Pro ukrajinské děti vzniknou dvě segregované školy, v Mladé Boleslavi a Kolíně, říká středočeský radní
V polovině července skončily zápisy do škol, v případě dětí z Ukrajiny ale stále není jasno, kolik jich do škol nastoupí, upozorňuje středočeský radní pro školství Milan Vácha (STAN). „Někteří rodiče přihlásili své děti zodpovědně, někteří avizovali, že odjíždějí a že se možná vrátí. A někteří žáci přijdou nově,“ popisuje. „U základních škol ten spád byl větší, u středních škol asi hodně žáků zůstalo mimo systém a tam problém není.“
Už teď je jasné, že ne všechny ukrajinské děti se ve Středočeském kraji, který mívá problémy i s kapacitou pro české žáky, dostanou do standardních škol.
„Budou vznikat segregované školy, ministerstvo školství to koneckonců umožňuje. A to zejména v Mladé Boleslavi, kde bude základní škola pro zhruba 350 žáků. A v Kolíně pro 200 žáků,“ říká Vácha, který je také starostou Psár.
Hostem pořadu K věci byl Milan Vácha, radní Středočeského kraje pro oblast vzdělávání a sportu a starosta Psár ze Starostů a nezávislých
Středočeský kraj by potřeboval v nejbližších letech vybudovat základní školy s celkovou kapacitou v řádu desetitisíců míst.
„Byli jsme zvyklí na to, že někdy jsou školy naplněné více a jindy méně podle ročníků. Ale k přirozenému výkyvu demografie se přidalo stěhování. A to je průšvih. Dosud se ty děti vždy nějak rozprchly,“ srovnává radní v pořadu K věci.
Sociolog Prokop: Musíme zastropovat množství dětí cizinců ve třídách. Hrozí segregace
Číst článek
„Bohužel je to třeba i Berounsko, které se ještě před osmi lety zdálo relativně stabilizované, ale i tam teď situace houstne.“
Krajskému školství by podle Váchy pomohlo třeba to, kdyby se snížily nároky na některé hygienické normy. „Jsou přísné i ve srovnání s Evropou. Jestli by nám třeba nepomohlo třeba snížit nutné počty záchodků v mateřských školách, těch jsou bizarní počty. Některé objekty by se tak mohly používat,“ navrhuje.
Pomohlo by také třeba urychlit dotace na přestavbu například půdních prostor. „Potřebujeme avizovat obcím, že mohou připravovat větší projekty. A dát jim naději, že až dostanou stavební povolení, tak že se nemusí bát do toho jít.“
Když už se někde postaví nová škola, brzy je o ni takový zájem, že musí žáky odmítat, upozorňuje Vácha.
‚Letos se na gymnázia nedostaly ani děti, které na to opravdu mají.‘ Střední školy nemají dostatek míst
Číst článek
„Třeba Jesenice postavila loni základní školu pro 540 dětí a letos už se losovalo. Protože když se někde objeví kapacita, tak se tam seběhnou všichni ze širokého okolí, fiktivně si tam přihlásí trvalý pobyt. A ten, kdo školu postavil, se zadlužil, věnoval tomu čas, tak nad tím se voda uzavře,“ kritizuje radní praxi, kdy rodiče přihlašují trvalé bydliště dětí tak, aby se dostaly na zvolenou, nikoliv spádovou školu.
Chybí školy i kanalizace
Středočeský kraj má podle něj obecně problém s velkým počtem obyvatel, pro které nemá zázemí.
„Zejména Praha-západ a Praha-východ jsou místa, kde vznikla velkou výstavbou nedostatečná kapacita obecné infrastruktur,“ upozorňuje radní.
Kyjev si nepřeje, aby ukrajinští zdravotníci v Česku a jinde dlouhodobě zakotvili, říká Válkův náměstek
Číst článek
„Přišlo tam zhruba 370 až 400 tisíc nových obyvatel a nevybudovali jsme pro ně ani školy, školky a střední školy, ale mnohdy ani voda a kanalizace. A bohužel školství se nám vyvalilo jako první problém a kapacita základních škol nám teď začala kolabovat.“
Některé obce teď prý nejsou schopné připravovat velké projekty, a to mimo jiné kvůli nepředvídatelnosti systému dotací.
„Stavebník by měl dát určitou část peněz bokem pro samosprávu, aby mohla vytvořit školy, školky, nemocnice. Máme to zkalkulováno, víme, na kolik nás přijde jeden rodinný dům. Když chcete postavit okresní nemocnici, tak je 35 až 40 tisíc korun, základní škola 85 tisíc, mateřská 20 tisíc, kapacita čistírna odpadních vod 20 tisíc korun,“ dodává Vácha.
Poslechněte si celý audiozáznam pořadu.
