Přesun dotací mezi resorty zaujal i unijní auditory. Ťok proti ztrátě miliard bojoval marně, dokládá dopis

Ministerstvo dopravy dalo zčásti za pravdu jednomu ze závěrů předběžné auditní zprávy Evropské komise. Podle auditorů přišel resort v roce 2016 proti své vůli o dvě miliardy korun z Operačního programu Doprava. Rozhodnutí přesunout je na resort životního prostředí je podle unijních úředníků jedním z důkazů střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Radiožurnál získal dopis, v němž tehdejší ministr Dan Ťok (za ANO) proti přesunu peněz protestuje.

Původní zpráva Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ministr dopravy Dan Ťok

Návrhu přesunu peněz podle dopisu Dana Ťoka, který Radiožurnál získal, nepředcházela žádná debata o dalších potřebných projektech | Zdroj: Úřad vlády ČR

„Důrazně nesouhlasím s předkládaným návrhem přesunu dvou miliard korun z Operačního programu Doprava do programu životního prostředí,“ napsal Ťok koncem června 2016, když se dozvěděl, že jeho ministerstvo má přijít o dvě miliardy korun evropských dotací určených na výstavbu dálnic.

Evropská komise dala Česku k prvnímu auditu kratší čas na odpověď. ‚Netuším proč,‘ říká Schillerová

Číst článek

Dopis byl adresován tehdejší ministryni pro místní rozvoj Karle Šlechtové (za ANO) a šlo o reakci na návrh jejího úřadu, že mají v oblasti dálnic připravených málo projektů, hrozí nečerpání celkem alokované sumy pro období 2014 až 2020, a tak mají peníze preventivně přesunout na resort Richarda Brabce (ANO).

Ministerstvo dopravy takový krok i důvody k němu tehdy odmítlo, na vládě ale neuspělo a kabinet přesun miliard z dopravy na životní prostředí odsouhlasil.

Právě toto rozhodnutí ovšem zmiňují unijní auditoři v jejich předběžné zprávě jako jeden z důkazů střetu zájmů premiéra Andreje Babiše.

„Tyto dvě změny podporovaly odvětví chemického průmyslu, kterému v České republice dominují společnosti skupiny Agrofert,“ upozorňují auditoři v předběžných závěrech, které do Česka dorazily na konci května.

‚To se ví, že jsme bratři.‘ Jaké chyby českých úředníků pomohly firmám Agrofertu k dotacím

Číst článek

Podle nich šlo o krok proti vůli ministerstva a v dokumentu poukazují také na to, že šéf resortu životního prostředí Brabec chtěl nově získanou sumu přerozdělit tak, aby šla ze tří čtvrtin na programy proti znečišťování ovzduší a jen čtvrtinou na rozvoj kanalizací.

Návrh ministerstva pro místní rozvoj přitom navrhoval dělení půl na půl.

Čtyři kilometry dálnic

Podle Tomáše Čočka, náměstka ministra dopravy, jenž byl zodpovědný za evropské fondy, lze na letošních číslech o čerpání obou resortů dokázat, že tehdejší obava z nevyužití peněz byla skutečně lichá.

„Ta čísla potvrzují, že jsme projekty připravené měli. A že jsme správně argumentovali a zdůrazňovali, že věcný důvod z hlediska nepřipravenosti projektů k převodu peněz prostě není,“ řekl Radiožurnálu.

Z údajů ministerstva financí ke konci letošního prvního čtvrtletí vyplývá, že zatímco z Operačního programu Doprava poslalo Česko do Bruselu k proplacení za poslední tři roky 31 procent z celkem přidělené sumy, program životního prostředí takto vyčerpal necelých 27 procent.

‚Prokazatelně smyšlená.‘ Proti předběžné auditní zprávě se brání i Brabcův resort

Číst článek

Doprava by na tom přitom byla podle Čočka pořád lépe, i kdyby její rozpočet zůstal vyšší a o zmíněné dvě miliardy korun nepřišla. Poměr by se tak nyní jen změnil na vyčerpání 30,4 procenta v případě dopravy a 27,7 procenta v programu životního prostředí.

„Dvě miliardy pro nás – pro představu – znamenají zhruba čtyři kilometry dálnic,“ upřesnil Čoček. Podotkl nicméně, že nijak nezpochybňuje, že vláda může své priority změnit a odhlasovat přesun peněz.

‚Fakt se vytočil‘

Ministr životního prostředí Richard Brabec však na tom, že Česko mohlo o peníze na dopravu přijít, trvá.

Po zveřejnění zprávy v Poslanecké sněmovně navíc řekl, že když závěr auditorů viděl, „málem spadl ze židle a fakt se vytočil.“

„Operační program Doprava měl v roce 2016 vážné problémy s čerpáním. Opakovaně ministerstvo pro místní rozvoj nepřesvědčil, že dokáže peníze vyčerpat v následujících letech. Pokud by je nevyčerpal, již nyní by se vracely zpět do Bruselu,“ řekl poslancům. 

Ministerstvo pro místní rozvoj se podle něj opakovaně, ale marně snažilo z dopravy dostat projekty, které by čerpání doložily. „Přesun 1,5 miliardy na zlepšování kvality ovzduší a půl miliardy na výstavbu kanalizací tak byl legitimní. Byl tam převis poptávky,“ vysvětloval Brabec.

Ťok: Nepromyšlené kroky

To, že doprava nebyla schopna doložit projekty, ale nyní odmítá jak náměstek Čoček, tak i Ťok ve zmíněném tři roky starém dopise Šlechtové.

Návrhu přesunu peněz podle dokumentu žádná debata o dalších potřebných projektech nepředcházela. Tehdejší ministr dopravy v něm totiž označil za „naprosto zarážející“, že ministerstvo jim navrhuje rovnou dvě miliardy sebrat, aniž by je někdo předtím oslovil nebo, jak bylo běžné, navrhl přesunout peníze nejprve v rámci resortu do jiné, takzvané prioritní osy. Tou je v případě dopravy rozvoj železnic.

„Dvě miliardy pro nás pro představu znamenají zhruba čtyři kilometry dálnic.“

Tomáš Čoček (náměstek ministra dopravy pro evropské fondy)

„S ohledem na to, že s pracovníky řídicího orgánu Operačního programu Doprava nebyl tento materiál jakkoliv komunikován, požaduji, aby byl stažen z meziresortního připomínkového řízení. Závěrem bych rád apeloval na to, aby do budoucna nebylo ministerstvu dopravy řízení implementace Operačního programu Doprava znesnadňováno takovými jednostrannými a nepromyšlenými kroky,“ napsal v dopise Ťok.

Na Brabcovu stranu se nicméně i nyní staví exministryně Šlechtová. Podle ní tehdy ministerstvo pro místní rozvoj prostě došlo k závěru, že doprava čerpání nestihne kvůli novele zákona o dopadech staveb na životní prostředí (EIA) a nepomohla by tak prý ani změna prioritní osy.

Důvodem, proč navrhlo peníze poslat zrovna resortu životní prostředí, pak podle ní byl fakt, že musely jít do fondů soudržnosti, což splňuje třeba právě oblast životního prostředí. „Pan ministr Brabec tehdy navíc přinesl důkazy, že jsou schopni to vyčerpat,“ sdělila Radiožurnálu Šlechtová.

Samotný Andrej Babiš, tehdy ministr financí, podle ní do rozhodování nezasahoval. A Brabec prý s návrhem přišel do styku až na vládě.

To, že ministerstvo dopravy proti odebrání peněz protestovalo, je podle ní také normální. „Když Národní koordinační orgán přijde a řekne, vy špatně čerpáte, tak každý ministr stojí za svým resortem,“ dodala exministryně.

Kotlíkové dotace

Richard Brabec už ve sněmovně také důrazně popřel, že by přesun peněz šel ve prospěch chemiček Agrofertu. Z peněz současného programu životního prostředí, tedy na roky 2014 až 2020, byly podle něj bývalé Babišově firmě schváleny jen dva dotační projekty za 86 milionů korun, zatímco v minulém období – tedy v letech 2007 až 2013 – jich bylo 40, za sumu kolem 800 milionů.

Audit odtajněn. ‚Ovládá dva svěřenské fondy a také skupinu Agrofert,‘ píše se o Babišovi ve zprávě

Číst článek

Ministr také upozornil, že právě on po nástupu do čela resortu přesměroval peníze z podpory firemních projektů na zlepšení vzduchu k domácnostem. Hlavně na výměnu kotlů na uhlí za ekologické topení.

„V předešlém období šly prakticky všechny peníze, určené na zlepšení životního prostředí, do firem. Domácnosti nedostaly ani korunu. A teď si představte, že tam přišel ten Brabec z chemického průmyslu. A co ten zloduch udělal?“ položil si Brabec před poslanci otázku a hned si na ní také odpověděl: „Já jsem vzal tomu průmyslu desítky miliard a dal jsem je do domácností. Úžasný důkaz, jak tomu průmyslu nadržuji.“

Žádné dotace pro chemičky

Podle čísel zaslaných ministerstvem životního prostředí má resort na podporu zlepšení ovzduší nyní k dispozici celkem 570 milionů eur, tedy zhruba 14,8 miliardy korun. Z toho zhruba 70 procent jde do zmíněných domácností, tedy na „kotlíkové dotace“. Zbytek pak putuje firmám na opatření snižující znečištění vzduchu.

Nic z dodatečných peněz programu ale podle mluvčí ministerstva Petry Roubíčkové nešlo na projekty chemiček. „Prostředky z realokace nebyly použity ani na podporu projektů společností patřících pod Agrofert, ani na podporu projektů té části chemického průmyslu, kde dominuje holding Agrofert,“ zdůraznila.

Důvod, proč dříve evropské dotace mířily hlavně do firem, byl nicméně především v tom, že jde o zdaleka největší znečišťovatele vzduchu. Ministři navíc v minulosti program Zelená úsporám (dnes Nová Zelená úsporám či kotlíkové dotace; pozn. red.) financovali z jiných zdrojů.

„My jsme evropské dotace tolik nepotřebovali, protože jsme peněz měli dost. A pokud si pamatuji, tak dotovat domácnosti v rámci tehdejších evropských programů nebylo možné,“ řekl Radiožurnálu exministr životního prostředí do roku 2009 Martin Bursík.

Například v roce 2009 získala vláda zhruba 10 miliard korun z prodeje povolenek na emise CO2 Japonsku. Další pak vláda prodávala Španělsku či Švédsku. Výnosy putovaly právě do programu Zelená úsporám.

Jana Klímová, tec Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme