměli,“ říká Bradáčová.

Václav Štefan, pek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme