Ministerstvo průmyslu zamítlo Agrofertu dotace za 123 milionů. Teď kvůli tomu čelí dvacítce žalob
Dceřinky Agrofertu ze svěřenských fondů expremiéra Andreje Babiše (ANO) žádaly na dotacích o 123 milionů. Kvůli auditu ke střetu zájmů se ale na začátku roku 2019 dostaly do vakua: úředníci váhali, zda peníze z Bruselu přiklepnout, nebo ne. Důvod? Čekání na výsledek auditu. Jenže ani měsíce po něm se k rozhodnutí neměli. Verdikt padl až loni v říjnu. Resort průmyslu všechny projekty zamítl a Agrofert pak úřad zažaloval, jak zjistil iROZHLAS.cz.
V pátek 8. října 2021 zamítli úředníci na ministerstvu průmyslu a obchodu 19 žádostí o evropské dotace firem z koncernu Agrofert, jedné pak dali stopku už o den dříve.
Na soupisce jsou projekty za zhruba 123 milionů korun. Server iROZHLAS.cz to zjistil na základě dat získaných s pomocí zákona o svobodném přístupu k informacím.
Příspěvek ve výši 3,5 milionu z unijních peněz na úsporná opatření tak nedostane třeba lovosická chemička Lovochemie. Rozhodnutí o zamítnutí obdrželi také zástupci pekárny United Bakeries, kteří dohromady žádali o více než 11,5 milionu. Dřevozpracující firma Wotan Forest nezíská z Evropské unie více než 41 milionů, které chtěla použít rovněž na úsporná opatření.
Mluvčí holdingu Agrofert Pavel Heřmanský se k rozhodnutí úřadů odmítl vyjádřit. „Děkujeme za dotaz, nechceme komentovat,“ reagoval na dotaz, jak koncern zamítnutí téměř dvacítky svých projektů vidí.
Na soupisce figuruje několik žádostí společností, u nichž unijní auditoři, kteří v Česku řešili střet zájmů, objevili během kontroly chyby. Třeba pardubická Cerea, která měla 13,2 milionu korun čerpat neoprávněně kvůli střetu zájmů, do kterého se dostal jeden její manažer. Společnost Penam, která podle Bruselu získala stomilionovou dotaci na lepší toastový chléb, ačkoliv projekt nebyl inovativní. Nebo již zmíněná Lovochemie, u které byl také problém s inovativností.
Roky čekání
Na rozhodnutí úřadu, zda peníze dostanou, či nikoliv, čekaly některé firmy i více než tři roky. Například společnost Fatra, která o více než šest milionů požádala už v dubnu 2018.
Výsledky auditu
Evropská komise v konečné auditní zprávě potvrdila, že bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) porušoval české a evropské zákony, protože v době, kdy byl ve vládě, ovládal holding Agrofert, který pobírá unijní dotace. Ten na ně podle zprávy nemá nárok. Česko se proti závěrečné zprávě už nemůže odvolat. Babiš střet zájmů odmítá.
Většina žádostí o peníze přišla na resort tehdy vedený Karlem Havlíčkem (ANO) v průběhu roku 2020. Dvě firmy ale podaly žádosti už v roce 2019, dvě další včetně Fatry dokonce o rok dříve.
Proč o nich státní aparát rozhodl až v říjnu 2021? Úředníci nepovažovali audit, který v Česku proběhl začátku roku 2019, za ukončený. A to navzdory skutečnosti, že finální zpráva s konečnými výsledky, podle nichž byl Andrej Babiš ve střetu zájmů a firmy v jeho svěřenských fondech neměly eurodotace čerpat, dorazila do Česka už na začátku roku 2020. Mezi Bruselem a Prahou totiž probíhá další komunikace.
Server iROZHLAS.cz požádal ministerstvo průmyslu o důvod zamítnutí dvacítky projektů, to ale do vydání článku neodpovědělo.
Téměř dvacítka neschválených žádostí má ale svůj precedens. Loni v dubnu stopli úřednicí Agrofertu první dotaci, která čekala kvůli auditu na schválení. Firma žádala o zhruba 2,5 milionu na pořízení nové, energeticky úspornější sušárny zrnin už o tři roky dříve. O několik měsíců později si pak zamítavou odpověď vyslechla ještě Mlékárna Hlinsko.
Oficiálním důvodem zamítnutí obou žádostí ale překvapivě nebylo porušení zákona o střetu zájmů, byť Brusel v závěrečný zprávě jasně řekl, že Agrofert nemá na eurodotace v období, kdy byl Babiš ve vládě, nárok.
Do rozhodnutí úředníci tehdy napsali, že pro projekt není zdroj financování. „Důvodem zamítnutí žádosti je tak nenaplnění základního předpokladu pro poskytnutí dotace z programu, tj. možnost financovat projekt z Evropského fondu pro regionální rozvoj,“ stálo v dokumentu.
Soudní dohra
Rozhodnutí resortu, který nyní vede ministr Jozef Síkela (za STAN), bude mít soudní dohru. Na začátku loňského prosince se všechny firmy, které figurují na seznamu zamítnutých žádostí, obrátily s žalobou na pražský městský soud. Existenci řízení potvrdil serveru iROZHLAS.cz mluvčí soudu Adam Wenig.
Agrofert žádá na dotacích o 123 milionů. Ministerstvo průmyslu váhá s jejich schválením nebo zamítnutím
Číst článek
Některé z firem se přitom s ministerstvem kvůli svým žádostem soudily už dříve, vadila jim právě dlouhá doba čekání na rozhodnutí. Soud jim tehdy dal za pravdu, že po vydání závěrečné zprávy k auditu měli úředníci o penězích rozhodnout. Více si o tom můžete přečíst ZDE.
Dohromady tak ministerstvo průmyslu kvůli zamítnutým žádostem o dotace čelí 22 žalobám ze strany dceřiných společností koncernu Agrofert. Úřad už dříve v loňském roce zažalovaly firmy Primagra a Mlékárna Hlinsko.
Sám Andrej Babiš dlouhodobě střet zájmů popírá. Také holding Agrofert opakovaně uvedl, že postupuje podle platných zákonů.
