Zaorálek o připravovaném stavebním zákonu: Nespatří světlo světa, pokud nenajdeme dohodu

Jedno razítko a maximálně do roka může investor kopnout do země. Právě to sliboval nový stavební zákon. Jenže to má háček. Aby současný systém zrychlil, chce stát krátit práva památkářů, ochránců přírody, ale i veřejnosti. Národní památkový ústav varuje před ohrožením nejvýznamnějších památek včetně Karlova mostu. Ministerstvo kultury návrh odmítá. Zákon je podle něj napsaný pro developery a stavaře.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Lubomír Zaorálek | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Fastfood na Pražském hradě nebo kancelářský komplex na Staroměstském náměstí. Podobné záměry dnes můžou památkáři smést ze stolu. Podle navrženého zákona by už ale jejich stanovisko nebylo pro stavební úřady závazné. K zemi by proti jejich vůli mohly jít i budovy, které sice nejsou chráněné, ale dotváří obraz historického centra.

Přehrát

00:00 / 00:00

,Příliš velký vliv’ developerů. Ministerstvo kultury odmítá stavební zákon. Téma pro Václava Štefana

Pro ministra kultury Lubomíra Zaorálka z ČSSD je návrh v současné podobně nepřijatelný. Na vládě by pro zákon nehlasoval.

„Ten zákon prostě nespatří světlo světa, pokud nenajdeme dohodu. Přece nemůžu souhlasit s tím, že začneme s památkami zacházet, jako že to je vzduch a že je budeme bourat bez ohledu na to, že by se k tomu někdo kompetenční vyjádřil. Ano, my bychom měli stavět rychleji, ale ne za cenu, že někoho vyřadíme z tohoto procesu,“ řekl Radiožurnálu Zaorálek.

Kritizuje i to, že návrh pro ministerstvo pro místní rozvoj vytvořila Hospodářská komora, která si na to najala několik právních kanceláří, včetně těch, které zastupují developery.

„Domnívám se, že ten zákon je bohužel psán pouze tou skupinou. Je tam příliš velký vliv těch, kteří reprezentují developery a stavaře. Nikdy bych na ministerstvu nedovolil, aby mi zákon psal někdo jiný než úředníci ministerstva,“ dodal.

Památkový ústav kritizuje

Podle Národního památkového ústavu by stát přijetím zákona porušil mezinárodní úmluvy o ochraně kulturního dědictví. Za jednu z největších hrozeb považuje automatické povolení stavebního záměru.

Návrh stavebního zákona znepokojuje památkový ústav. Bojí se, že přinese omezení památkové péče

Číst článek

„Pokud stavební úřad nerozhodne v zákonné lhůtě 60 dnů, bude stavební záměr automaticky povolen, a to i kdyby měl znamenat znehodnocení či poškození nejvýznamnějších památek, jako je například Karlův most, nebo památek, které byly zapsány na seznam světového dědictví UNESCO,“ vysvětluje mluvčí Národního památkového ústavu Jana Hartmanová.

S tím nesouhlasí advokát František Korbel z kanceláře Havel & Partners, vedoucí týmu, který návrh zákona vytvořil.

„To takzvané automatizované rozhodování je poněkud démonizováno. Jde pouze o rozhodnutí v prvním stupni, to znamená, není to rozhodnutí, podle kterého by se mohlo stavět. Je to spíše prostředek obrany proti nezákonné nečinnosti stavebního úřadu. Pokud stavební úřad v prvním stupni nerozhodne ve lhůtě, kterou má, tak ta věc se automaticky přesouvá k úřadu druhého stupně,“ upřesňuje.

Přehrát

00:00 / 00:00

O stavebním zákonu mluvila ve vysílání Radiožurnálu náměstkyně ministerstva pro místní rozvoj Marcela Pavlová.

Zároveň odmítá, že by návrh stranil developerům. „V tom zákoně není jediný paragraf, který by nějakým nepřiměřeným nebo nevhodným způsobem posiloval pozici kohokoliv. Myslím, že ten návrh je prospěšný pro všechny. To znamená jak pro investory, tak i pro vlastníky sousedních nemovitostí, pro obce, pro veřejné zájmy, neboť bude docházet k jejich lepší ochraně,“ dodává.

Advokátní kancelář Havel & Partners se v minulosti podílela na psaní kladného stanoviska Legislativní rady vlády k věcnému záměru stavebního zákona.

Už dřív na to upozornil týdeník Respekt, podle kterého je kancelář spojena s developery. Část stavebního zákona psala také kancelář Frank Bold. Přestože způsob vzniku návrhu kritizuje, nakonec se rozhodla do prací na něm zapojit.

„Ten zákon by vznikl tak nebo tak, proto bylo lepší se aktivně zapojit už od začátku. Podařilo se nám zachovat možnost soudního přezkumu územních plánů. Účast veřejnosti bude v nějaké formě zachována. Neměli jsme vliv na celkovou koncepci. Není jisté, jestli se podaří uhájit ochranu jednotlivých veřejných zájmů. Je to rizikové, ale nějaká změna byla potřeba,“ vysvětluje pro Radiožurnál ředitel kanceláře Pavel Franc.

Další moc v rukou státu

Advokáti Frank Bold zastřešují platformu Rekonstrukce státu. Zastupují například lidi a obce dotčené stavbami, ale také developerské společnosti. Návrh nového zákona ruší závazná stanoviska nejen památkářů, ale částečně třeba také úřadů chránících životní prostředí.

Karlův most zbourán nebude, říká spoluautor návrhu nového stavebního zákona Korbel

Číst článek

Podle asociace ekologických organizací Zelený kruh by se po přijetí změny ochránci přírody, místní samosprávy nebo majitelé pozemků stali pouhými diváky. V praxi by ale také zákon zavedl systém jednoho razítka a místa, kde se o povolení rozhoduje. A stavební úřady by z obcí přešly pod nový nejvyšší stavební úřad.

Předseda České komory autorizovaných inženýrů a techniků Pavel Křeček poukazuje na rizika koncentrace moci v rukou státu.

„Koncentruje se do rukou, řekl bych, skoro jednoho úředníka. Stavební úřad bude muset umět rozlišit, jestli připomínka je relevantní, nebo ji zamítne, protože není. A pokud ji zamítne, tak už tam není možnost dalšího vstupu,“ podotýká Křeček.

‚Jednání přerušit a záměr přepracovat.‘ Benešová podpořila stavební zákon navzdory kritice vládních expertů

Číst článek

Po rozhodnutí by byla možná už jen žaloba ke správnímu soudu. Návrh zákona odmítl také Svaz měst a obcí, podle kterého znamená zásah do práva samosprávy při využívání vlastního území.

Cílem změn je zjednodušit a zrychlit povolování staveb na jeden rok ze současných víc než pěti let. Česko je ve vyřizování stavebního povolení na 157. příčce mezi 190 porovnávanými zeměmi, jak uvádí Světová banka.

Hospodářská komora v minulosti požadovala, aby vláda zrychlila přípravy nového stavebního zákona, a poukazovala na to, že pomalé povolování staveb v Česku může mít dopad na ekonomiku.

Premiér Andrej Babiš z hnutí ANO pak dal za úkol ministerstvu pro místní rozvoj vše urychlit. Zároveň měl resort najít odborného partnera, který s návrhem pomůže. A obrátilo se právě na Hospodářskou komoru, se kterou loni v říjnu uzavřelo memorandum o spolupráci.

A jak zjistil již dříve Radiožurnál, podnikatelské svazy a zástupci stavebních firem tvořili většinu členů poradního kolegia ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové za ANO. Když se na znění věcného záměru nového zákona shodli, poslala ho šéfka resortu do připomínkového řízení.

Václav Štefan Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme