Stav konstrukce byl velmi smutný, říká autor zřícené lávky. Principy její stavby popisoval na policii

Příčiny sobotního zřícení lávky pro pěší v Praze-Troji zatím nejsou známy, určí je soudní znalec. Neštěstí, při kterém byli zraněni dva lidé těžce a dva lehce, vyšetřuje policie. S ní spolupracuje i autor a projektant konstrukce Jiří Stráský. „Byl jsem velice nešťastný,“ popsal v rozhovoru pro Radiožurnál reakci na zprávu o zřícení svého díla.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Příčiny sobotního zřícení lávky pro pěší v Praze-Troji zatím nejsou známy, určí je soudní znalec. Neštěstí, při kterém byli zraněni dva lidé těžce a dva lehce, vyšetřuje policie. S ní spolupracuje i autor a projektant konstrukce Jiří Stráský. | Foto: Karel Puš | Zdroj: koláž iRozhlas.cz

Co vás jako první napadlo, když jste zprávu o zřícení lávky slyšel?
Byl jsem velice nešťastný. To je jediné, co vám mohu říct.

Nepřemýšlel jste o tom, jak se to mohlo stát? Co vám proběhlo hlavou?
Byl jsem opravdu překvapen způsobem poruchy konstrukce, protože to byl náhlý zlom. Z hlediska projektu jsme udělali všechno pro to, aby konstrukce byla v pořádku. A správně jsme ji vyzkoušeli - když se postavila, tak jsme ji zkoušeli 38 nákladními vozidly. Potom přišly podrobné dynamické zkoušky, konstrukce byla rozkmitána tak, abychom měli jistotu, že nevzbuzuje nepříjemné pocity. Takže neznám důvod, proč by měla spadnout.

Přehrát

00:00 / 00:00

Rozhovor Petra Krále s Jiřím Stráským, autorem lávky u Trojského zámku, která se o víkendu zřítila

Jak tedy byla lávka konstruována? Byl to běžný způsob technického řešení?
Nejdřív jsme postavili podobnou konstrukci v Brně a potom nás investor - dopravní podnik z Prahy, požádal, abychom takovou konstrukci vyprojektovali i v Praze. Mimochodem konstrukce v Brně byla postavena v roce 1979 a stále slouží. Pak tedy byla postavena ještě jedna a ještě další v České republice.

Daná konstrukce se dělá tak, že se mezi pevné bloky natáhnou lana, na ně se poskládají prefabrikované prvky - tomu říkáme segmenty. Jakmile se poskládají všechny tyto segmenty, tak se protáhnou další lana, vybetonují se spáry mezi těmi prefabrikovanými prvky a napnutím lan se konstrukce vzpíná. Opírá se o opěry a tím způsobem v ní vzniká tlak, stává se tedy tuhou.

Trojská lávka podle správce nebyla v dobrém, ale ani v havarijním stavu. Do zřícení čidla nehlásila problém

Číst článek

Václav Hvízdal, zástupce firmy Pontex, která se spolu s Technickou správou komunikací o lávku starala, prohlásil, že nekontrolovali hlavní montážní lana, protože to nebylo technicky možné. Opravdu konstrukce znemožňovala průběžnou kontrolu hlavních lan?
Nevím tedy, zda jsem dobře rozuměl tomu, co řekl zástupce Pontexu, protože v diagnostice byla napsána přesně tato věta: Nosná lana jsou v uspokojivém stavu, i když nelze vyloučit některá místa, kde to může být horší. To tedy znamená, že je kontrolovat určitým způsobem lze. Akorát nemůžete mít jistotu, že to zkontrolujete po celé délce. To znamená, že si vyberete určité množství referenčních bodů, kde zjistíte, jaký je stav lan. Následně potom podle toho odhadujete, jak je to v dalších místech.  Dá se tedy vybrat pár kritických míst, kde to lze kontrolovat.

Kde podle vás tedy mohla být slabina? V kontrole nebo v údržbě?
Včera jsem projekt vysvětloval policii. Domluvili jsme se, že se k tomu, jak konstrukce byla sledována či udržována, nebudu vyjadřovat. Opravdu bych to nechal na orgánech, které  jsou k tomu určeny. Ať ony určí, jakým způsobem ta konstrukce byla porušena. Samozřejmě jim budu velice rád nápomocen.

Vylučujete tedy, že by to mohla být nějaká chyba v konstrukci?
Na podobných konstrukcích jsem pracoval nejen u nás, ale i v zahraničí. Letos jsem si je ještě jednou projížděl a fungují dobře. Když jsme byli v létě v Praze-Troji, tak jsme viděli, že byl stav konstrukce velice smutný. Z toho důvodu jsem tedy ihned navštívil zahraniční konstrukce a jsem přesvědčen, že tam fungují dobře.

Prof. Ing. Jiří Stráský, CSc., DSc.

Narodil se 8. března 1946 v Brně. V roce 1969 úspěšně dokončil studium na Stavební fakultě na Vysokém učení technickém (VUT) v Brně, o 23 let později se stal na téže Vysoké škole profesorem a členem vědecké rady. Od roku 1994 pracoval jako konzultant a expert pro návrh mimořádných mostních konstrukcí realizovaných ve Velké Británii, USA, Japonsku a České republice. V tom samém roce se stal vedoucím Ústavu betonových a zděných konstrukcí na Stavební fakultě VUT. Za svou práci obdržel několik cen, například Fritz-Schumacher Price, kterou uděluje univerzita v Hannoveru a CTU Award od Dundee Univerzity.

Petr Král, dbr Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme