Stovky lidí v Praze uctily památku 7 československých parašutistů
Pamětníci, vojáci i politici si v Praze dopoledne připomněli výročí smrti sedmi československých parašutistů. Před 69 lety zahynuli v pravoslavném kostele sv. Cyrila a Metoděje. Byli mezi nimi i Jozef Gabčík a Jan Kubiš, kteří tři týdny předtím spáchali atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.
Jejich smrt si přišel připomenout také pražský primátor Bohuslav Svoboda, podle kterého má každá doba své hrdiny. „Myslím si, že to, co zůstává a platí přes všechny časy, generace a historické epochy, je, že ten, kdo vykoná nějaký hrdinský čin, musí být člověk mimořádně přesvědčený o tom, že to, co dělá, je správné. Protože mnohdy je to v rozporu s tím, co je v tu chvíli obecně uznávané,“ řekl Svoboda.
Před okénkem krypty, ve které se vojáci bránili německé přesile, se sešly stovky lidí. Přišli především vojenští veteráni. Pietní setkání zakončila mše, která byla věnovaná všem obětem atentátu i následujícího období heydrichiády, kdy přišlo o život na 5 tisíc českých občanů.
Atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, který spáchali Gabčík s Kubišem, je považovaný za jednu z nejvýznamnějších akcí českého odboje. Výsadkáři se do Česka dostali z Londýna v prosinci 1941 a atentát provedli už 27. května 1942. Po něm se ale 3 týdny skrývali v kostelní kryptě ještě s dalšími 5 parašutisty.
Popravy a vypálení Lidic
Mezitím už ale platilo stanné právo. Dělaly se masové popravy a z mapy téměř zmizely Lidice. Němečtí vojáci 10. června 1942 postříleli 173 lidických mužů a většinu žen a dětí poslali do koncentračních táborů. Stejný osud pak 24. června čekal i obec Ležáky.
Německá policie nakonec úkryt parašutistů vypátrala. Ti se potom zhruba šest hodin bránili. Proti přesile policistů a vojáků ale neměli šanci. Část z parašutistů padla, někteří spáchali v bezvýchodné situaci sebevraždu. Kubiš zemřel na následky zranění při převozu do nemocnice.
Do dnes se objevují názory, zda vůbec měl atentát na Heydricha smysl. Historici se shodují na tom, že to, co po útoku nacisté rozpoutali vedlo k tomu, že byla oduznána Mnichovská dohoda a Československo získalo jistotu, že bude po 2. světové válce zase obnoveno.
Navíc Reinhard Heydrich byl legitimním cílem, protože právě jeho poslal Adolf Hitler do Prahy, aby připravoval plány na likvidaci českého národa. I historik Jiří Rajlich z Vojenského historického ústavu považuje atentát na říšského protektora za významný čin i v evropském kontextu: „Atentát na Heydricha patří k nejvýznamnějším činům české, ale i celoevropské protinacistické resistence. Už jen z toho důvodu, že v žádném jiném okupovaném státě se odbojářům nepodařilo zabít tak vysokého funkcionáře nacistické moci.“
