Sněmovna podpořila roční odklad účinnosti části nového stavebního zákona. Opozice neuspěla
Sněmovna i přes nesouhlas opozice podpořila odklad účinnosti klíčových pasáží nového stavebního zákona přijatého loni. Návrh o rok odkládá vznik krajských stavebních úřadů, pod něž mají přejít stavební úřady při obcích a městech. Od poloviny roku 2023 by vznikl pouze Specializovaný a odvolací stavební úřad, který bude mít na starosti velké investiční akce, jako jsou třeba dálnice. Vláda chce mezitím připravit novelu stavebního zákona.
Páteční rozhodnutí sněmovny neznamená schválení návrhu, ale jen jeho posunutí do dalšího kola projednávání. Zabývat se jim bude sněmovní výbor pro veřejnou správu. Sněmovna mu zkrátila lhůtu k projednání na 30 dní místo obvyklého dvojnásobku.
Předloha odolala návrhu na zamítnutí i návrhu na vrácení předkladatelům k dopracování, což je jen jiná forma zamítnutí, které vznesla bývalá ministryně pro místní rozvoj a současně zpravodajka k předloze Klára Dostálová (ANO). Poslanci ANO uváděli například to, že návrh je protiústavní a retroaktivní. Zatímco opozice podporovala zamítnutí i vrácení, koaliční poslanci předlohu uhájili.
‚Musím hledat legitimní cesty.‘ Odklad stavebního zákona chce vláda podle Bartoše projednat zrychleně
Číst článek
Nový stavební zákon se připravoval řadu let a měl urychlit stavební řízení především díky dodržování stanovených lhůt. Sněmovna ho přes odpor tehdejší opozice schválila loni. Strany, které nyní tvoří vládní většinu, však tehdy vyjadřovaly obavy z toho, že přechod stavebních úřadů pod stát po vzoru třeba finanční správy ochromí stavební řízení a přípravu staveb.
Vláda navrhla, aby sněmovna schválila odklad ve zrychleném režimu již v prvním čtení. Opoziční kluby ANO a SPD ale tento postup vetovaly, jak jim umožňuje jednací řád. Předlohu tak v dolní komoře čekají standardní tři kola projednávání. Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová, která návrh přednesla, řekla, že je třeba předlohu prodiskutovat. Opozice se několikrát neúspěšně pokusila přerušit projednávání předlohy a odložit ho na jindy.
Nejvyšší úřad vláda nechce
Vláda chce do konce roku projednat ve sněmovně věcnou novelu stavebního zákona. Ta by podle dřívějšího vyjádření ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) měla zcela zvrátit vznik Nejvyššího stavebního úřadu. Koalice se zatím dohodla na tom, že by mělo zůstat 371 stavebních úřadů.
Podle nynější předsedkyně sněmovního výboru pro veřejnou správu Dostálové, která zákon v minulém volebním období předkládala, by schválení odkladu účinnosti na červenec přineslo nejasné až absurdní důsledky pro územní plánování a obecní stavební úřady by měly postupovat podle už neúčinného zákona.
Platnost části stavebního zákona odložíme, slíbil Bartoš. Není proti vzniku speciálního úřadu
Číst článek
Pozastavila se nad tím, že ponecháním specializovaného stavebního úřadu vláda podle ní říká, že nový zákon je dobrý pro stát, ale nikoli pro občany. Specializovaný úřad bude mít od poloviny příštího roku na starosti velké investiční projekty, jako jsou třeba dálnice.
„Naším cílem je zabránit kolapsu stavebního řízení v České republice,“ hájil předlohu ministr Bartoš. Její argumenty odmítl a nesouhlasil ani s tím, že novela by mohla způsobit protiústavní stav. Bartoš poznamenal, že stavebníci budou i nadále chodit vyřizovat povolování staveb tam, kam chodí nyní. „Když se něco odkládá, znamená to, že se nic nemění,“ poznamenal.
„Je to zásah do účinného, běžícího zákona,“ upozorňoval stínový ministr dopravy ANO Martin Kolovratník. Část nového zákona začala platit již letos. Jde o ustanovení, která má připravit vznik Nejvyššího stavebního úřadu, například začít nabírat zaměstnance. „Ten zákon nabyl pouze dílčí účinnosti. Odložení jeho účinnost je tak legitimní a není tak protiústavní,“ argumentoval Bartoš.
Nový zákon přesouvá stavební úřady pod stát a počítá se vznikem Nejvyššího stavebního úřadu. Pod ním mají být jednotlivé stavební úřady organizované podobně, jako je tomu nyní třeba u finanční správy. Podle odpůrců se tím státní správa vzdálí občanům. Nový zákon má například zajistit dodržování lhůt povolovacího řízení a posiluje postavení obcí v územním rozvoji.
