Nekula chce po Agrofertu i přímé platby. Rozklíčovali jsme 4,5 miliardy, které může vracet za Babišův střet

Nejen investiční dotace, ale také tzv. přímé platby vyplácené na plochu by mohly české úřady vymáhat po Agrofertu. Ty se totiž skrývají v částce 4,5 miliardy korun, kterou zmínil ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). V minulosti přitom Brusel i české úřady tvrdily, že audit se těchto peněz netýká. A Státní zemědělský intervenční fond je koncernu ve svěřenských fondech bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) i přes audit vyplácí dál.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Andrej babiš před Úřadem vlády

Bývalý premiér a šef hnutí ANO Andrej Babiš od počátku střet zájmů odmítá | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

„Ten problém je podstatně větší, tam záleží, jak to bude do detailu pořešeno po právní stránce, ten objem může být až 4,5 miliardy korun,“ řekl Nekula v polovině června v pořadu České televize Otázky Václava Moravce k tomu, jaký objem zemědělských dotací by české úřady mohly vymáhat kvůli střetu zájmů po koncernu Agrofert.

Nekula oznámil, že by Agrofert mohl vrátit dotace až za 4,5 miliardy. Důvodem je Babišův střet zájmu

Číst článek

Číslo, které ministr zemědělství zmínil, bylo překvapením. Evropská komise totiž v prvním červnovém týdnu vystavila Česku – jako výsledek auditu ke střetu zájmů – pokutu zhruba 82 milionů korun. Babišův střet se přitom měl týkat jediného projektu za zhruba 1,1 milionu korun. Server iROZHLAS.cz o tom informoval ZDE.

Jak pokuta ve výši 82 milionů, kterou chce po českých úřadech Brusel, tak částka 4,5 miliardy korun, kterou zmínil Nekula, se přitom vztahuje k auditu ke střetu zájmů šéfa hnutí ANO Andreje Babiše.

Ten v Česku proběhl na začátku roku 2019 a skončil s jasným výsledkem: bývalý premiér porušoval českou i unijní legislativu a koncern Agrofert během jeho angažmá ve vládě neměl na dotace nárok.

Proč se pokuta a částka, o které mluví ministr zemědělství, liší? A jaké dotace se „skrývají“ ve 4,5miliardovém balíku peněz, které koncern ve svěřenských fondech expremiéra Andreje Babiše čerpal?

Přímé platby

„Tam je prostě ten výklad, jak to uchopit, abychom řešili tu problematiku zpátky za ty roky až do roku 2017. Ten objem záleží na úhlu právního posouzení, může to dělat až 4,5 miliardy korun,“ vysvětloval nejasně Nekula v České televizi. 

Ministerstvo zemědělství má na stole několik variant, jak uvedl jeho mluvčí Vojtěch Bílý. Vymáhat 4,5 miliardy by byla ta „nejpřísnější“. Tento balík peněz totiž podle všeho představuje veškeré zemědělské dotace, které koncern čerpal od 1. září 2017. Tedy od momentu, kdy v Česku začal platit zákon o střetu zájmů, podle nějž nesmí dotace čerpat firma, ve které má člen vlády alespoň čtvrtinový podíl.

Zahrnuje i nárokové dotace, tedy tzv. přímé platby, které jsou vypláceny podle rozlohy obhospodařované zemědělské plochy a množství chovaného dobytka zemědělcům plošně. „Jedna z variant pracuje s možností vymáhání veškerých dotací poskytnutých společnosti Agrofert za zmíněné období,“ potvrdil Bílý, že řeč je i o přímých platbách.

Dotace pro Agrofert

Redakce iROZHLAS.cz požádala Státní zemědělský intervenční fond, který zemědělské dotace rozděluje, o soupis financí, které Agrofert od roku 2017 čerpal. Fond ale odkázal pouze na údaje zveřejněné na svém webu. Z nich vyplývá, že koncern ročně čerpá zhruba miliardu korun: 

  • 2017 - 1 miliarda korun
  • 2018 - 989 milionů korun
  • 2019 - 992 milionů korun
  • 2020 - 1,1 miliardy korun
  • 2021 - 1,1 miliardy korun

(Údaje nemusí být kompletní a částka tak nemusí být přesná, pozn. red.)

Jednat by se přitom mohlo o vyšší částky. Z výročních zpráv Agrofertu zveřejněných na webu vyplývá, že koncern čerpal na „provozních dotacích“, což jsou většinou právě přímé platby, v roce 2020 zhruba 1,2 miliardy korun, o rok dříve dokonce 1,6 miliardy, v roce 2018 pak 1,5 miliardy korun a v předcházejícím roce přes 1,4 miliardy korun. Výroční zpráva za loňský rok ještě není zveřejněna. 

Pokud by se ministerstvo zemědělství, potažmo vláda, která bude o další postupu za několik týdnů hlasovat, rozhodla pro tuto nejpřísnější variantu, byl by to překvapivý obrat. Od chvíle, co v Česku audit proběhl, totiž Evropská komise i Státní zemědělský intervenční fond opakovaně uváděl, že přímých plateb se netýká. 

A na rozdíl od tzv. investičních dotací, které byly po zahájení auditu preventivně pozastaveny, přímé platby se Agrofertu vyplácely dál.

Evropský zákon o střetu zájmů se vztahuje i na přímé platby. Agrofert ale dál inkasuje miliardy

Číst článek

„Probíhající auditní šetření se vztahuje pouze na investiční dotace. Proplácení přímých plateb – jedná se o nárokovou platbu – probíhá i nadále a tyto platby jsou ze strany Evropské komise propláceny bez omezení,“ uvedla loni v květnu tehdejší mluvčí zemědělského fondu Lenka Rezková.

A obdobné informace přicházely i z Evropské komise. „Otázka střetu zájmů není u přímých plateb relevantní,“ uvedl loni v květnu pro iROZHLAS.cz zdroj z Bruselu obeznámený s vyplácením unijních dotací s tím, že členské státy do jejich přidělování nemohou zasahovat. „Nárok na přímé platby mají všichni, kdo obdělávají půdu,“ doplnil.

V podobném duchu se tehdy pro iROZHLAS.cz vyjádřila také Evropská komise. „Není tam ze strany národních orgánů rozhodovací proces, který by mohl být střetem zájmů ovlivněn,“ přiblížila Sophie Dirvenová z tiskového odboru. Jak už bylo výše uvedeno, přímé platby se odvíjejí od velikosti obdělávané půdy či množství chovaných zvířat.

Zemědělské dotace

  • Přímé platby tvoří první pilíř evropské zemědělské politiky. Žádat o ně může každý zemědělec, který splní podmínky dané ministerstvem zemědělství. Vedle dotací na hektar a počet hospodářských zvířat lze čerpat příspěvek také na ekologické hospodaření či dotace pro mladé zemědělce. Podat musí takzvanou jednotnou žádost a Státní zemědělský intervenční fond je poté hromadně schvaluje. A vyplácí také první zálohy.
  • Druhý pilíř zemědělské politiky tvoří Program rozvoje venkova, ze kterého lze čerpat peníze na investiční projekty, tedy například na nákup nových traktorů či jiných položek týkající se modernizace hospodářství. Oproti přímým platbám se proplácí až zpětně, nejdříve z českého rozpočtu a poté z Evropské komise. A právě na tuto oblast se zaměřili unijní kontroloři během své auditní mise.

Postoj Bruselu přitom nebyl zcela logický. Kromě českého zákona ke střetu zájmů totiž musí Česko dodržovat také přísnější unijní nařízení, které platí od srpna 2018 a které se na přímé platby vztahuje. Právě kvůli němu se přitom audit Babišova střetu před více než třemi lety rozjel.

„Článek 61 se použije na provádění přímých plateb, včetně rozhodnutí, která členský stát přijal na veškerých úrovních v oblasti přípravy, auditu a kontroly,“ uvedl v prohlášení už v červenci 2020 eurokomisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski. Upozorňoval na to třeba europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09), Piráti nebo protikorupční organizace Transparency International. Více si můžete přečíst ZDE.

Pokud by pro vymáhání dotací bylo stěžejní až toto datum, pak by se jednalo o balík ve výši zhruba 3,5 miliardy korun.

Vystavená pokuta

Evropská komise jako výsledek auditu vystavila Česku pokutu zhruba 82 milionů, z toho jeden milion se týká porušení střetu zájmů. Závěry auditu, případně celou závěrečnou zprávu ale české úřady ani Brusel nezveřejnily, a není proto jasné, zda na jejím základě bude skutečně možné vymáhat i přímé platby.

Sankce přes 82 milionů: Brusel vystavil Česku pokutu za chyby v zemědělských dotacích i Babišův střet zájmů

Číst článek

Mluvčí zemědělského fondu Luďka Raimondová k tomu nechtěla více říci. „Uvedenou informaci (vymáhání 4,5 miliardy korun – pozn. red.) zmínil ministr zemědělství v pořadu Otázky Václava Moravce. Je nutné se tedy obrátit na ministerstvo zemědělství,“ napsala.

Bližší informace dala pouze k jedné dotaci, která byla podle Bruselu vyplacena v rozporu s pravidly pro střet zájmů. „U dotčeného projektu uvedeného v Prováděcím rozhodnutí Komise ve výši 30 606,96 € bude fond postupovat standardně, tedy zahájí řízení o vrácení neoprávněně přidělené dotace,“ sdělila.

Historii této dotace pro firmu Schrom Farms popsal server iROZHLAS.cz v minulých týdnech podrobně ZDE. Jde o zhruba 750 tisíc korun, vedení fondu ale z opatrnosti a s ohledem na kurz, který se může vyvíjet, pracuje s částkou 1,1 milionu korun.

Ani samo ministerstvo zemědělství ale nevysvětlilo, zda oporu pro vymáhání přímých plateb má právě v závěrech auditu. „Státní zemědělský intervenční fond zpracoval několik variant dalšího postupu ve věci auditu ke střetu zájmů Andreje Babiše v období, kdy byl ministrem financí a následně premiérem a platil zákon o střetu zájmů. O dalším postupu bude rozhodovat vláda v následujících týdnech,“ uvedl pouze mluvčí Bílý.

Právní kroky

Holding Agrofert v minulosti odmítl, že by se střet zájem měl týkat i nárokových dotací. „Na oblast přímých plateb máme jiný právní názor, podepřený mimo jiné i vlastními právními stanovisky,“ uvedl už před rokem pro iROZHLAS.cz tehdejší mluvčí holdingu Karel Hanzelka.

A Nekulův výrok o možném vracení 4,5 miliardy nyní odmítl i současný mluvčí koncernu Pavel Heřmanský. „Společnosti z koncernu Agrofert podnikají eticky a v souladu s právem České republiky a EU. Není pravda, že by koncern Agrofert měl cokoli vracet, žádné takové rozhodnutí nepadlo ani na úrovni EU, ani České republiky,“ uvedl pro ČTK.

Ministrovo vyjádření označil za nepravdivé, protože podle něj žádná instituce ani výsledek jakéhokoli auditu nepožaduje po Agrofertu vracení dotací.

„Vyjádření pana ministra považujeme za bezdůvodné vyhrožování. Pokud ze své pozice hodlá iniciovat správní či soudní řízení, považujeme za zcela nepřijatelné, aby předjímal jeho výsledek ve svých mediálních vystoupeních. Náš další postup analyzujeme a zvažujeme právní kroky,“ dodal.

Budova Agrofertu v Praze 4. | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Tereza Čemusová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme