Klíčovou novelu, bez níž si Česko nesáhne na více než 180 miliard z unijních fondů, dostane ve středu na stůl vláda. Až ji schválí, poputuje do sněmovny, kde musí bezpodmínečně projít už v prvním čtení. A to nemusí být bez problémů. Kolem zákona se totiž v minulých týdnech strhl spor mezi vládními Piráty a opozičním hnutím ANO. O co jde? A proč je finanční injekce z Bruselu v ohrožení? Server iROZHLAS.cz přináší odpovědi na klíčové otázky.

Tento článek je více než rok starý.

Praha 5:00 7. června 2022 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

ANO chce zablokovat 180 miliard z Bruselu pro občany, Piráti jsou posedlí Babišem a vzájemně se osočují z vydírání. Titulky s tímto vyzněním minulý týden zaplnily tuzemské zpravodajské servery. Mezi dvěma politickými uskupeními se rozhořel boj o novelu evidence skutečných majitelů – tedy o zákon, který je klíčový pro čerpání peněz na obnovu pocovidové ekonomiky z Národního plánu obnovy, ale také z dalších fondů.

Vláda chce protlačit novelu zákona sněmovnou zrychleně v prvním čtení, které umožňuje rychlé přijetí bez možnosti v zákoně cokoliv měnit a bez projednání ve výborech. Správně nastavená evidence skutečných majitelů je totiž jednou z podmínek Bruselu k výplatě peněz.

Aby se rychlé přijetí povedlo, potřebuje vláda v dolní komoře podporu hnutí ANO. A to na oplátku požaduje, aby ze zákona vypadlo jedno konkrétní ustanovení. A sice paragraf, který má dopad na bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO). Vypuštění paragrafu by ve výsledku znamenalo, že Babiš nebude uveden u Agrofertu jako jeho vlastník.

Spor přinesl řadu otazníků. Skutečně je čerpání miliard v ohrožení? Mají pravdu Piráti, když tvrdí, že hnutí ANO vydírá vládu? Nebo chtějí politici ze strany Andreje Babiše opravdu jen co nejvíce vyhovět požadavkům Evropské komise? Server iROZHLAS.cz přináší odpovědi na klíčové otázky k novele evidence skutečných majitelů:

• Co je evidence skutečných majitelů a proč ji musí vláda novelizovat?
• Proč je potřeba novelu schválit rychle v prvním čtení?
• Proč vládní koalice, která má ve sněmovně většinu, potřebuje podporu hnutí ANO?
• Skutečně podmínilo hnutí ANO souhlas se zrychleným projednáváním vyškrtnutím usnesení, díky kterému má být Andrej Babiš zapsaný jako vlastník Agrofertu?
• Má hnutí ANO pravdu, když tvrdí, že vyškrtnutí daného usnesení by lépe splňovalo podmínky Evropské komise?
• Co by řekly politické špičky Evropské komise, kdyby z evidence jméno Andreje Babiše u Agrofertu „vypadlo“?
• „Vydírá“ tedy hnutí ANO vládu, jak tvrdí Piráti, nebo jeho poslancům jde o to co nejvíce vyhovět Bruselu?

Co je evidence skutečných majitelů a proč ji musí vláda novelizovat?
Evidence skutečných majitelů je elektronický rejstřík veřejné správy, v němž jsou evidováni skuteční majitelé firem či svěřenských fondů. Jeho cílem je především omezit možnou korupci například při čerpání dotací či zadávání veřejných zakázek. 

‚Opatření se jeví jako nesprávné.‘ Brusel rozjel s Českem spor o definici skutečných majitelů firem

Číst článek

Loni začala platit nová podoba zákona, do níž české úřady promítly přísnější pravidla v podobě páté unijní směrnice proti praní špinavých peněz. Ta je někdy označovaná zkratkou 5AMLD nebo jen AML směrnice. Jenže to podle zástupců Evropské komise úředníci neudělali správně. Server iROZHLAS.cz už na začátku roku podrobně popsal, proč se Bruselu zapracování přísnější unijních pravidel nelíbí. 

„Definice stanovená v zákoně o evidenci skutečných majitelů se odchyluje. (...) Zavádí zejména kritérium finančního prospěchu, které směrnice nestanoví,“ popsala výtky eurokomisařka Mairead McGuinnessová loni v listopadu. Česká verze pojmu skutečný majitel totiž rozlišuje nejen osobu s koncovým vlivem, ale také koncového příjemce výhod. V rejstříku tak mohou být u jedné společnosti zapsáni dva různí lidé. 

A to je třeba případ Agrofertu, u něhož figuruje jako koncový příjemce Babiš, ale jako osoba s koncovým vlivem je uveden správce svěřenských fondů a předseda představenstva koncernu Zbyněk Průša. To mimo jiné znamená, že podle výkladu ministerstva spravedlnosti Babiš sice je v evidenci uveden, ale jako tzv. koncový příjemce neovládá Agrofert, a ten tak má nárok na národní dotace i veřejné zakázky.

České ministerstvo spravedlnosti tak muselo zákon po kritice upravit. A to ačkoliv s výtkami unijních úředníků nesouhlasilo a stále nesouhlasí. „Vzhledem k pozici České republiky ve vztahu k Národnímu plánu obnovy jsou požadavky komise akceptovány a je připravována novelizace. S názorem komise se však nadále neztotožňujeme,“ uvedl pro iROZHLAS.cz mluvčí resortu Vladimír Řepka.

Úřad, který nyní vede ministr Pavel Blažek (ODS), je tak od počátku přesvědčen, že zákon byl v pořádku. Zapracování evropské směrnice do českého právního systému tak, jak to vidí Evropská komise, a správně fungující evidence skutečných majitelů je ale podmínka pro čerpání evropských peněz, a tak ke změně zákona dojde.

Proč je potřeba novelu schválit rychle v prvním čtení?
Na podzim tohoto roku by vláda měla požádat o vyplacení 179 miliard z Národního plánu obnovy. „Žádost je třeba podat nejpozději na přelomu září a října. Termín podání žádosti posunout nelze,“ napsal Blažek do předkládací zprávy k novele. K tomuto kroku ale může přistoupit až potom, co evidenci opraví.

Do Bruselu odešel dopis ke střetu zájmů. Kvůli němu i miliardám na obnovu Češi opravují evidenci majitelů

Číst článek

Na nutnost rychlého přijetí novely upozornila i protikorupční organizace Transparency International. „Česko může získat až 200 miliard korun z evropských fondů v rámci Národního plánu obnovy pouze za předpokladu, že velice rychle upraví zákon o evidenci skutečných majitelů tak, aby odpovídal evropské AML směrnici. Kdyby to zákonodárci nezvládli, jednalo by se o problém, který si nemůže Česko dovolit,“ uvedl pro iROZHLAS.cz ředitel organizace Ondřej Kopečný.

Podle informací z Evropské komise jsou stanovené termíny „orientační“. Členské státy ale mohou o peníze žádat jen dvakrát ročně a poslední žádost musí poslat Evropské komisi do konce srpna 2026. Česko má přitom čerpání peněz v příloze Prováděcího rozhodnutí EK – tedy základním dokumentu k plánu – rozplánované na devět splátek a žádost by tedy ještě letos podat mělo. 

Proč vládní koalice, která má ve sněmovně většinu, potřebuje podporu hnutí ANO?
Vládní koalice sice má ve sněmovně 108 poslanců, tedy většinu. Procedura u zákona, který chce vláda projednat v prvním čtení, je ale odlišná a vyžaduje i podporu opozice. Tento zrychlený postup mohou vetovat nejméně dva poslanecké kluby nebo aspoň 50 poslanců. Hnutí ANO má v dolní komoře obsazeno 72 křesel, zrychlené projednávání by tak mohlo bez problémů zamítnout.

Skutečně podmínilo hnutí ANO souhlas se zrychleným projednáváním vyškrtnutím usnesení, díky kterému má být Andrej Babiš zapsaný jako vlastník Agrofertu?
„Poslanci Alena Schillerová, Radek Vondráček a Babišova právnička Michaela Pobořilová se pokusili vydírat vládu skrz hrozbu obstrukcí, kdy si vzali jako rukojmí české občany. Babiš je připraven zablokovat 179 miliard z EU pro Česko,“ uvedl před dvěma týdny předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek. 

Místopředseda ANO a poslanec Radek Vondráček a šéfka poslaneckého klubu hnutí Alena Schillerová totiž požadují vypuštění §4 odstavce 1 písmena b). V něm je zjednodušeně napsáno, že korporaci vlastní ta osoba, která z ní má přímo nebo nepřímo podíl na zisku větší než 25 procent. Je to jejich podmínka pro to, aby zrychlené projednávání tzv. nevetovali.

„Pokud by opravdu mělo být z novely vyškrtnuto to zmíněné písmenko b, došlo by k vyškrtnutí pana Babiše z evidence skutečných majitelů u Agrofertu. Ten je tam nyní zapsán z pozice koncového vlastníka, který má podíl na zisku,“ vysvětlil pro iROZHLAS.cz právník organizace Rekonstrukce státu Lukáš Kraus s tím, že ohledně návrhu ANO vychází z informací, které zveřejnili Piráti na sociálních sítích. U svých svěřenských fondů by jako vlastník Babiš stále zůstal.

Vondráček a Schillerová ale odmítají, že by jejich požadavek souvisel s Babišem. „Pokud má být zákon přijat v prvním čtení, to znamená bez možnosti parlamentní menšiny podat pozměňovací návrhy, má se jednat čistě o znění, jaké požaduje komise. Tedy čistá transpozice evropské směrnice, “ popsal důvody pro iROZHLAS.cz Vondráček.

A jak už bylo vysvětleno, „kritérium finančního prospěchu“ skutečně eurokomisařce McGuinnessové v české evidenci vadilo. „Už jednou Evropská komise návrh zákona odmítla s tím, že se z toho opět Piráti snaží udělat bramboračku, tak riskujeme, že návrh bude odmítnut i podruhé,“ podotkl Vondráček.

Má hnutí ANO pravdu, když tvrdí, že vyškrtnutí daného usnesení by lépe splňovalo podmínky Evropské komise?
Hnutí ANO argumentuje tím, že aktuální novela opět zavádí kritérium finančního prospěchu, které vadilo komisi. I samo ministerstvo spravedlnosti připouští, že problémový řádek je „navíc“, Brusel s ním ale podle něj nemá problém.

„Komise potvrdila, že § 4 odst. 1 písm. b) návrhu není v rozporu s vymezením AML směrnice. Ustanovení sice dle názoru Komise jde nad rámec minimálních požadavků směrnice, ale je možné jej v české úpravě zachovat,“ napsal resort do materiálu pro předsedy poslaneckých klubů, který má redakce k dispozici.

Jak ale budou špičky Evropské komise na novelu nahlížet, se teprve ukáže. Oficiálně totiž komise návrhy, kroky nebo názory nekomentuje, dokud není zákon vyhlášen ve sbírce. A podle informací serveru iROZHLAS.cz z Bruselu rozhodnou unijní úředníci o tom, jestli se Čechům novela povedla, skutečně až po přijetí zákona.

Co by řekly politické špičky Evropské komise, kdyby z evidence jméno Andreje Babiše u Agrofertu „vypadlo“?
V závěrečné zprávě k auditu k jeho střetu zájmů, který v Česku proběhl na začátku roku 2019, unijní auditoři jasně napsali, že bývalý premiér je ovládající osobou Agrofertu i svěřenských fondů, ve kterých je holding uložen. „Pan Babiš ovládá firmy z holdingu Agrofert,“ napsali na straně 64.

Ještě letos v březnu české úřady musely v dopise ujistit unijní špičky, že úřady rozdělující dotace vedou seznamy veřejných funkcionářů ve střetu zájmů, na kterých je u Agrofertu napsaný Babiš. Server iROZHLAS.cz to popsal třeba ZDE. Pokud by tedy došlo k vyškrtnutí usnesení, jak to požaduje hnutí ANO, a Babiš by z evidence vypadl, Bruselu by se to líbit nemuselo.

I podle názoru Krause z Rekonstrukce státu by měl být Babiš u Agrofertu zapsaný, aby Česko splňovalo požadavky Bruselu. „Podle mě ta čistá transpozice směrnice spočívá v tom, že skutečným majitelem je vždy ovládající osoba. U svěřenského fondu jsou vždy automaticky ovládajícími osobami všechny osoby – zakladatel, správce, obmyšlený, člen rady protektorů,“ popsal.

„A protože pan Babiš je zakladatel a obmyšlený svěřenského fondu, který ovládá korporaci Agrofert, tak by měl být u této firmy uveden v evidenci na základě toho ovládání – jako fyzická osoba stojící na konci tohoto řetězce,“ mínil.

„Vydírá“ tedy hnutí ANO vládu, jak tvrdí Piráti, nebo jeho poslancům jde o to co nejvíce vyhovět Bruselu?
Například protikorupční organizace Transparency International vidí požadavek na vyškrtnutí zmíněného usnesení jako snahu poslanců ANO pomoci svému šéfovi. „Hnutí ANO je evidentně ochotné využít každé situace, jak pomoci svému předsedovi. Ačkoliv tato legislativa vznikla jejich hlasy, rozhodlo se hnutí ANO chladnokrevně ohrozit příjmy Česka bazírováním na zrušení jednoho řádku, což pomůže hlavně Andreji Babišovi,“ uvedl Kopečný.

Po stopách zvratu kolem rejstříku majitelů: Češi chtěli komisi uchlácholit, pak z Bruselu přijela delegace

Číst článek

Kraus z Rekonstrukce státu pro to má obsáhlejší vysvětlení. „Má to implikaci i pro novelu zákona o střetu zájmů, kterou se snaží koalice také schválit,“ připomněl další důležitou změnu zákona, kterou by vládní poslanci chtěli přijmout. Koalice v ní chce zpřísnit zákaz vlastnit média, přijímat dotace či investiční pobídky pro firmy ve vlastnictví členů vlády. (Zatím se jí to ale kvůli obstrukcím opozice nedaří a přijala jen velmi minimalistickou verzi novely.)

V současném zákonu o střetu zájmů je tento zákaz vázaný na osobu ovládající, což podle výkladu některých právníků a úřadů Andrej Babiš ve vztahu k Agrofertu není. „Novela to chce změnit, aby se zákaz týkal skutečného majitele. Je daleko přísnější v tom, že používá tento širší pojem. A na základě toho, že v evidenci skutečných majitelů je nyní uveden Andrej Babiš jako skutečný majitel Agrofertu, by se pak novela zákona o střetu zájmů poté jednoznačně týkala jeho,“ vysvětlil Kraus.

Zjednodušeně řečeno: pokud bude Andrej Babiš i po novele uveden v evidenci jako majitel Agrofertu, a pokud zároveň projde přísnější verze zákona o střetu zájmů, Agrofert by si v případě jeho dalšího vládního angažmá neměl sáhnout na dotace ani veřejné zakázky. „Proto ANO obstruuje projednání novely zákona o střetu zájmů a snaží se zřejmě nyní i z druhé strany ovlivnit novelu zákona o evidenci skutečných majitelů,“ dodal.

Hnutí ANO to ale odmítá a tvrdí, že Piráti jsou posedlí Andrejem Babišem. „Namísto posedlosti Andrejem Babišem by Piráti konečně mohli začít pracovat pro lidi. Už nejsou v opozici, jsou ve vládě,“ uvedl Vondráček.

Tereza Čemusová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít