Evropská unie by měla začít posílat peníze na dotace Agrofertu. V Bruselu zasedl výbor, Češi čekají na dopis
Šéf hnutí ANO Andrej Babiš už není více než 10 měsíců premiérem a u dotací pro Agrofert z jeho svěřenských fondů tak nehrozí porušení zákona ke střetu zájmů. Přesto od výměny vlády Česko nepožádalo Evropskou komisi o proplacení jediné dotace pro koncern. Naopak. S každou žádostí o platbu dává dobrozdání, že nejde o výdaje Agrofertu. To se má brzy změnit. V Bruselu k tomu zasedl výbor a proplácení dotací by se mělo odblokovat, zjistil iROZHLAS.cz.
„Platební a certifikační orgán (ministerstvo financí – pozn. red.) po skončení funkčního období předchozí vlády – druhá vláda Andreje Babiše – nepožádal Evropskou komisi o proplacení žádných výdajů projektů příjemců ze skupiny Agrofert,“ uvedla pro iROZHLAS.cz Gabriela Krušinová z tiskového odboru ministerstva financí.
Ke každé platbě potvrzení, že nejde Agrofertu. Komise chce po Česku zvláštní dokument ke všem dotacím
Číst článek
Když se v Česku na začátku roku 2019 rozjel unijní audit ke střetu zájmů expremiéra Babiše, tok peněz z Evropské komise na projekty dceřinek Agrofertu se zastavil. Úředníci z ministerstva financí pak museli navíc s každou žádostí o výplatu peněz přikládat zvláštní papír, v němž ujišťovali, že žádost neobsahuje výdaje pro koncern.
A ačkoliv Babiš už ve vládě není a audit je už několik měsíců definitivně uzavřen, tahle praxe pokračuje dál. „Toto je Evropské komisi průběžně deklarováno společně s každou žádostí o platbu na základě potvrzení poskytnutého jednotlivými řídicími orgány operačních programů,“ popsala Krušinová.
Systém vyplácení evropských dotací přitom funguje na principu předfinancování. Dotace jsou tedy nejdříve vyplacené z českého státního rozpočtu a až poté o jejich proplacení žádá ministerstvo financí Evropskou komisi. Řeč je tedy o penězích, které už firmy Agrofertu dostaly z české státní kasy.
Tento postup by se měl ale brzy změnit. „Dle našich informací by Evropská komise měla v dohledné době tyto požadavky přehodnotit a zúžit okruh výdajů, které nebude možné zahrnout do budoucích žádostí o platbu,“ podotkla Krušinová.
Bruselská schůzka
V září proběhlo v Evropské komisi tzv. Interruption Committee, tedy zasedání výboru, na kterém se přerušení výplat pro Agrofert řešilo, jak zjistil server iROZHLAS.cz. Na setkání se řešil okruh výdajů, o které si budou moci české úřady zažádat.
„Očekáváme, že Evropská komise své rozhodnutí z výše uvedené Committee předá členskému státu formou dopisu. Následně bude ve spolupráci s ministerstvem průmyslu a obchodu řešen seznam projektů, u nichž dojde ke vložení výdajů do žádosti o platbu pro Evropskou komisi,“ popsala Krušinová. Konkrétní projekty ale neposkytla.
Úředníci resortu průmyslu a obchodu ale zatím žádný takový seznam připravený nemají. „Seznamem, o kterém píšete, nedisponujeme. Jednotlivé případy budou posouzeny v souladu se závěry auditu a souvisejícím šetřením,“ uvedl k tomu na dotaz redakce David Hluštík z tiskového oddělení ministerstva.
Více nechtěl dotace, které nebyly Bruselem dosud proplacené, komentovat. „Projekty jsou v procesu správního řízení a do doby uzavření jednotlivých případů nebudeme jednotlivé kroky komentovat,“ sdělil pouze.
Desítky milionů
Jen necelý půlrok od zahájení auditu na začátku roku 2019 čítal ale seznam projektů dceřinek Agrofertu, které nebyly předloženy Evropské komisi, zhruba třináct projektů za 170 milionů korun. V květnu loňského roku šlo už o 18 projektů za více než 232 milionů korun. Soupiska se od té doby mohla navýšit. Ministerstvo financí ale aktuální stav neupřesnilo.
100 milionů Agrofertu na lepší toasty šlo ze státní kasy. Ministerstvo dotaci nedalo Bruselu k proplacení
Číst článek
Už nyní je jasné, že 100 milionů korun z tohoto balíků peněz budou naopak chtít české úřady zpět po Agrofertu. Jde totiž o dotace pro Pekárnu Zelená louka patřící pod Penam, která čerpala podporu na inovativní výrobu toastového chleba. Jenže kontroloři v rámci auditu došli k závěru, že dotace byla udělena neoprávněně, protože technologie inovativní nebyla. A ministerstvo průmyslu zahájilo loni s firmou takzvané řízení o odnětí dotace. Peníze tak bude chtít zpět.
Brusel také neproplatí další dvě dotace zemědělskému podniku Cerea a jednu dotaci plastikářské firmě Fatra. To potvrdila sama mluvčí Evropské komise Veronica Favalliová. „Komise uznala zlepšení českého řídicího a kontrolního systému v souvislosti se zmírňujícími opatřeními zavedenými k zamezení střetu zájmů v souladu s platnou legislativu. Zjištění auditu byla na tomto základě uzavřena,“ uvedla pro iROZHLAS.cz
„V souladu s tím již není nutné v každé žádosti o platbu potvrzovat, že nejsou zahrnuty výdaje poskytnuté na operace související se skupinou Agrofert. To se nevztahuje na tři operace, o kterých auditoři komise zjistili, že jsou v rozporu s článkem 4c zákona o střetu zájmů (operace FATRA a 2 CEREA), na které se vztahuje rozhodnutí o pozastavení, které zůstává v platnosti,“ upřesnila mluvčí.
Fatra a Cerea
Příběh dotací na nové sušárny zrnin pro Cereu server iROZHLAS.cz v minulosti už podrobně popsal. Auditoři zjistili, že projekty byly kromě Babišova střetu zájmů zatíženy ještě dalším střetem. Dodavatel sušáren byl totiž bratr jednoho z manažerů Cerey. Více si můžete přečíst ZDE.
Vyplatili ji ze státní kasy a slíbili na ní ověřit střet zájmů. Vláda nezažaluje Brusel kvůli dotaci Agrofertu
Číst článek
Podle Evropské komise by ministerstvo průmyslu mělo začít vymáhat tyto dotace po Agrofertu zpět, stejně jako v případě Penamu. Jenže s tím úředníci dosud nezačali. Naopak si před rokem nechali vypracovat analýzy, podle nichž byly dotace v pořádku.
Dotace pro Fatru je také mediálně známá. Ministerstvo průmyslu ji loni navzdory velmi přísné stopce vyplatilo z českého státního rozpočtu. A poté požádalo o výplatu také Brusel. Zdůvodnilo to tím, že na dotaci chtělo v uvozovkách otestovat Babišův střet zájmů před soudem. Výsledky auditu totiž žalovatelné nejsou.
Plán byl takový, že Evropská komise logicky žádost o platbu zamítne a Česká republika toto rozhodnutí zažaluje u unijního tribunálu. K tomu ale nakonec nedošlo, minulá vláda měla velmi chabé vyhlídky, že se vůbec soud začne žalobou zabývat, současná vláda pak takový krok zcela zamítla.
Audit ke střetu zájmů se v Česku zaměřil na nastavení systému rozdělování dotací a prověřoval také projekty dceřinek Agrofertu. Komise došla k závěru, že tehdejší premiér Andrej Babiš porušoval během svého vládního angažmá tuzemskou i evropskou legislativu ke střetu zájmů a koncern tak čerpal některé dotace v tomto období neoprávněně. Babiš od počátku střet zájmů odmítal. I vedení koncernu Agrofert opakovaně uvedlo, že vždy postupovalo v souladu s legislativou a s dotacemi bylo vše v pořádku.
