Evropská komise dala Česku k prvnímu auditu kratší čas na odpověď. ‚Netuším proč,‘ říká Schillerová

O dva měsíce kratší lhůtu dostali ministerští úředníci na odpověď k prvnímu auditu Evropské komise k možnému střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Zatímco reakce na předběžné závěry auditní zprávy k zemědělským dotacím musí odejít do Bruselu do tří měsíců, na tu k dotacím z ministerstva průmyslu nebo životního prostředí dostaly úřady jen měsíc. Proč komise zvolila u každého z obou auditů rozdílný postup, není jasné.

Původní zpráva Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Alena Schillerová | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

To, že se lhůta u obou auditů liší, potvrdila serveru iROZHLAS.cz ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). „Podle této předběžné auditní zprávy mají řídicí orgány 30 dnů na zpracování a doručení připomínek,“ uvedla.

Audit odtajněn. ‚Ovládá dva svěřenské fondy a také skupinu Agrofert,‘ píše se o Babišovi ve zprávě

Číst článek

V pondělí dorazil do Česka oficiální překlad předběžných závěrů prvního unijního auditu, který řeší dotace v oblasti kohezní politiky – ty vyplácí například ministerstvo průmyslu nebo životního prostředí.

Už koncem června pak české úřady obdržely překlad druhého z auditů, který se zabýval zemědělskými dotacemi. U něj je přitom na odpověď stanovena lhůta dva měsíce, která byla navíc o měsíc prodloužena kvůli srpnovým unijním prázdninám.

„V souladu s platnými pravidly mají členské státy dva měsíce na to, aby odpověděly na zaslání národní jazykové verze, a srpen se nepočítá,“ uvedla mluvčí Evropské komise Mina Andrejevová k auditu zemědělských dotací.

Připravovat reakci na něj bude Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), který má rozdělování unijní zemědělské podpory v Česku na starosti.

Neznámý důvod

Z jakého důvodu se obě lhůty liší, není jasné. „Netušíme to,“ uvedla Schillerová s tím, že kratší lhůtu komise nezdůvodnila.

Podle mluvčího ministerstva financí Zdeňka Vojtěcha se ale každý z auditů řídí jiným právním nařízením.

„Oblast kohezní politiky je primárně upravena nařízením Evropského parlamentu a Rady EU. Nicméně uvedená lhůta 30 kalendářních dnů není tímto nařízením – na rozdíl od jiných lhůt souvisejících s auditem – závazně stanovena,“ vysvětlil.

Termín, do kdy musí úřady na návrh první auditní zprávy reagovat, podle něj stanovila Evropská komise spolu s předáním návrhu Stálému zastoupení v Bruselu. „V praxi je lhůta pro vyjádření vždy stanovena v konkrétním případě ze strany Evropské komise, respektive konkrétního generálního ředitelství, které audit provádí,“ dodal mluvčí Vojtěch s tím, že třicetidenní lhůta nevybočuje z dosavadní praxe.

Ministryně pro místní rozvoj za ANO Klára Dostálová | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Podle ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (za ANO), jejíž resort bude odpověď na první z auditů připravovat, závisí délka lhůty jen na rozhodnutí Evropské komise. „Mohou dát lhůtu minimálně třicet dnů, maximálně dva měsíce. Mně to nepřipadá divné,“ reagovala na dotaz.

Odpověď se už připravuje

Obě ministryně se shodují, že v termínu nevidí problém. „Řídicí orgány mají zprávu v angličtině už delší dobu, tak předpokládám, že úředníci na tom už dávno dělají. Neznamená to, že se čekalo na český překlad, ti úředníci umí perfektně anglicky,” vysvětlila Schillerová.

„Před přijetím rozhodnutí o finanční opravě zahájí Komise řízení oznámením předběžných závěrů svého šetření členskému státu spolu s výzvou, aby členský stát do dvou měsíců předložil své připomínky.“

Článek 145, odstavec 1 (evropské nařízení č. 1303/2013)

„Musíme si uvědomit, že všichni lidé, kteří s tím auditem pracují, jsou velmi dobře znalí anglického jazyka. Oni samozřejmě tu verzi v angličtině měli daleko dřív než Státní zemědělský intervenční fond, ale zase nám ta česká verze přišla o 14 dní později než fondu. Takže když to porovnám, tak máte ty lhůty v podstatě stejné,“ doplnila ji Dostálová.

První z předběžných návrhů auditů dorazil do Česka na konci května, druhý týkající se zemědělských dotací asi o týden později.

Podle Dostálové by ale bylo lepší, kdyby komise třicetidenní lhůtu prodloužila. „Kladu si otázku, že nám ta lhůta vyprší na začátku srpna a v srpnu jsou v Bruselu prázdniny. Takže my teď budeme debatovat s komisí, jestli to tam má měsíc ležet... Jestli by nebylo lepší, aby to na české straně zůstalo až do konce srpna, abychom to mohli opravdu vyšperkovat,“ dodala.

Auditní mise

Od 2. srpna 2018 platí nová unijní směrnice, která střet zájmů upravuje. Česká pobočka protikorupční organizace Transparency International kvůli tomu loni podala podnět do Bruselu. Premiér Babiš podle organizace má vliv na holding Agrofert, který v roce 2017 vložil do svěřenského fondu, a zároveň má možnost ovlivňovat rozdělování dotací.

Na počátku letošního roku kvůli tomu Evropská komise poslala do Česka auditní misi, která navštívila několik ministerstev. Unijní auditoři zavítali na ministerstva pro místní rozvoj, průmyslu, práce a sociálních věcí, na pražský magistrát či do Státního zemědělského intervenčního fond (SZIF).

Předběžné závěry prvního auditu dorazily do Česka na konci května a zveřejnila je řada médií. V dokumentu se píše, že podle auditorů český premiér ve střetu zájmů je, a Česko by tak mělo část dotací vracet.

Druhá část závěrů auditu, která se týká zemědělských dotací, přišla asi o týden později. Ten ale – na rozdíl od prvního dokumentu – zveřejněn nebyl. Šéf SZIF Martin Šebestyán nicméně na tiskové konferenci uvedl, že i druhý audit střet zájmů konstatuje.

Tereza Čemusová, Kristýna Guryčová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme