Papírové stravenky, peníze i karta. Většina Čechů si podle průzkumu přeje zavést stravenkový paušál

Na 54 procent Čechů je pro zavedení takzvaného stravenkového paušálu, třetina jej naopak odmítá. Ukazuje to průzkum společnosti Median pro Český rozhlas. Benefit v podobě nedaněné částky k výplatě si přejí hlavně mladší lidé. Na návrhu zákona o dani z příjmu z dílny ministryně financí Aleny Schillerové za ANO se shodla koalice. Nově by tak zaměstnavatelé vedle klasických papírových poukázek mohli svým pracovníkům na jídlo přispívat i hotově.

průzkum Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Podpora takzvaného stravenkového paušálu

Podpora takzvaného stravenkového paušálu | Zdroj: Infogram/iROZHLAS.cz

Místo zhruba dvacítky papírových poukázek, které vám každý měsíc firemní účetní vyskládá oproti podpisu na stůl, jen konkrétní částka na kartě. Tak by podle ministryně Aleny Schillerové za hnutí ANO mohla vypadat jedna z možností, jak by zaměstnavatelé přispívali svým pracovníkům na jídlo.

Přehrát

00:00 / 00:00

Papírové stravenky, peníze i karta. Většina Čechů si podle průzkumu přeje zavést stravenkový paušál. Téma pro Terezu Beránkovou

„Stravenkový paušál bude vlastně jakýsi pevný benefit vyplacený v penězích, který bude existovat vedle stávajících benefitů na stravování – ať už je to závodní stravování nebo stravenky, ty známé papírky, a bude fungovat peněžně úplně stejně,“ vysvětlila ministryně.

Na návrhu se minulý týden domluvila koalice. Jestli by lidé chtěli po zavedení změny dostávat peníze na účet nebo raději dál platit poukázkami zjišťovala pro Český Rozhlas společnost Median. A z průzkumu vyšlo, že necelá třetina lidí by nejraději dostávala peníze.

„Potom 27 procent se vyjádřilo pro papírové stravenky, 19 procent pro stravenkovou kartu a přibližně stejný počet, takže 19 procent, by uvítalo zlevněný oběd v podnikové jídelně,“ upřesňuje sociolog společnosti Median Michal Geisler.

Každý třetí pracující pak podle průzkumu stravenky nedostává. Čtvrtina lidí je utratí při nákupu potravin, další čtvrtina pak za obědy v restauraci.

„69 procent dotazovaných zaměstnanců uvedla, že by toto nemělo vliv na to, jak se stravují během pracovních dnů. 15 procent zaměstnanců uvedlo, že by se více stravovalo doma, protože by využívali toto opatření a 9 procent by více chodilo do restaurací nebo jiných stravovacích zařízení,“ dodal Milan Geisler, jak by paušál změnil chování zaměstnanců.

Odbory kritizují stravenkový paušál, který plánuje vláda. Tvrdí, že může mít negativní vliv na zdraví lidí

Číst článek

Kritika odborů

Vláda přitom nehodlá papírové nebo elektronické stravenky rušit – budou existovat souběžně s paušálem. Plán kromě stravenkových firem kritizují také odbory.

„Někteří podnikatelé nemají zájem o to přidat zaměstnancům prostřednictvím stravenkového paušálu, ale ubrat. Nenaplnilo by to očekávání, že ten milion lidí dostane možnost mít stravenkový paušál, ale přesně naopak, nedostanou nic,“ popsal předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

A proti připravované změně má námitky taky předseda Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek. „Začíná se nám jevit, že nám stát nepřímým způsobem vstupuje do kolektivního vyjednávání, což je pro nás zásadně nepřijatelné,“ řekl.

Podle Člena Asociace provozovatelů poukázkových systémů Davida Rýce bude mít změna psychologický efekt. Peníze podle něj zaměstnanci nebudou dávat na jídlo.

„Když zaměstnanec obdrží hotovost, nemá vůči zaměstnavateli žádnou povinnost dokazovat, že se odstravoval. Myslím si, že tohle zaměstnavatel pocítí, protože lidi jsou zvyklí nejdřív začít šetřit sami na sobě, odbývat se,“ doplnil.

Zaměstnavatelé v současnosti můžou uhradit maximálně 55 procent z ceny stravenky tak, aby mohli čerpat slevu na dani. Zbývající část doplácí zaměstnanci. Data pro exkluzivní průzkum sbírala společnost Median ve dnech 21. a 22. ledna na vzorku 1045 respondentů.

Náhodná statistická odchylka činí +/- 1,5 procentního bodu u postojů, které zastává pět procent respondentů, a až +/- 3,5 procentních bodů u postojů, které zastává padesát procent respondentů.

Tereza Beránková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme