Třetina plánovaných staveb silnic a dálnic příští rok nezačne. Na vině je dlouhé přípravné řízení
Původně plánované velké stavby některých silnic a dálnic v příštím roce zřejmě nezačnou. Vyplývá to z dokumentu ministerstva dopravy, který má Radiožurnál k dispozici. Podle materiálu se to má týkat přibližně třetiny z 29 staveb. Podle resortu za to mimo jiné můžou nepřiměřeně dlouhá správní řízení. Silná doprava tak bude obyvatelům některých obcí život komplikovat dál.
„Bydlím tady od narození, což je 60 let. Takže co na to můžu říct? Kolikrát neslyšíte televizi a skáčou vám skleničky. A když v létě jezdí motorkáři… Závodí tady, postaví to na zadní kolo a závodí, kdo bude první nahoře,“ říká Radiožurnálu Miloslav Špaček.
Stavby některých silnic a dálnic příští rok nezačnou. Více si poslechněte v reportáži Jiřího Svatoše
Ten bydlí ve Svoru na Českolipsku v domku hned vedle rušné hlavní silnice. Ta vede z České Lípy do Rumburku. V příštím roce tam dělníci měli začít pracovat na novém obchvatu obce.
Začátek stavby ale museli silničáři odložit. Potřebují ještě upravit žádost o stavební povolení. „Stavba silnice 9 u Svoru má složitější geologické podmínky, trasování a křížení se železniční tratí a dále odvodnění a přeložky inženýrských sítí,“ popisuje mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Jan Rýdl.
Příští rok nezačne třeba ani původně plánovaná stavba obchvatu Znojma nebo nového úseku dálnice D1 mezi Říkovicemi a Přerovem.
Komplikace při dostavbě D1 u Přerova. Soud zrušil verdikt o změně územního rozhodnutí
Číst článek
Průtahy mají několik příčin. „Problémy, které především Ředitelství silnic a dálnic jako investor dlouhodobě řeší, se týkají vleklých správních řízení s odklady a odvoláními. Běžnou praxí jsou opakované obstrukce jednotlivců či různých sdružení ve všech fázích přípravy staveb,“ vysvětluje mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.
Tyto argumenty ale odmítá část sněmovní opozice. Například podle člena podvýboru pro dopravu Stanislava Blahy z ODS měla vláda dost času na to, aby povolování staveb dokázala urychlit.
„Délka přípravných prací je před zahájením stavby neuvěřitelných 13 let. To je ta skutečná vizitka. Papírování, formality a nekonečné čekání. Vláda slibuje, premiér natáčí videa, ale že by reálně něco dělali s tím, aby se mohly rozhýbat stavby, které blokují třeba další rozvoj měst, tak to ne,“ popisuje Blaha.
Stavba 200 kilometrů dálnic
Místopředseda sněmovního podvýboru pro dopravu Ondřej Polanský z Pirátské strany je přesvědčen o tom, že vláda velké dopravní stavby špatně plánuje a často mění své priority. Ideální by podle něj bylo, kdyby se kabinet dohodl s opozicí na tom, jaké silnice a dálnice jsou nejdůležitější.
„Co kdybychom ve sněmovně přišli s plánem investiční dopravní výstavby na příštích dvacet let, projednali si to a schválili to například formou zákona. A tohle si myslím, že by byl přesně ten signál, který ten sektor potřebuje. To znamená stabilní a předvídatelný plán toho, co se bude stavět, kdy se bude stavět, priority,“ navrhuje Polanský.
Dražší materiál i nedostatek lidí. V Česku se od loňska násobně zvýšily ceny za stavbu silnic
Číst článek
Ministerstvo dopravy ale tvrdí, že plánování staveb zvládá. Jeho mluvčí František Jemelka připomíná, že stát v tomto volebním období zahájí stavbu víc než 200 kilometrů dálnic, přestože v programovém prohlášení vláda slíbila rozestavět 180 kilometrů.
V příštím volebním období by se navíc mohlo zkrátit i čekání na stavební povolení. „Ohrožení plynulého pokračování stavební přípravy v příštích letech nepředpokládáme, spíše naopak. Očekáváme zrychlení procesu. Měl by se začít projevovat urychlující efekt novelizace stavebního zákona,“ popisuje Jemelka.
Podle něj by měli dělníci začít letos nebo příští rok pracovat třeba na novém úseku dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem nebo na obchvatu Mošnova na Novojičínsku.
