Nebudeme výjimky zneužívat, tvrdilo loni vnitro. Teď ministerstvo tají informace, jež Úřad vlády zveřejnil

Jeden úřad informaci zveřejnil, druhý tu samou stále tají. Ministerstvo vnitra odmítá zveřejnit takzvané srovnávací tabulky, ze kterých je možno vyčíst, jak dobře Česko do svého právního řádu přijalo evropskou směrnici o ochraně osobních údajů. Podle ministra Jana Hamáčka z ČSSD by zveřejnění ohrozilo zájmy Česka. Jiný názor na to má ale Úřad vlády, který tabulky zveřejnil obratem.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ministr vnitra Jan Hamáček z ČSSD | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Patrik Šmýd se dlouhodobě zajímá o to, jak tuzemské úřady evropské zákony promítají do těch českých. „Problematikou transpozice, resp. implementace práva EU do českého právního řádu se zabývám nepřetržitě už od univerzitních let. Problematice se zároveň věnuji i profesně, jako subkontraktor se podílím na studiích zpracovávaných pro Evropskou komisi,“ napsal serveru iROZHLAS.cz.

Vláda chce omezit zákon o svobodném přístupu k informacím. Úřady by měly další páky na zamítání žádostí

Číst článek

Proto také chtěl po českých úřadech zveřejnit srovnávací tabulky k takzvanému nařízení GDPR, které řeší ochranu osobních údajů. Odmítavý postup ministerstva vnitra ho ale překvapil. Úřad vlády, na který se vedle resortu vnitra také obrátil, stejné žádosti obratem vyhověl a tabulky zveřejnil na webu.

Šmýd tak hodnotí postup úředníků na ministerstvu jako „účelový přístup, jehož cílem je odradit zvědavou veřejnost“ a důvody pro nezveřejnění označil z právního hlediska za slabé a zmatečné.

Výjimečná situace

Ministerstvo vnitra se v odmítnutí žádosti odvolává na jedno konkrétní ustanovení zákona o svobodném přístupu k informacím – podle něj veřejnost nedostane informace, jejichž zveřejnění významně nebo přímo ohrožuje výkon zahraniční služby při ochraně zájmů České republiky.

Do takzvané „stošestky“ se přitom dostalo relativně nedávno, zhruba před rokem, a napsal ho právě resort vnitra.

Tehdy přitom odmítal, že by se tato výjimka zneužívala a zamezovala v získání některé informace. „Samozřejmě lze vykonstruovat mnoho hypotetických případů, jimiž lze působit na veřejnost, při bližším pohledu však nejde o realistické představy,“ bránil loni v červenci mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška novelu zákona.

Nyní zamítavý postup obhajuje i samotný šéf ministerstva vnitra. „Skutečnost, že jeden orgán či ministerstvo informaci poskytne, a jiný ne, není u hraničních případů, kde se aplikuje i správní uvážení, zcela výjimečná. Stoprocentní koordinace není vždy dosažitelná,“ uvedl Hamáček pro iROZHLAS.cz. Ten je podepsán pod zamítnutým odvoláním Šmýda, který se pokusil odmítnutí vnitra ještě zvrátit.

Celé rozhodnutí ministra Hamáčka si můžete přečíst zde:

Teoretické řízení s Českem?

Jan Hamáček opakované nezveřejnění tabulek ospravedlňuje mimo jiné tím, že v budoucnu by mohl chtít Brusel s Českem řešit, jak se u nás GDPR do české legislativy zavádělo.

90 procent případů občan vs. stát se vyřeší do 961 dní. Změřili jsme, jak pracuje spravedlnost

Číst článek

„Zveřejňování či poskytování informací uvedeného charakteru v každém případě oslabuje pozici České republiky v případných řízeních iniciovaných (Evropskou) komisí, dokud trvá riziko jejich zahájení či vedení,“ napsal s tím, že Česko může v budoucnu teoreticky čelit řízení pro nedostatečné začlenění GDPR do tuzemského právního řádu.

Žádné takové řízení se ale proti Česku aktuálně nevede, přičemž zákon hovoří pouze o případech, kdy zveřejnění informace významně nebo přímo ohrožuje výkon zahraniční služby při ochraně zájmů České republiky, nikoli když by něco takového pouze v budoucnu hrozilo.

Žaloba na vnitro

Podle Šmýda je to ale účelový argument, který má akorát zkomplikovat přístup veřejnosti k informacím, a zároveň „zabránit veřejné kontrole kvality práce ministerstva vnitra“. Jak zákon o svobodném přístupu k informacím, tak zmíněná směrnice o ochraně osobních údajů totiž spadají do gesce Hamáčkova resortu.

„Je potřeba, aby se tímto – dle mého názoru – nepřijatelným přístupem ministerstva vnitra zabýval soud a autoritativně rozhodl, že takto extenzivní a účelový výklad, jaký předložilo ministerstvo vnitra a ministr vnitra, je nepřípustný,“ vysvětluje Šmýd pro iROZHLAS.cz, proč se ve věci rozhodl podat správní žalobu, i když soud jí pravděpodobně projedná až za několik let.

Na soudní rozhodnutí se přitom odkazuje i ministr Hamáček, podle kterého je „rozhodující je až soudní výklad, který v této věci zatím chybí.“

Jan Cibulka, Tereza Čemusová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme