‚Zákon se na nás nevztahuje.‘ Zemědělský fond doporučil Nekulovi podat žalobu kvůli Babišově střetu

Zemědělský fond, přes který v Česku tečou miliardové dotace do zemědělství, navrhuje, aby vláda zažalovala Brusel kvůli střetu zájmů expremiéra Andreje Babiše (ANO). Důvod? Podle jeho právních výkladů se na něj zákon o střetu zájmů nevztahuje. Žaloba by mohla dát rozuzlení, co s dotacemi pro Agrofert. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) ale minulý týden prohlásil, že „žádný ministr vlády Petra Fialy nebude chtít hájit Babišovy zájmy“.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Předvolební mítink Andreje Babiše v Čelákovicích

Předvolební mítink Andreje Babiše v Čelákovicích | Foto: René Volfík | Zdroj: iRozhlas

„Státní zemědělský intervenční fond v návaznosti na doručení závěrečné auditní zprávy (…) zpracoval návrh dalšího postupu ve vztahu k ukončenému auditnímu šetření, kdy doporučil podat žalobu.“

Taková věta stojí v dokumentu, který vedení fondu zveřejnilo na začátku srpna na svém webu. Popisuje v něm možnosti dalšího postupu v případě více než 80milionové pokuty, kterou Brusel vystavil Česku jako výsledek auditu ke střetu zájmů v oblasti zemědělských dotací.

Jasné vyslovení se vedení fondu v čele s jeho ředitelem Martinem Šebestyánem pro podání žaloby je přitom novinkou. Dosud se totiž mluvčí Luďka Raimondová omezovala na vyjádření, že fond „připravil návrhy variant řešení a předložil je ministerstvu zemědělství“ a že „další postup je závislý na rozhodnutí vlády“.

Nekulův výrok

Minulý týden poprvé lidovecký ministr zemědělství Zdeněk Nekula jasně řekl, že neplánuje podpořit případnou žalobu na Brusel. „Ani já, a nepředpokládám, že ani žádný ministr vlády Petra Fialy nebude chtít, abychom se tomu bránili. Abychom se s Evropskou komisí soudili a bránili Andreje Babiše,“ prohlásil minulý čtvrtek na Českém rozhlasu Plus.

‚Žádný ministr nebude chtít bránit Babiše.‘ Česko se nechystá žalovat Brusel kvůli 80milionové pokutě

Číst článek

A že se vláda komisi nechystá žalovat, vyplývá i z dalších indicií. Projednávání případné žaloby si naplánovala na 17. srpna, tedy jen dva dny před uplynutím termínu pro její podání. Zažalovat Brusel kvůli výsledkům auditu ke střetu zájmů navíc měla už na začátku roku a tehdy žalobu odmítla. Více si můžete přečíst ZDE.

V pondělí se pak na webu fondu objevil popis dalších možných variant postupu, které české úřady v případě závěrů auditu ke střetu zájmů v oblasti zemědělských dotací mají. O reakci na Nekulova slova ale prý nejde.

„Připravovali jsme to již před vyjádřením pana ministra spíše jako reakci na celkové zkratkovité informace ve veřejném prostoru a jejich zaměňování a také z nutnosti podat problematiku komplexně z více úhlů pohledu,“ vysvětlil pro iROZHLAS.cz Miroslav Bína z tiskového odboru fondu.

Proč žalovat Brusel?

Vedení fondu má důvod, proč by pro něj žaloba Soudnímu dvoru Evropské unie byla nejlepší volbou. Dlouhodobě totiž tvrdí, že se na něj český zákon o střetu zájmů nevztahuje, a dokládá to několika právními výklady.

„Z pohledu, zda podat, či nepodat žalobu ve vazbě k dotčeným projektům, je pro Státní zemědělský intervenční fond primární získat právně závazné rozhodnutí, jak dále postupovat obecně ve všech ostatních situacích, které se budou týkat pozice veřejného činitele a čerpání dotací z evropských a národních zdrojů,“ stojí v dokumentu na webu.

Zákon o střetu zájmů se totiž týká jen úřadů, na které se vztahují rozpočtová pravidla a tím zemědělský fond není. Jedná se pravděpodobně o nechtěnou „skulinu“ v zákoně, kvůli které z něj vypadla vedle zemědělského fondu řada dalších institucí rozdělujících veřejné peníze.

§ 4C ZÁKONA O STŘETU ZÁJMŮ

Je zakázáno poskytnout dotaci podle právního předpisu upravujícího rozpočtová pravidla nebo investiční pobídku podle právního předpisu upravujícího investiční pobídky obchodní společnosti, ve které veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl představující alespoň 25 % účasti společníka v obchodní společnosti.

Vedení fondu se právních analýz a svého postoje, že zákon o střetu zájmů se ho netýká, drží, a proto například i přes audit ke střetu zájmů dál vyplácel Agrofertu přímé platby i některé další dotace.

„Z pohledu fondu je klíčové rozhodnutí, zda se ustanovení § 4c zákona o střetu zájmů vztahuje na jeho jednání. Až poté, co bude jednoznačně a závazně stanoveno (soudní rozhodnutí v dané věci), zda se předmětné ustanovení zákona o střetu zájmů vztahuje na činnost fondu, přichází na řadu řešení oblasti dotací, na které by toto ustanovení dopadalo,“ napsalo vedení fondu do dokumentu.

Jenže Evropská komise je jiného názoru, zákon o střetu zájmů se podle ní vztahuje i na působení zemědělského fondu. V závěrečném dopise k auditu jasně konstatovala, že Babiš byl podle jejího výkladu ve střetu zájmů a českou legislativu porušoval.

České žaloby

Z dokumentu také vyplývá, že vedení fondu očekává, že o Babišův střet zájmů se ještě strhne soudní bitva na české úrovni: „V případě, že nedojde k podání žaloby ČR, budou se soudy odehrávat na národní úrovni.“

Koncern Agrofert totiž dlouhodobě tvrdí, že postupuje vždy v souladu se zákony a že ani zákon o střetu zájmů neporušoval. Že se bude bránit soudní cestou, pokud by mu fond nějaké dotace odebral, tak není vyloučené. V minulých měsících se přitom na soud už některé dceřinky obracely, a to kvůli tzv. nečinnosti – fond podle nich příliš dlouho váhá, zda dotace udělit, nebo ne. Více si můžete přečíst ZDE.

„Rozhodnutí národního soudu bude pro fond samozřejmě závazné, ale v případě, že se Česko rozhodne podat žalobu u Soudního dvora EU proti Prováděcímu rozhodnutí EK (dokument, který byla stanovena pokuta – pozn. red.), mohlo by obdržet evropské soudní rozhodnutí, které by nebylo shodné s rozhodnutím národního soudu. Jednání fondu by následně muselo být přehodnocené v souladu s nálezem Soudního dvora EU,“ píše se dále v dokumentu.

Šéf Státního zemědělského intervenčního fondu Martin Šebestyán | Foto: Petr Hloušek / Právo | Zdroj: Profimedia

Tři varianty 

Server Seznamzpravy.cz před dvěma týdny uvedl, že ve hře jsou tři varianty řešení. Zemědělský fond nyní v dokumentu nastiňuje, jaké možnosti, jak s dotacemi pro Agrofert naložit, vlastně má.

Kvůli auditu ke střetu zájmů totiž v minulosti pozastavil projekty dceřiných společností koncernu Agrofert za zhruba půl miliardy korun – příspěvek z Evropské komise měl činit zhruba 200 milionů korun, zbytek pak měl jít z českých peněz. 

Projekty jsou nyní v různém stupni administrace. Většina z nich byla pozastavena ve fázi schvalování. Dva projekty už byly stvrzené smlouvou a u další pětice projektů pak fond proces stopl až ve chvíli, kdy už mělo dojít k vyplacení ze státního rozpočtu. Více než dvacítka projektů pak na podpis smlouvy o přidělení dotace teprve čeká. A každá z těchto „skupinek“ projektů bude vyžadovat jiný postup.

„U osmi projektů, jejichž administrace byla pozastavena po podepsání žádosti o dotace, může fond zvolit dva postupy. Ukončit administraci a žádosti o dotace neproplatit či pokračovat v administraci standardním způsobem a žádosti o dotaci proplatit,“ stojí v dokumentu.

U jednadvaceti projektů, které jsou před podpisem dohody, jsou opět dvě možnosti. „Zde je otázkou, zda přistoupit k podepsání dohody o poskytnutí dotace, či nikoliv,“ píše se v dokumentu. A právě případný rozsudek unijního tribunálu byl mohl tyto otazníky, které nyní nad dotacemi pro dceřinky Agrofertu visí, podle fondu rozseknout.

AUDITNÍ MISE

Audit ke střetu zájmů v Česku proběhl na začátku roku 2019 na několika úřadech, a to kvůli bývalému premiérovi Andreji Babišovi (ANO) a dotacím pro Agrofert, který má uložený ve svěřenských fondech. Poté se rozdělil do dvou větví - jedna řešila investiční dotace do podnikání, které rozděluje především ministerstvo průmyslu, druhá se pak zaměřila na zemědělské dotace. Zatímco výsledky první větve byly známé už od počátku roku 2020, na výsledky té druhé se čekalo až do letošního jara. V obou případech ale došli unijní kontroloři k závěru, že Babiš během svého vládního angažmá porušoval českou i unijní legislativu ke střetu zájmů.

Jasno je tak nyní jen u jedné dotace. Tu fond vyplatil ještě před zahájením auditu a podle unijních kontrolorů právě u téhle dotace došlo k porušení zákona o střetu zájmů. Řeč je o projektu firmy Schrom Farms za necelých 800 tisíc korun, kterou server iROZHLAS.cz blíže popsal ZDE. 

„U projektu Schrom Farms, u nějž došlo k proplacení dotace ještě před zahájením samotného šetření, bude standardně zahájeno správní řízení o vrácení neoprávněně vyplacené dotace,“ píše fond ve svém prohlášení.

Vše podle zákona

Šéf hnutí ANO a expremiér Andrej Babiš od začátku střet zájmů odmítal. „Obecně platí, že jsem nikdy žádný střet zájmů neměl a v České republice k tomu existuje pravomocné rozhodnutí. Nikdy jsem ani nebyl součástí auditů ohledně střetu zájmů a evropští auditoři se na mne nikdy neobrátili,“ řekl už dříve Radiožurnálu. 

Agrofert čerpal dotaci, dceřinka dodávala. Zemědělský audit vyměřil Česku pokutu nejen za střet zájmů

Číst článek

Výsledky auditu odmítá i Agrofert, který Babiš vložil do svěřenských fondů. „Jsme přesvědčeni, že jsme postupovali v souladu s právem České republiky a Evropské unie,“ uvedl v dubnu pro iROZHLAS.cz mluvčí Pavel Heřmanský.

V červnu pak také dodal, že pro vracení dotace nevidí koncern důvod. „Musíme se ostře ohradit proti tomu, že by daná sankce byla způsobena jednáním našich společností, a věříme, že se bude Česká republika proti tomuto rozhodnutí bránit soudní cestou. Jak již dříve Státní zemědělský intervenční fond oznámil, zastavil proplácení dotací společnostem skupiny Agrofert, není nám tedy jasné, jak by daná sankce mohla být udělena za projekty, které byly pozastaveny.“

Tereza Čemusová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme