‚Následky trpíme dodnes.‘ Češky sterilizované ve slovenských nemocnicích odškodnění nedostanou

Zákon o odškodnění osob sterilizovaných v rozporu s právem, který schválil parlament a v srpnu podepsal prezident, opomíjí část obětí. O 300 tisíc korun nemohou požádat české občanky, které zákrok podstoupily ve slovenské části federace.

Praha/Bratislava Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pochod za odškodnění obětí nedobrovolné sterilizace. | Foto: Kumar Vishwanathan

Vlastu Kandrovou nedobrovolně sterilizovali v roce 1985 ve slovenských Košicích. Do nemocnice tehdy 25letá žena nastoupila po tom, co jí v pátém měsíci těhotenství praskla plodová voda a potratila. 

„Dali mi oblbovačku a řekli, že musím ještě podepsat několik předoperačních papírů,“ popisuje Kandrová pro server iROZHLAS.cz. V době podpisu byla dle svých slov utlumená léky proti bolesti a netušila, co podpisuje. 

O zákroku se dozvěděla až další den, když jí doktor oznámil, že jí odebrali dítě a zároveň s tím provedli sterilizaci. 

Až do roku 2010

Přesto, že stát vyhlášku obsahující finanční pobídky ke sterilizaci zrušil v roce 1993, doktoři v nedobrovolných zákrocích pokračovali ještě v novém tisíciletí. Posledním známým případem je svědectví z roku 2010, které v březnu 2021 popsal Deník N ve spolupráci s Vice World News. Tím však příběh české sterilizační politiky nekončí. Česko dodnes čelí mezinárodní kritice kvůli zákonu, který sterilizací podmiňuje úřední změnu pohlaví. 

 

 

„Doktor to odůvodnil tím, že už mám čtyři děti,“ popisuje Kandrová. „Brečela jsem, byla jsem v šoku. Cítila jsem se hrozně. Manžel odešel z bytu a vrátil se opilý. Pak mě opustil,“ vzpomíná.

Kromě rozpadlé rodiny popisuje žena také přetrvávající zdravotní komplikace. „Věčně jsem měla problémy, záněty a gynekologické nádory. Bolestmi trpím dodnes.“

Od státu dostala po zákroku jako odměnu 1700 československých korun. Byla to běžná praxe: od roku 1979 totiž běžel státní program finančních pobídek, které měly romské ženy k podstoupení sterilizace motivovat. Cílem bylo regulovat porodnost romské komunity tak, aby nepředstavovala „sociální riziko“.

Slovensko pod tlakem

Většina obětí nucených sterilizací byly ženy romského původu, existují ale i svědectví žen z většinové populace. Nedobrovolné sterilizace se také týkaly mužů a žen s mentálním postižením a podle serveru Seznam Zprávy byli ke sterilizacím tlačeni i někteří političtí odpůrci bývalého režimu. 

Ti všichni můžou podle zmocněnkyně vlády pro lidská práva Heleny Válkové zažádat o jednorázové odškodné. Jednotlivé případy bude od 1. ledna 2022 posuzovat komise zvolená ministerstvem zdravotnictví. Jako důkazní materiál bude sloužit právě výplata historických odměn za sterilizaci. 

Vyplacení sociální dávky za podstoupení sterilizace dokazuje nátlak ze strany státu, vysvětluje Válková. Odhaduje, že na odškodnění ve výši 300 tisíc korun bude mít nárok zhruba 400 žen. 

Kandrová však mezi nimi nebude, jelikož sterilizaci podstoupila na slovenském území bývalého Československa. 

Senát schválil nárok na odškodnění pro protiprávně sterilizované ženy. Dostanou 300 tisíc korun

Číst článek

„Žen, které byly protiprávně sterilizované na slovenském území, se odškodnění týkat nebude,“ potvrzuje Válková serveru iROZHLAS.cz. Jedinou možností, jak odškodnit i ženy sterilizované na Slovensku, by podle ní byla mezinárodní dohoda. „Ale o té silně pochybuju,“ přiznává. 

„Česká republika se s tím problémem vyrovnala, Slovensko nikoliv,“ tvrdí Válková a doporučuje Češkám nedobrovolně sterilizovaným na slovenském území, aby se obrátily na slovenskou vládu. Té se mají ptát, „kdy Slovensko učiní stejné kroky jako Česká republika“.

Slovensko k nápravě vyzvala i komisařka Rady Evropy pro lidská práva Dunja Mijatovićová. „Důrazně vás vyzývám ke konkrétním závazkům: vytvořte efektivní systém pro napravení těchto dlouhotrvajících zásahů do lidských práv,“ píše Mijatovićová ve svém otevřeném dopise pro slovenského premiéra Eduarda Hegera a ministryni spravedlnosti Máriu Kolíkovou. 

Prezidentka pomoci nemůže

Nedobrovolnou sterilizaci podstoupila na Slovensku i Šárka Grundzová (58), rodilá Ústečanka, která se provdala na Slovensko do města Sniny. Tam v roce 1987 ve věku 24 let kývla na sterilizaci, kterou jí doktoři nabídli jako „alternativní druh antikoncepce“. Souhlasila, protože nevěděla, že jde o nevratný zákrok.

„Když jsem zjistila, co to opravdu znamená, cítila jsem se podvedená. Bylo mi hrozně,“ popisuje Grundzová pro server iROZHLAS.cz

Lékaři ženám tvrdili, že jde o dočasnou antikoncepci, říká aktivistka a oběť násilné sterilizace Gorolová

Číst článek

Menopauzou prošla už v 35 letech. „Vážila jsem 47 kilo, přestala mi fungovat štítná žláza a měla jsem řadu dalších zdravotních obtíží, kterými trpím dodnes,“ popisuje. 

Ani Grundzová se odškodnění v nejbližší době nedočká. 

Obě ženy jsou ve spojení prostřednictvím facebooku, kde spolu probírají další plány. Šárka Grundzová v minulosti napsala e-mail prezidentce Zuzaně Čaputové, který zveřejnila jako otevřený dopis. Na otázku „co se s tím dá dělat“, jí přišla odpověď, že kancelář prezidentky nemůže zasahovat do zdravotní politiky. S dalšími kroky si Grundzová neví rady. 

Podle slovenské nevládní Poradny pro občanská a lidská práva pomůže přijetí odškodňovacího zákona v Česku i řešení nedobrovolných sterilizací na Slovensku. „Ministerstvo spravedlnosti tvrdí, že zvažuje možnosti nápravy ve spolupráci s příslušnými ministerstvy. Dosud však k předložení odškodňovacího zákona na Slovensku nedošlo,“ rekapituluje Štefan Ivanco z Poradny pro občanská a lidská práva serveru iROZHLAS.cz

„Byli jsme jeden stát, takže bychom na odškodnění měly mít právo, ať už v Česku, nebo na Slovensku. Následky trpíme celý život,“ dodává Kandrová.

Anna Košlerová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme