Ministr zahájil přesun rolnického fondu. Úředníci se v Praze museli sestěhovat a hledají se kanceláře v Brně
Sestěhování do jednoho patra a hledání nových prostor v Brně. Lidovecký ministr zemědělství Zdeněk Nekula odstartoval přesun Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu z hlavního města do Brna, jak zjistil server iROZHLAS.cz. Instituce, přes kterou se v Česku rozdělují dotace do zemědělství, by měla otevřít pracoviště v Brně už letos. Výpovědi zaměstnanců podané loni podle vedení fondu se stěhováním nesouvisí.
„V letošním roce dojde k částečné redukci kancelářských prostor v sídle Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu v Praze a současně k otevření pracoviště v Brně,“ přiblížil nejnovější kroky Vojtěch Bílý, mluvčí ministerstva zemědělství, pod který fond spadá.
Nerozlišuju velké a malé zemědělce. Většina firem Agrofertu dotace nečerpá, říká nový šéf fondu
Číst článek
Úředníci v pronajaté kancelářské budově v pražském Karlíně se tak už museli sestěhovat ze dvou pater do jednoho. „Nicméně na činnost a chod fondu to nemá jakýkoliv vliv a našim klientům je a bude zajištěn veškerý komfort a servis, jak tomu bylo doposud,“ ujistila mluvčí fondu Barbora Šenfeldová s dodatkem, že už tímto krokem se podařilo snížit náklady na provoz.
Kdy a na jaké přesné adrese se otevře nová brněnská pobočka, ale zatím není jasné. „Aktuálně vybíráme z různých variant nejvhodnějších prostor v Brně, které by splňovaly veškeré požadavky na dostupnost, dobrou lokalitu, technickou vybavenost a řadu dalších důležitých aspektů pro chod fondu,“ vysvětlila.
Analýza
S plánem přesunout fond do Brna přišel Nekula na počátku loňského roku. Zdůvodňoval to tehdy nejen ekonomickými důvody, tedy možnými 3,5milionovými úsporami, ale hovořil i o těch „symbolických“. Původně měl v plánu přestěhovat z metropole také Státní zemědělský intervenční fond, kterým ročně do zemědělství proteče kolem 45 miliard z českých i unijních peněz. A to konkrétně do Olomouce.
Od toho ale nakonec loni na jaře upustil. Ministerstvo zemědělství si totiž nechalo zpracovat analýzy k přesunům obou institucí. Ty ale nedopadly pro ministrovy plány nejlépe, jak loni v létě upozornil server Seznam Zprávy.
U rolnického fondu určitou úsporu studie potvrdila, nicméně návratnost její autoři vypočítali nejdříve za 12 let a upozornili na vysoké jednorázové náklady na stěhování. V případě přestěhování zemědělského fondu ale hovořil výsledek zcela v Nekulův neprospěch. Úspory by se podle studie projevily za 246 let.
Odchody zaměstnanců
V obou případech analýzy upozornily na velké riziko, že by většina pražských zaměstnanců dala v případě stěhování pravděpodobně výpověď. Server iROZHLAS.cz se loni v září po nástupu do funkce zeptal nového předsedy fondu Josefa Kučery, zda se neobává hromadných výpovědí.
‚Nesplňoval obligatorní podmínku být malý a střední podnik.‘ Dceřinka Agrofertu prohrála soud o 375 tisíc
Číst článek
„Pevně věřím, že ne,“ reagoval na dotaz tehdy Kučera. Jenže loni už první výpovědi padly, jak potvrdilo ministerstvo i vedení fondu. Se stěhováním to ale podle nich nesouvisí.
„Opatření ke zvýšení produktivity práce vedla loni k nepatrně vyšší míře fluktuace, nicméně fond i přesto dosáhl historických výsledků v oblasti poskytnutých podpor a zvýšil tak svoji efektivitu,“ uvedl k tomu mluvčí zemědělství Bílý. Trend nárůstu výpovědí podle něj urychlilo období covidu.
Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond je akciovou společností, ve které sto procent akcií vlastní Česká republika. Práva jediného akcionáře zajišťuje ministerstvo zemědělství. Firma hlavně poskytuje podpory formou dotací úroků z komerčních úvěrů. V minulosti se dostala do zájmu médií kvůli dotacím určeným pro malé a střední podniky, které ale vyplácela i velkým, mezi nimi firmám z koncernu Agrofert. Na případ upozornil server iROZHLAS.cz.
