S většinou stížností u Nejvyššího soudu ministři uspěli, někteří advokáti je ale nedoporučují využívat

Za posledních pět let podali ministři spravedlnosti celkem 350 stížností pro porušení zákona. „SPZ“ je mimořádný opravný prostředek, který může naprosto změnit rozsudek v trestních případech. O stížnostech rozhoduje Nejvyšší soud a od roku 2013 ministrům vyhověl v 85 procentech kauz. Šlo třeba o praní špinavých peněz, o nařízení obecně prospěšných prací nebo o zvlášť závažný zločin těžkého ublížení na zdraví.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ministři od roku 2013 podali 354 stížností pro porušení zákona. Uspěli v 85 procentech. (ilustrační foto) | Zdroj: fotobanka Pexels

„Poslal jsem několik dopisů na ministerstvo, tam to dostal ministr spravedlnosti, který po prostudování celého spisu zjistil, že byl porušen zákon vůči mé osobě, a poslal stížnost k Nejvyššímu soudu do Brna,“ řekl Radiožurnálu Petr Novotný, který údajně spáchal trestný čin.

Justiční chyba? ‚Zničilo mě to, kamarádi kolem mě chodí obloukem,‘ říká invalidní důchodce

Číst článek

Takzvaná stížnost pro porušení zákona (SPZ) mu podle zjištění Radiožurnálu pomohla. Nejvyšší soud uznal, že před pěti lety nikoho nenapadl, ale že se jen bránil útoku.

Ministerská stížnost pro porušení zákona ovlivnila i mediálně známou kauzu Lukáše Nečesaného, který byl původně obžalován z pokusu o vraždu kadeřnice v Hořicích na Jičínsku.

Takzvanou SPZ v případě Nečesaného podala někdejší ministryně spravedlnosti Helena Válková. Její nástupce Robert Pelikán tento mimořádný opravný prostředek využil třeba v případu exposlance Davida Ratha a využití policejních odposlechů.

85% úspěšnost

Ministři od roku 2013 podali 354 stížností pro porušení zákona. Uspěli v 85 procentech. Resort spravedlnosti podle mluvčího Vladimíra Řepky jednotlivé stížnosti víc hodnotit nechce.

Přehrát

00:00 / 00:00

Stížnost pro porušení zákona může změnit rozsudek. Nejvyšší soud jí doposud vyhověl v 85 procentech případů.

„Vzhledem k tomu, že archiv na stránkách ministerstva spravedlnosti zahrnuje stížnosti pro porušení zákona v celém znění, samozřejmě bez osobních údajů, už je blíže dalším způsobem nekomentujeme,“ sdělil Řepka. 

Ministerské stížnosti projednává Nejvyšší soud. Jak Radiožurnálu řekl mluvčí Petr Tomíček, vysoká úspěšnost podnětů ale o žádném trendu nevypovídá. Podle něj je třeba vycházet z toho, že agenda stížností ministra spravedlnosti je velmi specifická a nelze z ní vyvozovat obecné závěry.

„V první řadě se jedná o velmi malé, statisticky špatně reprodukovatelné počty řízení. Ročně je v České republice odsouzeno 60 až 70 tisíc osob. Značnou selekci podnětů, které pravděpodobně nemají šanci uspět, provádí už samotné ministerstvo.“

Tomíček z Nejvyššího soudu také upozorňuje, že se některé stížnosti pro porušení zákona týkají třeba padesátých let minulého století.

Nevinen. Soud znovu zprostil Nečesaného viny z pokusu o vraždu kadeřnice

Číst článek

„Je předkládáno velké procento věcí, kterými jsou formou rozhodování ministerstva spravedlnosti napravovány křivdy z dávné minulosti, tudíž nelze tímto způsobem hodnotit současné české soudnictví. Také musím připomenout, že formou stížnosti pro porušení zákona jednotliví ministři rovněž řeší chyby, kterých se dopustili státní zástupci už v přípravném řízení. Například v roce 2016 bylo takových stížností 11 z celkových 69 rozhodovaných, v roce 2017 jich bylo 8 ze 103.“

Advokáti stížnost nedoporučují

Prezident Unie obhájců Tomáš Sokol říká, že advokáti klientům moc často takzvanou „espézetku“ nedoporučují. Využívají spíš možnost dovolání k Nejvyššímu soudu. Podle něj je kontakt se soudem prostřednictvím dovolání mnohem snazší, mnohem operativnější, a je hlavně přímý.

„Soud dovolání projednat musí. Podnět ke stížnosti pro porušení zákona přezkoumává v prvé řadě státní zastupitelství, které pro to má nějaká interní pravidla, a teprve potom buď doporučí, nebo doporučí panu ministrovi či paní ministryni podání stížnosti, což je proces, který tedy je poměrně nepřehledný, zdlouhavý a obvykle také bezúspěšný,“ řekl Sokol Radiožurnálu.

K justičním omylům data chybí. Za nezákonnou vazbu či stíhání stát loni vyplatil 77 milionů

Číst článek

Podle Soudcovské unie se ministerské stížnosti pro porušení zákona týkají zvlášť závažné trestné činnosti jen výjimečně. Prezidentka unie Daniela Zemanová připomíná, že stížnosti často míří také na případy, kdy soudce nezahájil klasické hlavní líčení, ale rozhodl trestním příkazem.

„Je důležité si uvědomit, jaké povahy je tento opravdu mimořádný opravný prostředek. Řeší se tím nedostatky, které vznikají z netypických situací, ale které může život a trestní řízení přinést,“ sdělila Zemanová Radiožurnálu.

S případnými změněnými rozsudky souvisí i odškodnění. Stát loni vyplatil v rámci nezákonné vazby nebo trestního stíhání přes 77 milionů korun. Peníze loni dostalo víc než 1200 lidí.

Veronika Hlaváčová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme