Jeden dopis a sedm příloh odeslalo ministerstvo pro místní rozvoj na začátku listopadu do Bruselu. Cíl byl jasný: ubezpečit představitele Evropské komise, že kontrola střetu zájmů probíhá v Česku korektně. A že není třeba pozastavovat proplácení dotací. Právě před tím totiž unijní špičky varovaly už v létě, kontrolu střetu zájmů totiž nepovažovaly za dostatečnou. Celou komunikaci mezi Prahou a Bruselem má redakce iROZHLAS.cz k dispozici.

Praha 5:00 3. prosince 2021 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Pevně věřím, že poskytnuté informace a další dokumenty budou dostatečným ujištěním o řádném přijetí nápravných opatření v oblasti prevence střetu zájmů,“ stojí v závěru dopisu, pod kterým je podepsaná náměstkyně ministerstva pro místní rozvoj Daniela Grabmüllerová a který odešel do Bruselu na začátku listopadu.

Resort k němu připojil hned sedm příloh, které mají doložit, že se v Česku dostatečně kontroluje střet zájmů. „(Věřím), že to umožní ukončit varovný proces,“ pokračuje sdělení náměstkyně.

Varovný proces, který Grabmüllerová zmiňuje, zahájili představitelé Evropské komise na konci srpna. Českým úřadům tehdy poslali dopis s jednoznačným sdělením: kontrola střetu zájmů není dostatečná.

A k němu připojili výstrahu. „Upozorňujeme Vás, že (…) může Komise přerušit lhůtu u jakýchkoliv budoucích průběžných plateb požadovaných v rámci dotčených programů.“ Zjednodušeně napsali, že pokud se nepřijmou požadovaná opatření, tok peněz z Evropské komise se může zastavit. O varování Evropské komise informoval server iROZHLAS.cz už v létě.

Splněné požadavky

Co Brusel konkrétně po českých úřadech tehdy požadoval? Jednotlivá ministerstva, která zodpovídají za rozdělování evropských peněz, mají vést seznam veřejných funkcionářů a firem, které vlastní nebo ovládají. Žádal také, aby všechny resorty implementovaly metodické stanovisko, podle kterého mají věnovat při posuzování střetu zájmů zvláštní pozornost firmám vloženým do svěřenských fondů.

Z Bruselu přišel varovný dopis: Kontrolujte střet zájmů a svěřenské fondy, jinak pozastavíme dotace

Číst článek

U všech operačních programů mělo také Česko identifikovat všechny příjemce ze svěřenských fondů, kteří čerpali dotace po 1. září 2017. Tedy od doby, kdy v Česku platí zákon ke střetu zájmů. Jejich seznam pak měly úřady poslat do Bruselu.

„Ráda bych Vás ubezpečila, že Česká republika se intenzivně zabývá otázkou prevence střetu zájmů. Naším cílem je adekvátně zlepšit už fungující řídící a kontrolní systém,“ píše se v aktuálním dopise a následuje výčet kroků českých úřadů a příloh, které toto ubezpečení mají potvrdit.

Náměstkyně tedy například připomíná, že všechny úřady už přijaly požadované metodické stanovisko č. 10. A to včetně ministerstva průmyslu a obchodu, které s tímto opatřením má dlouhodobě problém. Více si o tom můžete přečíst ZDE.

Dokládá také například seznam veřejných funkcionářů a svěřenských fondů. „Můžeme potvrdit, že v daném období takové svěřenské fondy byly identifikovány pouze v případě premiéra (v demisi – pozn. red.) pana Andreje Babiše,“ uvádí Grabmüllerová v dopisu.

Mimořádný dopis

Mezi Prahou a Bruselem probíhá v posledních měsících častá korespondence kvůli auditu ke střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO). Ten v Česku proběhl na začátku roku 2019 a zhruba rok poté auditoři šetření ukončili. Došli k tomu, že Babiš porušuje český zákon ke střetu zájmů a Agrofert, který premiér vložil do svěřenských fondů, čerpal dotace neoprávněně.

Od té doby si české úřady s Evropskou komisí vyměňují takzvané follow-up dopisy, ve kterých si vyjasňují, jakým způsobem Češi plní doporučení ze závěrečné zprávy. Překlad posledního z dopisů dorazil do Česka v polovině července a úřady na něj odpověděly 22. září.

Dopis s varováním z poloviny srpna je tedy mimořádný a do této série výměny informací nepatřil. Stejně jako aktuální odpověď na něj.

Auditoři pokračují

Ačkoliv Andrej Babiš na postu předsedy vlády končí a problém s dodržováním střetu zájmů tak odpadne, Evropská komise bude zjištění z auditu dál řešit. „Naše práce je nezávislá na jakémkoli politickém vývoji. Útvary Komise budou pokračovat v návaznosti na audit střetu zájmů bez ohledu na výsledky voleb,“ uvedla na dotaz redakce mluvčí komise Veronica Favalliová.

Nejedná se o neúspěch, tvrdily úřady. Teď dávají od žaloby kvůli Babišově střetu zájmů ruce pryč

Číst článek

České úřady by tak i nadále měly řešit například to, co bude se stomilionovou dotací na inovativní linku na toastový chléb Penam, která byla podle unijních auditorů udělena neoprávněně a byla přitom už vyplacena z českého státního rozpočtu. 

Vyřešit musí také dotaci pro společnost Fatra, která byla rovněž podle auditorů v rozporu s pravidly. Představitelé odcházející vlády na ní ale chtěli otestovat Babišův střet před soudem, a proto o její proplacení požádali Evropskou komisi. Když přišlo zamítnutí, tvrdili, že podají žalobu. To se ale dosud nestalo a s největší pravděpodobností k tomu nedojde, jak server iROZHLAS.cz napsal minulý týden.

Premiér v demisi Andrej Babiš střet zájmů dlouhodobě popírá. „Agrofert neovládám ani neřídím. Proto dlouhodobě a opakovaně tvrdím, že střet zájmů nemám a kvůli údajnému střetu zájmů nebude Česká republika vracet žádné peníze,“ reagoval pro iROZHLAS.cz v SMS na začátku prosince minulého roku.

Pochybení odmítá i holding Agrofert, který Babiš vložil v roce 2017 do svěřenských fondů. „Trváme na tom, že v oblasti dotací postupujeme přesně podle zákona, příslušných pravidel a uzavřených smluv. Všechny dotační projekty byly schváleny českými úřady a také průběžně kontrolovány bez nálezu jakýchkoli zásadních závad,“ uvedl opakovaně bývalý mluvčí holdingu Karel Hanzelka.

 

Tereza Čemusová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít