Kauza střetu zájmů míří k evropské prokuratuře. ‚Nemáme jinou možnost,‘ říká Bradáčová

Nejen Evropská komise. Střetem zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) se zabývá také česká policie. Zkoumá, zda mohl být kvůli čerpání dotací či veřejných zakázek ze strany Agrofertu spáchán trestný čin. Teď ovšem dojde ke změně v dohledu: případ míří do Lucemburku, kde sídlí nově zřízený Úřad evropského veřejného žalobce. Ten si jen z Česka převezme zhruba 60 případů týkajících se závažné hospodářské kriminality s dopadem na evropský rozpočet.

Původní zpráva Praha/Lucemburk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Premiér Andrej Babiš (ANO) je podle závěrů auditu Evropské komise ve střetu zájmů | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

„Ve vámi dotazované věci lze sdělit, že splňuje podle příslušného Nařízení Evropské unie podmínky obligatorní příslušnosti nově zřízeného Úřadu evropského veřejného žalobce, kterému musí být bezodkladně předána,“ uvedl pro iROZHLAS.cz dozorující státní zástupce Boris Havel z Vrchního státního zastupitelství v Praze.

Agrofert od června uvede Babiše jako koncového příjemce výhod. Střet zájmů holding vylučuje

Číst článek

V nejbližších dnech tak státní zastupitelství spis případu týkající se premiéra Andreje Babiše vypraví do Lucemburku. Policie se širším trestním oznámením v souvislosti s porušením zákona o střetu zájmů zabývá od roku 2019. Podala ho Pirátská strana s tím, že mohl být kvůli dotacím a tendrům pro Agrofert spáchán dotační podvod, poškozeny finanční zájmy Evropské unie či mohlo dojít ke zneužití pravomoci úřední osoby.

Loni v červenci pak kriminalisté zahájili úkony trestního řízení a začali případ oficiálně prověřovat. To znamená, že začali shromažďovat důkazy a svědecké výpovědi, které by celou věc objasnily. Jak upozornila nedávno Česká televize, policisté rovněž „předmět prověřování“ postupně rozšířili a požádali o zpracování znaleckého posudku. A to vše pod taktovkou Vrchního státního zastupitelství v Praze. Tím ale jeho úloha v případu končí.

„Nevyplynulo to z žádného nového důkazu, ale je to navázáno na vznik nové instituce. Kdyby tu byla už v minulosti, tato kauza by jí připadla hned v počátku,“ upřesnila pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová s tím, že si případ ani ponechat nemohou. „Nemáme jinou možnost, je to dáno nadřazenou příslušností úřadu,“ doplnila.

První případy

Kauza střetu zájmů tak bude mezi prvními případy, které se k čerstvě vzniklé evropské prokuratuře dostanou. Ta by si měla převzít všechny závažnější věci s dopadem na unijní rozpočet, na kterých státní zastupitelství začala pracovat po listopadu 2017. Jen v Česku půjde o zhruba 60 trestních kauz, jak pro iROZHLAS.cz uvedl tuzemský zástupce Petr Klement.

„Státní zastupitelství a policie mají povinnost oznamovat nám teď všechny trestné činy spadající do naší pravomoci. A to se týká i již zahájených trestních řízení, abychom zvážili, zda je náš úřad převezme. Konkrétně očekáváme, že nám takto v nejbližších dnech státní zastupitelství předají asi 60 trestních věcí,“ přiblížil Klement, který byl evropským žalobcem za Česko jmenován loni v červenci.

Audit střetu zájmů

Evropská komise v konečné auditní zprávě potvrdila, že premiér Andrej Babiš (ANO) porušuje české a evropské zákony, protože nadále ovládá holding Agrofert, který pobírá unijní dotace. Ten na ně podle zprávy nemá nárok. Česko se proti závěrečné zprávě už nemůže odvolat. Babiš střet zájmů odmítá. Stejně tak s výsledky prověrky nesouhlasí holding Agrofert.

O tom, které z případů si nakonec úřad ponechá, by se mělo podle Klementa rozhodnout během pár dní. A to včetně kauzy střetu zájmů. „O tom případu pochopitelně víme. Pokud ho pan kolega Havel hodlá nahlásit – a my očekáváme, že ho nahlásí – tak zvážíme všechna kritéria. Takže existuje pravděpodobnost, že ten případ převezmeme,“ pokračoval.

Případy, které by pro evropské žalobce připadaly v úvahu, se úřad podle Klementa totiž snažil předem zmapovat. „Je to ale hlavně na státních zástupcích, aby přezkoumali, zda jejich případy spadají, či nespadají do naší příslušnosti,“ doplnil.

Úřad evropského veřejného žalobce, který funguje oficiálně od úterý, tak bude řešit napříč členskými zeměmi veškerou závažnou hospodářskou kriminalitu poškozující finanční zájmy Evropské unie. To znamená: podezření na dotační podvody, manipulaci veřejných zakázek či praní špinavých peněz.

Napojení na unijní penězovod ale není jediná podmínka, aby se zmíněné trestní případy dostaly na stůl nově zřízené instituce. Předpokládaná škoda by u nich podle nastavených pravidel měla dosáhnout minimálně 10 tisíc eur, tedy asi 250 tisíc korun.

Základní pilíř úřadu tvoří kolegium složené ze zástupců jmenovaných jednotlivými členskými zeměmi. V jeho čele pak stojí coby evropská nejvyšší žalobkyně Laura Codruța Kövesiová z Rumunska, podle které by měl nyní výrazně vzrůst počet vyřešených případů hospodářské a finanční kriminality.

Pod sebou bude mít zástupce všech zemí Evropské unie vyjma Polska, Maďarska, Irska, Švédska a Dánska. Tyto země se na práci úřadu podílet nebudou.

Kristýna Guryčová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme