Na české střední školy se hlásí pouze 1281 dětí z uprchlických rodin. Překážkou je i jazyková bariéra
Na střední školy s maturitou si podalo přihlášku přes 1280 ukrajinských uprchlíků. Téměř všichni z nich mají zájem o čtyřleté obory. Na víceletá gymnázia se přihlásili pouze jednotlivci. Data zveřejnila společnost CERMAT, která jednotné přijímací zkoušky organizuje. Uchazeči z Ukrajiny měli prodlouženou lhůtu na přihlášení k maturitním oborům do 5. dubna. I přes úlevy u přijímacích zkoušek ale hrozí, že je mnoho ukrajinských studentů nezvládne.
Asi dvě třetiny ukrajinských uchazečů, tedy něco málo přes 800 z nich, si podalo přihlášky dvě. Velmi malý zájem mezi ukrajinskými dětmi byl o studium na víceletých gymnáziích, říká Radiožurnálu mluvčí CERMAT Marek Lehečka.
„Celkem evidujeme 1281 uchazečů, kteří podali přihlášku. Z toho 1260 uchazečů se přihlásilo na čtyřleté obory, 17 uchazečů na osmiletá gymnázia a čtyři uchazeči na šestiletá gymnázia. Celkový počet přihlášek je 2095. Ten vyšší počet je způsoben logickým faktem, že uchazeči mohli podat až dvě přihlášky,“ vysvětluje Lehečka.
Šestadvacet žen a dětí. Neúnavní Sokolové z Dobřichovic udržují v chodu malý uprchlický tábor
Číst článek
Nejčastěji mají mladí Ukrajinci zájem o čtyřletá gymnázia a obory IT. Nejvíc přihlášek odevzdali na střední školy v Praze, Středočeském a Jihomoravském kraji. První kolo přijímacích zkoušek na čtyřleté obory bude příští týden 12. a 13. dubna.
Ministerstvo školství odhaduje, že celkem už je nebo brzy může být v Česku až 25 tisíc mladých Ukrajinců, kteří věkem přísluší na střední školy. Počet přihlášených do prvních ročníků tedy neznačí velký zájem mezi Ukrajinci začít v Česku studovat.
Zřejmě je to kvůli češtině. Zatímco na základních školách se u uprchlíků její znalost nevyžaduje, ve středním vzdělání už ano.
Vláda sice zavedla ukrajinským dětem u přijímacích zkoušek úlevy – více času na vypracování, test z matematiky v ukrajinštině a místo testu s českého jazyka může být pohovor. Ale i ten je ale strašákem. Ředitelé ho někdy neberou jako formalitu, jak řekl Daniel Prokop, sociolog a zakladatel společnosti PAQ research.
Kontaktní i bezpečné místo, evakuační batoh. Polská vláda vydala příručku, jak se chovat ve válce
Číst článek
„Po internetu se šíří, že se v podstatě jedná o bodovou zkoušku, kde se hodnotí věci jako plynulá znalost češtiny, plynulé vyjadřování se, znalost odborné terminologie, znalost literární teorie. Toto mají uvedené jako témata, která jsou v pohovoru. Bojím se, že tam vytvoříme zbytečně úzké hrdlo u dětí, které by v září už mohly být v češtině velmi dobré,“ říká Prokop.
Ředitel odboru středního, vyššího odborného a dalšího vzdělávání na ministerstvu školství Petr Bannert přiznává, že pohovory nemají jasně dané parametry a že záleží na řediteli, jak k němu škola přistoupí.
Daniel Prokop navrhoval, aby se pohovor odložil na konec léta. Ukrajinští žáci by tak měli možnost se češtinu přes prázdniny naučit. Zvýhodnit Ukrajince před ostatními cizinci ale podle Bannerta není možné.
Když budu brečet, nikomu tím nepomůžu, říká ruská studentka. Začala tlumočit uprchlíkům z Ukrajiny
Číst článek
Zároveň hrozí, že se velké množství ukrajinských žáků do českého středního vzdělávání přes přijímací zkoušky nedostane. Ministerstvo školství plánuje v červnu situaci ukrajinských středoškoláků vyhodnotit. Pro ty, kteří u přijímacích zkoušek neuspějí, netroufli si na ně, nebo taky pro ty, kteří do Česka teprve přijdou, možná udělá vláda další legislativní výjimky.
„V lex Ukrajina II se budeme snažit vymyslet systém možného přijímání třeba i v průběhu roku, a to poté, co budou mít nějaký certifikát o znalosti českého jazyka. Neradi bychom, aby se stalo, že ukrajinští středoškoláci nebudou mít rok co dělat,“ říká ministr školství Petr Gazdík z hnutí STAN. „Určitě budeme hledat cestu, aby se toto nestalo,“ doplnil.
Ministerstvo se teď soustředí na to, aby školská zařízení začala s kurzy češtiny. Vypsalo na to dotační programy, ve kterých je 1,4 miliardy korun. Pokud to bude nutné, tak částku operativně navýší, uvedl Gazdík.
