Babišův střet zájmů resort průmyslu neřešil. Přes sto milionů pro Agrofert stopl kvůli ‚zdroji financování‘
Loni na podzim zamítlo ministerstvo průmyslu a obchodu žádosti o dotace pro dceřinky koncernu Agrofert v hodnotě 123 milionů korun. Jenže ve zdůvodnění není uvedeno, že firmy nemají na peníze nárok kvůli porušování zákona o střetu zájmů. A to navzdory faktu, že to říkají definitivní závěry Evropské komise. Podle úředníků neexistuje pro projekty zdroj financování. Vyplývá to z rozhodnutí, která má server iROZHLAS.cz k dispozici.
Evropská komise zastává názor, že Andrej Babiš (ANO) v době, kdy byl členem vlády, porušoval zákon o střetu zájmů. A koncern Agrofert, který má vložený ve svěřenských fondech, v té době neměl nárok na dotace. Vyplývá to z konečných závěrů auditu, který v Česku proběhl na začátku roku 2019.
Ministerstvo průmyslu zamítlo Agrofertu dotace za 123 milionů. Teď kvůli tomu čelí dvacítce žalob
Číst článek
Přesto úředníci na ministerstvu průmyslu a obchodu při posuzování žádostí dceřiných společností koncernu dodržování zákona o střetu zájmů vůbec neřešili. Loni v říjnu zamítli dvacítku žádostí celkem za 123 milionů korun. Oficiální důvod: projekty není z čeho financovat.
„Důvodem zamítnutí žádosti je (…) nenaplnění základního předpokladu pro poskytnutí dotace z programu, tj. možnost financovat projekt z Evropského fondu pro regionální rozvoj,“ stojí v rozhodnutích, která server iROZHLAS.cz získal s pomocí zákona o svobodném přístupu k informacím.
Penam, Lovochemie a další
Výrobce masných produktů Kostelecké uzeniny žádal na konci května roku 2020 téměř 3,9 milionu z operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, který spravuje resort průmyslu. Peníze chtěla společnost spadající do koncernu Agrofert použít na instalaci parního kotle, zvýšení účinnosti teplovodního zdroje tepla a další úsporná opatření.
O zhruba tři měsíce později prošla žádost hodnoticím procesem a vedení firmy dostalo informaci, že byl projekt doporučen k financování z fondů Evropské unie. Pak následovalo 13 měsíců čekání na finální verdikt. Až loni 8. října přišlo zamítnutí žádosti. Stejný osud potkal dalších devatenáct projektů dceřiných společností Agrofertu.
Pekárna Penam chtěla za 860 tisíc z unijních peněz zateplit administrativní budovu mlýnu ve Znojmě. Lovosická Lovochemie plánovala instalovat LED osvětlení, vyměnit motory a modernizovat chlazení za více než 3,5 milionu korun. Českobudějovický dřevozpracující podnik Wotan Forest žádal 41,6 milionu korun na komplexní úsporná opatření. Všechny si říjnu výslechy stejný závěr: zamítnuto.
Mluvčí holdingu Agrofert Pavel Heřmanský se k rozhodnutí úřadů odmítl vyjádřit. „Děkujeme za dotaz, nechceme komentovat,“ reagoval už dříve na otázku, jak koncern zamítnutí téměř dvacítky svých projektů vidí.
Ze státní kasy
V současné době nesmí právě kvůli auditu ke střetu zájmů české úřady žádat Brusel o proplacení projektů, které spadají pod holding Agrofert a období, kdy byl Andrej Babiš ve vládě. Systém vyplácení evropských dotací ale funguje na tzv. principu předfinancování ze státního rozpočtu. Peníze tedy nejdříve zaplatí ministerstvo ze státní kasy a až poté je vyfakturuje Evropské komisi.
Výsledky auditu
Evropská komise v konečné auditní zprávě potvrdila, že bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) porušoval české a evropské zákony, protože v době, kdy byl ve vládě, ovládal holding Agrofert, který pobírá unijní dotace. Ten na ně podle zprávy nemá nárok. Česko se proti závěrečné zprávě už nemůže odvolat. Babiš střet zájmů odmítá.
Právě to přitom použil resort, který v té době vedl ještě bývalý ministr Karel Havlíček (ANO), ke zdůvodnění zamítnutí dvacítky žádostí.
„Pokud by došlo k poskytnutí dotace účastníkovi řízení, došlo by k poskytnutí 100 % poskytované částky ze státního rozpočtu, když tyto finanční prostředky by nebyly dále České republice proplaceny z Evropského fondu pro regionální rozvoj,“ píše v rozhodnutí ředitel odboru infrastruktury pro malé a střední podniky Jan Piskáček.
Operační program, ze kterého společnost peníze žádala, podle něj „nepředpokládá spolufinancování projektů ze státního rozpočtu“. Schválení žádosti by tak podle Piskáčka ohrozilo státní kasu. „Uvedeným jednáním by správní orgán nedostál své povinnosti hospodárného nakládání,“ dodává.
Střet zájmů?
Sami zástupci Agrofertu si byli vědomí toho, že schválení dotace je v ohrožení právě kvůli auditu ke střetu zájmů. Proto podle rozhodnutí v rámci řízení předložili dokumenty, které porušení paragrafu 4c zákona o střetu zájmů vyvracely. Jenže úředníci ministerstva se posuzování střetu zájmů vyhnuli.
„Protože však důvodem zamítnutí žádosti je nenaplnění základního předpokladu pro poskytnutí dotace z programu, tj. možnost financovat projekt z Evropského fondu pro regionální rozvoj, nepovažuje správní orgán za nutné k této části (…) se dále vyjadřovat,“ stojí v dokumentu.
Všechny úřady rozdělující unijní dotace měly a mají také povinnost vést seznamy veřejných funkcionářů a firem, které vlastní. Požaduje to v rámci výsledků auditu ke střetu zájmů Evropská komise. A samo ministerstvo průmyslu se v komunikaci s Bruselem už loni zavázalo, že 1. října tento seznam aktualizuje.
Figurovali v říjnu, kdy došlo k zamítnutí dvacítky dotací, na seznamu tehdejší premiér Andrej Babiš a Agrofert? A proč nebyly žádosti v říjnu stopnuty na základě tohoto seznamu? Redakce iROZHLAS.cz se na tyto otázky zeptala resortu průmyslu, odpovědi ale do vydání článku nedostala.
Rozhodnutí resortu, který nyní vede ministr Jozef Síkela (za STAN), bude mít soudní dohru. Na začátku loňského prosince se všechny firmy, které figurují na seznamu zamítnutých žádostí, obrátily s žalobou na pražský městský soud. Existenci řízení potvrdil serveru iROZHLAS.cz mluvčí soudu Adam Wenig.
Dohromady tak ministerstvo průmyslu kvůli zamítnutým žádostem o dotace čelí 22 žalobám ze strany dceřiných společností koncernu Agrofert. Úřad už dříve v loňském roce ze stejných důvodů zažalovaly firmy Primagra a Mlékárna Hlinsko.
Sám Andrej Babiš dlouhodobě střet zájmů popírá. Také holding Agrofert opakovaně uvedl, že postupuje podle platných zákonů.
