Babišův střet zájmů před Evropskou komisí: co bude s právní analýzou a jak skončil konflikt Faltýnka?

Premiér Andrej Babiš (ANO) od soboty uklidňoval veřejnost, že jeho možný střet zájmů, který nyní řeší Evropská komise, nepovede k vrácení dotací holdingu Agrofert. Jak bude nyní postupovat komise a jaké scénáře následujícího vývoje jsou reálné? Server iROZHLAS.cz zjišťoval, jak se může kauza vyvíjet a jak dopadly obdobné případy čerpání evropských dotací.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Předseda hnutí Andrej Babiš a 1. místopředseda strany Jaroslav Faltýnek | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: Český rozhlas

Evropská komise nyní zpracovává informace, které ohledně možného střetu zájmů premiéra získala od české strany. Redakci iROZHLAS.cz to potvrdila mluvčí komise pro oblast rozpočtu Andreana Stanková.

Co žádala komise po českých úřadech?

Komise po ministerstvu pro místní rozvoj chtěla informaci, zda podniky holdingu Agrofert čerpají evropské dotace. Zažádala si o ní 16. října a podle ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (za ANO) na ni její úřad odpověděl hned následující den. Poté 30. října proběhla další komunikace. „Chtěli rozšířit informace od roku 2012,“ upřesnila redakci Dostálová, podle níž její resort žádný oficiální dokument z komise neobdržel.

„Komise pečlivě sleduje konkrétní stížnost, která jí byla doručena ve vztahu k předsedovi vlády Andreji Babišovi. A přestože je na vnitrostátních orgánech, aby přijaly nezbytná opatření, má komise rovněž odpovědnost za ochranu finančních zájmů unie,“ zdůvodnila Stanková zájem Bruselu.

Jednání v Bruselu i Štrasburku

Možným střetem zájmů premiéra se v pondělí zabýval i evropský výbor pro rozpočtovou kontrolu. Jednání se zúčastnil také eurokomisař pro rozpočet Günter Oettinger, který v minulosti řešil třeba i dotaci pro farmu Čapí hnízdo.

Guardian: Evropská komise viní Babiše ze střetu zájmů v souvislosti s dotacemi Agrofertu

Číst článek

„Na výboru pro rozpočtovou kontrolu to bylo jedno z hlavních témat. Hovořilo se o tom, že DG Regio už má k dispozici zprávu od právníků, kteří jednoznačně upozorňují, že Andrej Babiš je ve střetu zájmů. Není to jenom on. V možném střetu zájmů může být i ministr zemědělství pan Toman,“ řekl redakci lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský.

Podle jeho slov by měl eurokomisař do tří dnů dát své vyjádření předsedkyni výboru poslankyni Ingebor Grässleové. Babišův střet zájmů by se přitom mohl projednávat už příští týden na jednání celého Evropského parlamentu ve Štrasburku.

Vrácení peněz

Zdechovský upozornil, že právní analýza má pouze doporučující charakter. „Potom se musí někdo z komisařů ujmout zodpovědnosti a říct, jaká bude případná sankce. Co bude případně dělat a odkdy,“ doplnil.

„Dříve se mluvilo o řádech týdnů, nyní je to v řádech dnů. Tím, že se to stalo mediální kauzou celé Evropské unie, tak to vypadá, že by to mělo být i příští týden na jednání celého Evropského parlamentu ve Štrasburku.“

Tomáš Zdechovský (europoslanec KDU-ČSL)

Podle něj by mohla Evropská komise požadovat vrácení části dotací vyplacených od srpna tohoto roku, tedy od doby, kdy začala platit přísnější evropská pravidla, a vyplácení peněz současně zastavit.

Babišův možný střet zájmů by tak mohl vést k tomu, že Česko bude muset zaplatit přinejmenším část z 82 milionů eur (asi 2,1 miliardy korun) letos vyplacených na dotacích Agrofertu.

Vracení finanční podpory z evropských fondů by řešilo ministerstvo financí. To se ale nyní nechtělo k dalším možným postupům vyjadřovat.

Historicky největší korekce

Evropská komise rozhodla v minulosti v případě Česka nejméně o tuctu vracení finančních dotací. Peníze se musely vracet třeba před pěti lety v souvislosti s kauzou ROP Severozápad. Brusel tehdy navrhl „pokutu“ ve výši 2,6 miliardy korun. V případu zároveň čelí kvůli machinacím s dotacemi trestnímu stíhání skoro tři desítky lidí, a to včetně exšéfa dotačního úřadu Petra Kušnierze.

Nic se vracet nebude, říká premiér Babiš. Přečtěte si vládní dokument k možnému střetu zájmů

Číst článek

O rok později muselo Česko uhradit zhruba 1,8 miliardy, tentokrát šlo o chyby při čerpání evropských dotací na záruky pro zvýhodněné podnikatelské úvěry. I v tomto případě policie stíhá odpovědné úředníky.

Ovšem vůbec největší částku Evropská komise požaduje letos – Česko by mělo kvůli nedostatkům při rozdělování zemědělských dotací vrátit zhruba 7,5 miliardy korun. Ministerstvo zemědělství už avizovalo, že pochybení odmítá a že se bude sankci bránit.

Střet zájmů Faltýnka

Také možný střet zájmů v souvislosti s čerpáním dotací neřeší nyní evropská komise poprvé. Před dvěma lety se do hledáčku Bruselu dostal první místopředseda hnutí ANO Jaroslav Faltýnek.

Česko kvůli možnému střetu zájmu poslanců nemusí vracet peníze, rozhodla Evropská komise

Číst článek

Ten byl totiž členem představenstva holdingu Agrofert, který je příjemcem zemědělských dotací, a současně dohlížel na rozdělování dotací v dozorčí radě Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF). Podle komise měl tak Faltýnek dva protichůdné zájmy - jednak „profesní zájem jako člen dozorčí rady“, jednak „osobní zájem jakožto příjemce“. To tedy mohlo podle komise narušit jeho schopnost plnit veřejnou funkci.

Spor se vedl od roku 2016 a hrozilo, že bude stát muset vrátit dvě procenta z rozdělené částky ve výši 800 tisíc euro (cca 21 milionů korun). Česko se bránilo tím, že dozorčí rada SZIF má specifické postavení, od procesů administrace je zcela oddělena a nemůže ovlivňovat ověřování, schvalování, proplácení a zaúčtování nároků na dotace.

Nakonec spor ukončilo smírčí řízení a Česká republika peníze platit nemusela. Faltýnek ale ještě před ukončením sporu post v dozorčí radě fondu opustil.

Tereza Čemusová, Kristýna Novotná Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme