‚Letos se na gymnázia nedostaly ani děti, které na to opravdu mají.‘ Střední školy nemají dostatek míst
Místo na gymnázium zamíří někteří premianti ze základních škol v září na učňovský obor. Více deváťáků než obvykle se kvůli velkému počtu uchazečů nedostalo na školy, kam se hlásili. Je to tím, že tento ročník je populačně silný, ale počet míst na výběrových školách se příliš nezvýšil. Největší problém je ve větších městech, hlavně v Praze. Zájemců o střední školy tam bylo letos o třicet procent víc než v roce 2019.
„Já jsem se hlásil na policejní a na chemickou školu a nedostal jsem se ani na jednu. Hned jsem dával odvolání na tyto dvě školy a zase jsem se nedostal. Pak jsem se dostal na kuchařskou školu, střední s maturitou,“ vypráví Anatolij. Je Ukrajinec, v Česku žije tři roky.
Základní školu končil s výborným prospěchem – měl jen jednu dvojku. Přesto u přijímacích zkoušek neuspěl. „Byl jsem trochu smutný, protože jsem se chtěl dostat na toho policistu,“ říká.
Anatolijův neúspěch s ním prožíval jeho nevlastní otec Libor Kristofčak. Poslední měsíce byly i pro něj ve znamení zklamání a taky stresu.
Jak připravit děti na povolání, která ještě neexistují. Startuje testování digitálních dovedností
Číst článek
„Sehnat další školy nám trvalo až dva měsíce. Pak jsem doslova obvolal asi třicet škol různých oborů, protože jsme se báli, aby se na nějakou střední školu dostal,“ popisuje letošní komplikace.
Podobně jsou na tom po celém Česku odhadem tisíce dětí. Přesné počty neúspěšných uchazečů ale ministerstvo školství ani zřizovatelé neevidují.
Další kola
Některé střední školy a učiliště přes léto studenty ještě přijímají. Ovšem oblíbené obory a gymnázia mají kapacity naplněné.
„Myslím, že se letos na gymnázia nedostaly ani děti, které na to opravdu mají,“ konstatuje předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová, která vede pražské Gymnázium Nad Štolou.
Dočasnou ochranu získalo asi 24 tisíc Ukrajinců od 15 do 18 let, na střední školu se přihlásilo jen 1300
Číst článek
Podle mluvčího ministerstva školství Ondřeje Macury je zvýšení zájmu uchazečů o střední vzdělávání způsobeného zvyšující se populační křivkou v kombinaci s příjezdem uchazečů z Ukrajiny, a to zejména ve velkých městech. V celorepublikovém průměru je míst ve středním vzdělávání dostatek.
Jako nejlepší zdroj informací o aktuálních volných kapacitách středních škol doporučuje stránky infoabsolvent.cz. „Žáci nepřijatí do středního vzdělávání mají možnost ještě během července a srpna se přihlásit na ty střední školy, které nabízejí volná místa v dalších kolech přijímacího řízení,“ vysvětluje.
„V případě, že jsou přijati do oboru vzdělání, který jim nevyhovuje, mají možnost kromě nového přijímacího řízení v příštím školním roce požádat v případě uvolnění kapacity o přestup do jiného oboru vzdělání,“ dodává Macura.
Systémový problém
V Praze ale nemusí fungovat ani to, upozorňuje ředitelka Gymnázia Nad Štolou. I proto, že se na pražské střední školy hlásí hodně dětí se středních Čech.
„A vím, že spousta dětí doteď není umístěná ani v tom druhém třetím kole, to třetí tady v Praze snad ani neproběhlo. Ty děti jsou po deváté třídě a je otázka, co teď s nimi,“ říká.
Známky často nevypovídají o nadání a schopnostech žáků, zjistila studie. Ovlivňují ale jejich budoucnost
Číst článek
Programový ředitel informačního centra o vzdělávání EDUin Miroslav Hřebecký upozorňuje na to, že problém je systémový, podle něj stát neumí pracovat s demografií.
„Krajští zřizovatelé zjišťují, že jim přichází patnáctileté děti, jako kdyby těch patnáct let neexistovaly. A najednou se jim nevejdou. Stejně zjišťují i obce u šestiletých dětí, že se jim nevejdou do prvních tříd, jako kdyby se rodily šestiletí. To mě nepřestává fascinovat,“ popisuje.
Příští rok bude podle údajů statistického úřadu končit deváté třídy ještě zhruba o pět tisíc dětí víc.
