Jak měly české úřady poznat Babišův možný střet zájmů? Brusel poslal ‚nijak konkrétní‘ prezentaci

  • Nastavit vnitřní kontrolní systém, zavést preventivní opatření nebo identifikovat případný střet zájmů. To měly podle Evropské komise udělat členské státy, když loni v srpnu začalo platit unijní finanční nařízení ke střetu zájmů.
  • Vyplývá to z oficiální prezentace, kterou evropské Generální ředitelství pro rozpočet poslalo ministerstvu financí a Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu loni v prosinci.
  • Kvůli novému nařízení komise šetřila dotace pro holding Agrofert ze svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše (ANO). Podle předběžných závěrů by přitom Česko mohlo přijít o stamiliony.
  • Podle zemědělského fondu, který prezentaci obdržel, se jedná o „nijak konkrétní“ doporučení, které úřad už před platností nařízení dodržoval. Všechny mechanismy mělo nastavené podle mluvčí i ministerstvo financí.

Dokumenty Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Andrej Babiš

Andrej Babiš | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

V patnáctistránkovém dokumentu je popsána nová definice střetu zájmů i nástroje, jak je možné se střetu zájmů vyvarovat. Mimo jiné prezentace obsahuje i popis toho, co by měly členské státy udělat, aby možný střet zájmů co nejlépe podchytily.

„„Ke střetu zájmů dochází, je-li z rodinných důvodů, z důvodů citových vazeb, z důvodů politické nebo národní spřízněnosti, z důvodů hospodářského zájmu nebo z důvodů jiného přímého či nepřímého osobního zájmu ohrožen nestranný a objektivní výkon funkcí účastníka finančních operací nebo jiné osoby podle odstavce 1.“ “

Článek 61 (evropské nařízení o střetu zájmů)

„Stanovit vnitřní kontrolní systémy zahrnující vyhnutí se střetu zájmů a jeho následný audit, zavést preventivní opatření (např. prohlášení o neexistenci střetu zájmů, zveřejňování aktiv), určit, zda střet zájmů existuje v daných případech, a aplikovat zmírňující opatření, pokud je konflikt potvrzen,“ píše se v prezentaci.

O tu redakce iROZHLAS.cz požádala zemědělský fond, který ji z Bruselu loni v prosinci dostal.

‚Nijak konkrétní doporučení‘

Podle fondu se jednalo jen o informativní dokument. „Primárním cílem této prezentace je informovat členské státy o nové legislativě a upozornit, kde dochází ke změnám vůči úpravě dosavadní,“ uvedla jeho mluvčí Vladimíra Nováková.

Popsaná opatření v prezentaci nejsou podle ní nijak konkrétní. Fond, který má na starosti rozdělování a vyplácení všech unijních zemědělských dotací, prý navíc střet zájmů prověřoval už dříve dostatečně.

„Na nijak konkrétní doporučení je třeba nahlížet právě vzhledem k dosavadní úpravě střetu zájmů. Státní zemědělský intervenční fond je nezávisle akreditovanou platební agenturou, přičemž pravidla pro zamezení střetu zájmů – vnitřní i vnější – jsou jednou ze základních podmínek akreditace,“ dodala. Fond tak podle ní na základě prezentace jen prověřil již existujících pravidel pro zabránění střetu zájmů.

Následuje celá prezentace v anglickém originále:

Podobně se vyjádřil také resort financí, kterému komise prezentaci také zaslala. Ministerstvo financí sice dotace nerozděluje, ale jako takzvaný certifikační orgán předává všechny projekty, které poskytují jednotlivá ministerstva, k proplacení Bruselu.

„Ministerstvo financí již před účinností novely finančního nařízení a v ní obsaženém čl. 61 týkajícího se střetu zájmů plně respektovalo pravidla pro střet zájmů obsažená ve starém takzvaném finančním nařízení. Body zmiňované Evropskou komisí až po novele finančního nařízení nejsou pro ministerstvo financí žádnou novinkou,“ uvedla jeho mluvčí Šárka Šmolíková.

Podle ní má ministerstvo jako auditní i platební a certifikační orgán nastaven vnitřní kontrolní systém a v něm opatření pro předcházení střetu zájmů a jeho případné řešení. „K těmto opatřením patří například podpisy deklarací o neexistenci střetu zájmů zaměstnanců úřadu při výkonu svých pracovních povinností a popis kroků, které zaměstnanec učiní, má-li podezření na existenci střetu zájmů. Totéž platí také pro výkon auditních činností,“ dodala.

Návod z Bruselu?

O prezentaci mluvil šéf Státního zemědělského intervenčního fondu Martin Šebestyán na jednání dočasné senátní komise, která kvůli unijním auditům vznikla. Odpovídal tak na dotaz předsedy Pirátů Ivana Bartoše, který chtěl vědět, zda dostal fond od komise nějaký „návod“, jak k novému finančnímu nařízení přistupovat.

Zveřejněte aspoň část dopisu Babišovi k možnému střetu zájmů, radí Bruselu evropská ombudsmanka

Číst článek

Stejný dotaz přitom byl i součástí podnětu, který Piráti loni v srpnu zaslali kvůli možnému porušování střetu zájmů ze strany českého premiéra do Bruselu. „Rádi bychom věděli, zda členské státy EU obdržely metodologii, dle které by národní autority rozdělující unijní dotace měly jednat, pokud jde o tuto finanční regulaci,“ napsali v dopise bruselským špičkám.

Ministerstvo pro místní rozvoj kvůli novému finančnímu nařízení změnilo zákon o podpoře regionálního rozvoje tak, aby premiér nevedl jednání Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy. „Navržená změna spočívá v nahrazení pojmu ‚předseda vlády‘ pojmem ‚člen vlády‘. Tato změna umožnila, že si vláda flexibilně sama rozhodne o tom, který z jejích členů povede jednání rady,“ vysvětlil mluvčí resortu Vilém Frček.

Jednání rady nyní vede ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) jako její výkonná místopředsedkyně. Babiš se jednání rady neúčastní.

Prezentace také přináší příklady možného přímého i nepřímého střetu zájmů, do kterého se může politik dostat. Hlava národního řídícího orgánů může mít přímý osobní zájem přidělit unijní dotace na projekty, které spouští společnost jeho či jejího partnera nebo partnerky. Nepřímý osobní zájem pak může mít na to, aby finanční grant dostala firma, která slíbila otevřít novou továrnu v určitém volebním obvodu.

Střet zájmů

  • Od 2. srpna 2018 platí nová unijní směrnice, která střet zájmů upravuje. Česká pobočka protikorupční organizace Transparency International kvůli tomu loni podala podnět do Bruselu. Dopis do Bruselu zaslali také Piráti. Premiér Babiš podle nich má stále vliv na holding Agrofert, který v roce 2017 vložil do svěřenského fondu, a zároveň má možnost ovlivňovat rozdělování dotací.
  • Na počátku letošního roku kvůli tomu Evropská komise poslala do Česka auditní misi, která navštívila několik ministerstev. Unijní auditoři zavítali na ministerstva pro místní rozvoj, průmyslu, práce a sociálních věcí, na pražský magistrát či do Státního zemědělského intervenčního fond (SZIF).
  • Předběžné závěry prvního auditu dorazily do Česka na konci května a zveřejnila je řada médií. V dokumentu se píše, že podle auditorů český premiér ve střetu zájmů je, a Česko by tak mělo část dotací vracet.
  • Druhá část závěrů auditu, která se týká zemědělských dotací, přišla asi o týden později. Ten ale – na rozdíl od prvního dokumentu – zveřejněn nebyl. Šéf SZIF Martin Šebestyán nicméně na tiskové konferenci uvedl, že i druhý audit střet zájmů konstatuje.
  • Premiér Andrej Babiš střet zájmů dlouhodobě popírá. Stejně tak Agrofert, podle jehož mluvčího Karla Hanzelky probíhalo vše v souladu se zákonem.

Tereza Čemusová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme