Roste zájem o stavební obory na středních školách. Loni se přihlásilo 5344 studentů

Zájem o stavební obory středních škol v uplynulých čtyřech letech vzrostl. Zatímco v roce 2018 v nich bylo nově přijatých 4324 žáků, loni o 1020 víc. Vyplývá to z dat, které na dotaz ČTK poskytla mluvčí Národního pedagogického institutu (NPI) Lucie Šplíchalová.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Rekonstrukce hotelu InterContinental.

Podle zástupců stavebních firem je v Česku potíž najít nové odborné zaměstnance (ilustrační foto) | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Růst počtu prváků ve stavebních oborech v uplynulých letech podle institutu převýšil i tempo, jakým začalo přibývat středoškoláků v důsledku demografického vývoje. Do stavebních oborů směřuje čím dál víc učňů, v maturitních oborech je situace stabilnější.

Jak připravit děti na povolání, která ještě neexistují. Startuje testování digitálních dovedností

Číst článek

Podle zástupců stavebních firem, které nedávno oslovila ČTK, je v Česku potíž najít nové odborné zaměstnance. Chybějí podle nich jak vysokoškolsky vzdělaní odborníci, tak stavební dělníci, elektromontéři, řemeslníci či obsluha stavebních strojů.

Například podle mluvčího Finepu Davida Jiruška prohrává stavebnictví u mladé generace při výběru školy s humanitními obory a podle mluvčí Skupiny Strabag Česko a Slovensko Edity Novotné český vzdělávací systém moc nerozvíjí žáky směrem k technickým oborům.

Podle NPI se ale zájem o stavební obory ve středních školách v posledních letech zvyšuje. Mezi roky 2018 a 2021 se v nich počet nově přijatých zvedl z 4324 na 5344 a jejich podíl stoupl z 5,6 na 6,2 procenta všech přijímaných středoškoláků.

„Je možno konstatovat, že po postupném mnohaletém poklesu došlo (u nově přijatých do stavebních oborů) od roku 2018 k nárůstu, který převyšuje populační nárůst,“ uvedla Šplíchalová.

Ze statistik ministerstva školství plyne, že počet přijatých do prvních ročníků středních škol se mezi roky 2018 a 2021 zvedl asi o deset procent. Ve stavebních oborech stoupl o zhruba 24 procent.

Růst zájmu o stavebnictví se podle Šplíchalové týká hlavně učebních oborů. Podíl nově přijatých učňů v nich narostl od roku 2017 ze 7,5 procenta na loňských 9,4 procenta žáků nastupujících do prvních ročníků.

Matematika je krásná, ale není zadarmo. Počítat bez kalkulačky by měl umět každý, tvrdí pedagog

Číst článek

Naproti tomu v maturitních oborech jejich podíl vzrostl už v letech 2016 až 2018 a v posledních letech spíš jen stagnoval. Nově přijatí v maturitních stavebních oborech loni tvořili kolem 5,1 procenta všech prváků.

Propagace i covid

„Poměrně výrazný nárůst žáků přicházejících do stavebních učebních oborů je ovlivněn nejen dlouhodobou podporou a propagací, ale v posledních dvou letech také propadem možnosti uplatnění v gastrooborech, ve kterých došlo k posílení dlouhodobě klesajícího zájmu o tyto obory,“ řekla Šplíchalová. Vlivem covidové epidemie se podle ní dá vysvětlil zřejmě i výkyv z roku 2020, kdy podíl nově přijatých v maturitních stavebních oborech stoupl z 5,1 na 5,5 procenta.

Stavební učební obory se v ČR vyučují na 140 školách a maturitní na 51 školách. Největší zájem je podle NPI o učební obory mechanik plynových zařízení, instalatér, podlahář či zedník a maturitní obory stavebnictví a geodézie a katastr nemovitostí.

Mapa vzdělávání: kde je bída, tam jsou propadlíci. Výjimky vzešly z učitelského nadšení, stát tápe

Číst článek

Naopak malý zájem je o učební obory sklenář, pokrývačské práce a dlaždické práce. Obory klempířské práce ve stavebnictví, vodař a montér vodovodů a kanalizací se podle Šplíchalové v posledních letech kvůli nedostatku zájemců ani neotevřely. Velmi malý zájem je podle ní také o maturitní obor stavební materiály.

Řada odborníků na vzdělávání poukazuje na to, že pro 21. století bude důležité hlavně všeobecné vzdělání. Například v Německu jde podle Statistického spolkového úřadu největší podíl žáků ze základní školy na gymnázia. V řadě spolkových zemí do nich směřují zhruba dvě pětiny dětí. V Česku je to asi 20 procent.

Kritici současné nabídky oborů v Česku dlouhodobě poukazují na to, že vzdělávací politika příliš podléhá přáním zástupců průmyslu, kteří si stěžují na nedostatek učňů a technicky vzdělaných lidí. Do středních škol přitom nyní nastupují čím dál silnější ročníky dětí a na oblíbené maturitní obory, zejména gymnázia, je kvůli tomu například v Praze obtížné se dostat.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme