Stěna u dolu Turów zatím funguje napůl. V Polsku ano, v Česku ale hladina spodních vod dál klesá

Stěna, která má chránit spodní vodu na českém území před vlivem těžby v polském hnědouhelném dole Turów, funguje. Potvrzují to data ze čtyř kontrolních vrtů v blízkosti stěny na polské straně. Hladiny v nejbližších vrtech se zvedly v rozsahu od 0,63 metru až do 4,17 metru, řekl u česko-polské hranice ředitel České geologické služby Zdeněk Venera. Na české straně ale přesto vody dál ubývá.

Hrádek nad Nisou Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Důl Turów a přilehlá elektrárna podle vlády pokrývají osm procent polské spotřeby elektřiny

Důl Turów | Zdroj: Profimedia

„Stěna funguje a je splněn i parametr nepropustnosti stěny, který je splněn víc, než je určeno v dohodě,“ uvedl Venera. Kromě nárůstu vody ve čtyřech kontrolních vrtech, přibylo podle něj vody i v dalších třech vrtech, které jsou 400 až 850 metrů od bariéry směrem na jih k české hranici.

3:32

O kolik klesla voda kvůli dolu Turów? Iniciativa mluví o ekologické újmě a jiných datech pro Česko a Polsko

Číst článek

„V českých vrtech ale hladiny stále klesají, nacházejí se na historickém minimu, a z toho důvodu nemůžeme říct, že by se pozitivní efekt stěny projevil i na českém území,“ dodal.

Kdy a zda vůbec se vliv projeví i na českém území, není teď podle Venery možné stanovit. „Hydrologická situace je tam komplikovaná a k tomu bude potřeba, aby byl vypracován nový hydrogeologický model,“ řekl.

Důl má podle něj povinnost do dvou let od dokončení stěny nový model zpracovat, k dispozici by tak měl být v polovině příštího roku. Na to bude podle ředitele geologické služby třeba počkat. Zároveň upozornil na to, že ročním monitoringem práce geologické služby nekončí, vyhodnocování dat bude pokračovat.

Stěna a její kritika

Vybudování podzemní těsnicí stěny v Polsku bylo zásadním bodem česko-polské dohody o řešení vlivu těžby v dole Turów, kterou vlády obou zemí podepsaly loni 3. února. Stěna je přes kilometr dlouhá a tvoří ji síť vrtů hlubokých 120 metrů, které polští těžaři naplnili nepropustnou směsí jílu a cementu. Dokončena byla v polovině loňského roku a na konci června skončil roční testovací provoz.

Otázka důstojnosti. Chceme zůstat v EU, ale jako suverénní země, řekl Kaczyński u dolu Turów

Číst článek

V průběhu monitorování podzemní bariéry se hodnotí dvě kritéria: její propustnost a změna hladiny podzemní vody. Data o vývoji hladiny podzemních vod dostává česká strana čtvrtletně.

Ekologové od začátku uvádějí, že je stěna na špatném místě a odtoku vody nezabrání. Iniciativa Společně pro vodu poukazuje na dostupné údaje o vývoji hladiny vody ve vrtu v nedaleké obci Uhelná, ve kterém stále klesá voda.

Smlouva ale podle Venery počítá i s tím, že pokud se ukáže, že stěna nefunguje, jak by měla, může česká strana požadovat prohloubení stěny, její rozšíření, případně dotěsnění. Na české straně umožňuje hladinu podzemních vod sledovat síť více než 40 vrtů, které pro Českou geologickou službu dokončili v roce 2020.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme