Dvojitý agent je v seznamu StB evidován oprávněně, rozhodl Ústavní soud o spolupracovníkovi FBI

Skutečnost, že někdo před listopadem 1989 tajně pracoval pro západní zpravodajskou službu, ještě automaticky neznamená, že musí být vymazán ze seznamu spolupracovníků komunistické Státní bezpečnosti (StB). Ústavní soud odmítl stížnost někdejšího dvojitého agenta, vyplývá z usnesení v databázi soudu.

Brno Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ústavní soud | Zdroj: Profimedia

Muž podal žalobu na ochranu osobnosti a domáhal se určení, že je v materiálech StB evidován neoprávněně. Uváděl, že jeho závazek s komunistickou tajnou policií negovala pozdější spolupráce s Federálním úřadem pro vyšetřování (FBI).

Andrej Babiš stáhl žalobu na agenta StB, který o něm prohlásil, že spolupracoval vědomě a za peníze

Číst článek

Chtěl prý bojovat proti komunistickému režimu a formální spolupráce s StB mu pomohla navázat kontakt s Američany. Muž se podle svého přesvědčení zachoval morálně i statečně a nebýt pádu komunistického režimu, hrozil mu mnohaletý trest vězení.

Ústavní soud potvrdil zamítnutí mužovy žaloby. Z obsahu žaloby podle soudu vyplývá, že prvotním důvodem pro podepsání vázacího aktu StB byl nepřímý nátlak jejích příslušníků, kteří muže kontaktovali. Později mu vyhrožovali, že znemožní jeho profesní kariéru a nedovolí dětem studovat.

Teprve poté, co spolupráci podepsal, dostal se do konspiračních bytů a seznámil se s požadavky StB, se muž rozhodl kontaktovat zprostředkovaně americké velvyslanectví. Posléze služebně vycestoval do USA, kde se přihlásil u FBI.

Osm let u soudů

„Z výše uvedeného je zřejmé, že stěžovatel nenavázal spolupráci s StB z důvodu svého morálního přesvědčení, které mu velelo bojovat skrytě proti komunistickému režimu, jak uváděl v ústavní stížnosti,“ stojí v usnesení Ústavního soudu.

Nemůžeme dovolit, aby bývalí agenti StB přepisovali historii, říká exšéf Ústavu paměti národa Krajňák

Číst článek

„Ani jeho další činnost, kdy spolupracoval (při vědomí vysokého mu hrozícího trestu odnětí svobody při vyzrazení) s tajnou službou Spojených států amerických, nemůže ničeho změnit na tom, že evidence stěžovatele ve svazcích StB byla oprávněná a opodstatněná, a že soudy rozhodly ústavně souladným způsobem, když jeho žalobu, kterou se domáhal určení opaku, zamítly,“ shrnuli ústavní soudci.

Spor trval od roku 2011, měl několik zvratů. Městský soud v Praze žalobu zamítl. Konstatoval, že muž se v 80. letech písemně zavázal ke spolupráci, sám si zvolil krycí jméno a ze spolupráce mu plynuly výhody.

Nebránil se, neprojevil výhrady

Vrchní soud v Praze v roce 2014 verdikt změnil. Určil, že muž je evidován neoprávněně, protože od počátku neměl v úmyslu chovat se jako tajný spolupracovník, tedy například podávat písemné zprávy o zájmových osobách a provokovat je k určitým činnostem.

Děkanka Fakulty sociálních věd vysvětluje pozvání Lorence. Poslechněte si, co řekl na debatě bývalý šéf StB

Číst článek

Další zvrat způsobil Nejvyšší soud, který v roce 2015 rozsudek vrchního soudu zrušil. Rozhodl, že při řešení otázky oprávněnosti evidence v materiálech bývalé StB je nutno vycházet především ze zjištění, zda evidence byla opodstatněná, tedy provedená v souladu s interními předpisy. V řízení na ochranu osobnosti prý soudy nemají zkoumat, zda člověk spolupracoval, či nespolupracoval s orgány bývalé StB. Zjišťují pouze oprávněnost či neoprávněnost evidence.

Podle Nejvyššího soudu se také nezjistilo, že by se muž spolupráci s StB jakkoli bránil anebo projevil výhrady. Vrchní soud pak napodruhé rozsudek městského soudu potvrdil. Mužovo dovolání pak Nejvyšší soud odmítl.

V ústavní stížnosti neúspěšně kritizoval formalismus Nejvyššího soudu a poukazoval na svou někdejší odvahu, morální pohnutky odporu proti totalitě a „korektiv dobrých mravů“ jako zásadní kritérium svého chování.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme