Moderní farma a žaloba. Co víme o dotaci, kvůli níž Brusel pokutoval české úřady za Babišův střet

Více než 82 milionů. Takovou pokutu vystavil Brusel po skončení auditu ke střetu zájmů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO). Samotného střetu se týká jen malá část pokuty - přesně 1,1 milionu korun za konkrétní dotaci, kterou podle komise neměla dostat dceřinka Agrofertu. O jaký projekt se jedná? A co vše o něm víme? Server iROZHLAS.cz popisuje historii této „problémové“ dotace.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Budova Agrofertu v Praze 4.

Budova Agrofertu v Praze 4. | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

„U konkrétního projektu, který se týká střetu zájmů, se jedná o částku 31 tisíc euro, tedy asi 1,1 milionu korun,“ uvedla v pondělí pro iROZHLAS.cz mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu Luďka Raimondová.

Sankce přes 82 milionů: Brusel vystavil Česku pokutu za chyby v zemědělských dotacích i Babišův střet zájmů

Číst článek

Tím konkrétním projektem je myšlena dotace pro dceřinou společnost Agrofertu Schrom Farms, která čerpala erární peníze z Bruselu na modernizaci farmy kuřat v Bílovci na Novojičínsku.

Farma, která produkuje až šest milionů násadových vajec ročně, investovala do moderní technologie více než 7,7 milionu korun. O dotaci poté požádala Státní zemědělský fond, šlo o bezmála 1,6 milionu korun. Zhruba polovinu (31 tisíc eur) měl tvořit příspěvek z Bruselu.

Pokuta ale podle fondu činí 1,1 milionu korun. A proč částka „nesedí“? Fond je opatrný a raději částku nadsadil. „Konkrétní částka v českých korunách je plně závislá na kurzu ECB v rozhodný den. A v tomto okamžiku konkrétní částku v korunách nemáme k dispozici. Pro orientační přepočet raději používáme vyšší hodnotu kurzu,“ vysvětlila Raimondová. 

Jediná „problémová“

Když v Česku na začátku roku 2019 proběhla unijní auditní mise, která přijela do Prahy zkoumat střet zájmů tehdejšího premiéra Andreje Babiše (ANO), české úřady preventivně projekty Agrofertu pozastavily.

Schrom Farms

Společnost Schrom Farms spol. s r.o. existuje na trhu od roku 1994. V roce 2008 se stala členem koncernu AGROFERT. Svou činnost vyvíjí především v Moravskoslezském kraji a po celou dobu své existence je hlavním výrobním programem výroba násadových vajec pro další chov brojlerových kuřat. Společnost v současné době hospodaří na sedmi farmách s celkovou kapacitou cca 160 tisíc kusů nosnic v rozmnožovacích chovech. Roční produkce společnosti činí 26 milionů násadových vajec, která jsou dodávána do líhní v celé České republice, na Slovensko a do Polska. Společnost hospodaří na 205 ha pozemků a má také rostlinnou výrobu.

Na Státním zemědělském intervenčním fondu, který rozděluje dotace mířící do zemědělství, proběhla stopka v několika rovinách. Vedení úřadu v čele s ředitelem Martinem Šebestyánem pozastavilo 28 projektů dceřinek koncernu, které ještě nebyly proplaceny z českého státního rozpočtu nebo dokonce ani definitivně přislíbeny. Pravděpodobně i díky tomu se aktuální pokuta týká jen jedné dotace.

Vedle toho fond pozastavil i žádosti o proplacení projektů v hodnotě 6,3 milionu korun mířících do Bruselu. Šlo o dotace, které už firmy dostaly z české státní kasy a fond je chtěl vyfakturovat Evropské komisi. Systém vyplácení dotací totiž funguje na principu předfinancování, nejdříve je dotace vyplacena z peněz členského státu a až následně platby pošle komise.

Nakonec po řadě jednání mezi Prahou a Bruselem většinu peněz komise proplatila. S výjimkou jediné dotace za necelých 800 tisíc korun (výše v korunách závisí na kurzu, který se v průběhu let měnil). Šlo právě o finanční injekci pro Schrom Farms.

A důvod? „Je to z dosud proplacených jediný projekt, u kterého byla žádost o dotaci předložena/zaregistrována po 9. únoru 2017,“ zdůvodnila to před dvěma lety pro Deník N tehdejší mluvčí fondu Lenka Rezková.

Právě 9. únor 2017 je rozhodné datum, od kdy v Česku platí zákon o střetu zájmů, podle nějž si na dotace nemůže sáhnout firma, v níž má člen vlády více než čtvrtinu.

Žaloba na Brusel

„České orgány jsou názoru, že pozastavení průběžných plateb za Q4/2018 v celkové výši 30 606,96 EUR (821 797 Kč) nemělo být provedeno.“ Tuto větu napsali úředníci ministerstva zemědělství do žaloby, kterou v polovině května 2020 připravili právě kvůli neproplacené dotaci pro Schrom Farms.

‚Pozastavení plateb ve výši 821 797 korun nemělo být provedeno.‘ Proč se vláda chce soudit s Bruselem?

Číst článek

České úřady totiž v té době zastávaly názor, že tehdejší premiér Andrej Babiš českou legislativu ke střetu zájmů neporušuje. A právě soudní spor s Bruselem mohl přinést - kromě proplacení dotace - především definitivní rozuzlení výkladu zákona a Babišova střetu.

„Podáváme to kvůli vysvětlení do budoucna ohledně dotací, které jsou dávány Státním zemědělským intervenčním fondem, jestli se na ně uplatní paragraf 4c zákona o střetu zájmů, nebo ne,“ vysvětlil před dvěma lety důvody náměstek ministerstva zahraničí Martin Smolek, který Česko u Soudního dvora Evropské unie zastupuje.

Jenže soud se nakonec žalobou vůbec nezačal zabývat a naopak ji o sedm měsíců později, v lednu 2021, pozastavil. „Soudní řízení bude přerušeno až do okamžiku, kdy Evropská komise definitivně rozhodne, zda projekt, kterého se napadené rozhodnutí o pozastavení plateb týká, vyloučí z unijního financování, či nikoliv,“ uvedla tehdy pro iROZHLAS.cz dnes už bývalá mluvčí resortu zahraničních věcí Zuzana Štíchová.

„Pro vracení dotací nevidíme důvod. Musíme se ostře ohradit proti tomu, že by daná sankce byla způsobena jednáním našich společností a věříme, že se bude Česká republika proti tomuto rozhodnutí bránit soudní cestou.“

Pavel Heřmanský (mluvčí Agrofertu)

Zjednodušeně řečeno soud řekl, že se musí počkat, zda Evropská komise nakonec za střet zájmů vystaví pokutu a projekt tak Češi nedostanou zaplacený. A to se stalo nyní. Zda bude žaloba „obnovena“ nebo Česko podá novou, zatím není jasné.

„Fond zpracoval varianty dalšího možného postupu. Nyní očekává schválení konkrétní varianty, podle které bude dále postupovat. V současnosti totiž běží dvouměsíční lhůta do 10. 8. 2022, v níž může ČR podat žalobu na neplatnost tohoto rozhodnutí,“ uvedla k tomu v pondělí mluvčí fondu Raimondová.

Šéf hnutí ANO a expremiér Andrej Babiš od začátku střet zájmů odmítal. „Nevím o žádném dokumentu, na který se mě ptáte. Neznám detaily, ani nemám informace, že se jakkoliv vztahuje k mé osobě. Tudíž se k němu nemohu vyjádřit. Obecně platí, že jsem nikdy žádný střet zájmů neměl a v České republice k tomu existuje pravomocné rozhodnutí. Nikdy jsem ani nebyl součástí auditů ohledně střetu zájmů a evropští auditoři se na mne nikdy neobrátili,“ řekl Radiožurnálu Andrej Babiš.

Pochybení odmítá i Agrofert. „Pro vracení dotací nevidíme důvod. Musíme se ostře ohradit proti tomu, že by daná sankce byla způsobena jednáním našich společností a věříme, že se bude Česká republika proti tomuto rozhodnutí bránit soudní cestou. Jak již dříve Státní zemědělský intervenční fond oznámil, zastavil proplácení dotací společnostem skupiny Agrofert, není nám tedy jasné, jak by daná sankce mohla být udělena za projekty, které byly pozastaveny,“ řekl pro Radiožurnál mluvčí Pavel Heřmanský.

Andrej Babiš | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Tereza Čemusová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme