Vrchní státní zastupitelství se brání kritice ministryně Benešové. Údaje jsou podle nich zavádějící

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) ve čtvrtek kritizovala údajně nízkou úspěšnost vrchních státních zastupitelství. Musí podle ní vzniknout analýza efektivity. Na obranu státních zástupců vystoupil ten nejvyšší – Pavel Zeman. Podle šéfky Vrchního státního zastupitelství v Praze Lenky Bradáčové jsou údaje zavádějící, protože se do nich počítají i kauzy, u nichž ještě nepadlo pravomocné rozhodnutí.

Analýza Olomouc / Praha (Aktualizováno: 18:57 24. 5. 2019) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Lenka Bradáčová, vrchní státní zástupkyně | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

„Nepovažuji to za úplně strašné číslo.“

Těmito slovy ve čtvrtek komentoval nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman na sněmovním semináři o nezávislosti justice údaj, že loni bylo zproštěno u soudů 22 procent stíhaných. Ty tam poslala vrchní státní zastupitelství (VSZ) v Praze a Olomouci.

Benešová zkritizovala práci vrchních státních zástupců, vadí jí nízká úspěšnost

Číst článek

Na první pohled vypadá čtvrtina nespravedlivě obviněných opravdu strašně. Obzvláště, když okresní zastupitelství měla loni u soudů zproštěno jen pět procent osob a krajská 9,5 procenta. A tak by se také na první pohled zdála oprávněná kritika ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO).

Ta ve čtvrtek na stejném semináři právě vrchní státní zastupitelství kritizovala a řekla, že se jí počet lidí zproštěných obžaloby – a s tím rostoucí náklady na jejich odškodnění – vůbec nelíbí.

„Obávám se, že je tam velké množství zproštěných věcí. A my to platíme. Náklady na tyto věci, kde byl žalobce neúspěšný, stoupají. Jsem tím velmi znepokojena,“ nechala se slyšet.

Mluvila přitom konkrétně o práci speciálních šestých odborů vrchních státních zastupitelství, které stíhají ty největší případy podvodů, rozkrádání a praní špinavých peněz. Podle Benešové proto musí vzniknout důkladná analýza jejich efektivity.

Jak to tedy s prací vrchních státních zastupitelství v Praze a Olomouci a jejich speciálů opravdu je? Posílají k soudu ve velkém špatné obžaloby či nevinné lidi? Anebo je 22 procent neúspěšných kauz poněkud pochybné číslo?

Jedna zproštěná osoba

Podle informací, které Radiožurnálu poskytla vrchní státní zastupitelství i Nejvyšší státní zastupitelství, je statistika následující: loni podalo VSZ Olomouc obžalobu na 50 fyzických i právnických osob, Praha na 94. Celkem tedy na 144 osob.

Zároveň bylo loni v kauzách obou vrchních státních zastupitelství pravomocně zproštěno 33 osob. Z toho vychází neúspěšnost 22,9 procenta.

Obava ze zásahů Marie Benešové do justice je naprosto legitimní, tvrdí poslanec Pirátů Michálek

Číst článek

Háček je ale v tom, že jde o virtuální číslo. Jednak lidé či firmy obžalovaní loni ve valné většině ještě pravomocný rozsudek nemají. Takže ti, kteří byli loni pravomocně zproštěni, většinou figurují v kauzách poslaných k soudu předloni či ještě dříve.

„Loni bylo u nás podáno 12 obžalob na 50 osob, pravomocně zproštěna byla jedna osoba. Šlo ale o muže z kauzy takzvaného Toflova gangu, což je věc, v níž byla podána obžaloba už před osmi lety,“ vysvětluje Radiožurnálu Petr Šereda, šéf odboru závažné hospodářské a finanční kriminality na Vrchním státním zastupitelství Olomouc.

Trend nelze vyčíst

Zbylou a velkou porci tří desítek zproštěných osob za loňský rok odmítá jako zavádějící i šéfka pražského vrchního státního zastupitelství Lenka Bradáčová. „Tento statistický údaj neosvědčuje žádnou kvalitu či nekvalitu práce vrchních státních zastupitelství. Srovnává totiž data z trestních věcí, u kterých nebylo soudy pravomocně rozhodnuto, a mohou se tedy časem ještě měnit,“ tvrdí.

Její úřad loni podal dle statistik 20 obžalob na 94 lidí. Třetina zproštěných ale opět zčásti figurovala v kauzách, které se u soudů táhnou několik let a nevztahují se nijak k obžalobám podaným loni.

Oba státní zástupci poukazují na to, že by se jejich případná neúspěšnost měla hodnotit za delší časový úsek, kdy jsou kauzy už většinou pravomocně ukončené. Delší čas je také k jejich práci mnohem vlídnější. Statistika za loňský rok navíc není zcela jasná, podle Bradáčové má její úřad zproštěno pravomocně jen 10 osob.

Olomouc dokládá, že od roku 2010 mají úspěšnost kauz 96,4 procenta, a pokud jde o osoby, je podíl odsouzených ve výši 94,7 procenta. Podobně je to i v Praze. Za působení Bradáčové, tedy za posledních šest let, podal úřad 90 obžalob a jen pět z nich bylo neúspěšných.

Ani z údajů dodaných Nejvyšším státním zastupitelstvím nelze vyčíst nějaký jasný trend nárůstu počtu pravomocně zproštěných vůči obžalovaným v posledních letech. Například pražské VSZ mělo předloni procento zproštěných 14,5, v roce 2016 pak 2,8 procenta a v roce 2015 šlo o 20 procent. V Olomouci to pak bylo ve stejných letech 0, 0 a 5 procent.

(Ne)slavné případy

Na druhou stranu nelze nevidět, že za příběhy čísel jsou konkrétní lidé, kteří byli obžalobou skutečně poškozeni anebo se prostě úspěšně obhájili. Stát je za to také musí odškodnit.

Mynářovy schůzky se soudci byly nestandardní, ale ne trestné, uvedl státní zástupce Lelek

Číst článek

Jak ale posoudit, kdy šlo o špatnou práci státního zástupce, anebo kvalitní obhajobu anebo „nekvalitní“ práci soudu? K loňským zprošťujícím rozsudkům patří například ten nad bývalým detektivem protimafiánské policie Jiřím Komárkem. V první instanci byl za zneužití pravomoci úřední osoby odsouzen, následně pak osvobozen.

Známý je také případ Jany Nečasové, dříve Nagyové, která – coby milenka premiéra Petra Nečase (ODS) – úkolovala a zneužila Vojenské zpravodajství. V kauze byly tři osvobozující rozsudky, aby pak soudy nakonec obrátily a Nečasovou a spol. potrestaly.

Média se věnovala rovněž případu tunelování firmy Oleo Chemical a praní peněz právníky a účetními kolem lobbisty Ivo Rittiga. Soud loni čtyři lidi z osmi pravomocně osvobodil. Otázka je, zda tato statistika zůstane výhledově stejná a zda šlo skutečně o špatnou obžalobu.

Trest pro bývalého šéfa Čepra platí. Za nevýhodné obchody dostal Kadlec čtyři roky vězení

Číst článek

Podle aktérů případu pochopitelně ano, ale podle šéfa Nejvyššího státního zastupitelství Pavla Zemana „skutkové závěry soudu neodpovídají důkazům“ a proti rozsudku podal dovolání. O něm zatím nebylo rozhodnuto.

Že ve složitých kauzách může dojít ke zvratu i po letech, by nakonec mohl vyprávět třeba bývalý šéf státního olejářského podniku Čepro Tomáš Kadlec. V kauze nevýhodných obchodů s pohonnými hmotami Čepra se škodou více než čtvrt miliardy korun byl třikrát osvobozen. Na základě dovolání k Nejvyššímu soudu se případ po letech vrátil na začátek, aby byl tento měsíc Kadlec – po devíti letech tahanic – pravomocně odsouzen ke čtyřem rokům vězení.

Vyhodnotit efektivitu práce speciálů či celých vrchních státních zastupitelství tak bude chtít hodně chladnou hlavu. A je otázka, jestli ji Marie Benešová momentálně má.

Jana Klímová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme