Přehlédnutá dotace pro Fatru. Evropská komise našla další ‚neoprávněný‘ projekt Agrofertu
Do hledáčku Evropské komise se nově dostala plastikářská firma Fatra. Auditoři se zaměřili na nákup válcovacího stroje pro továrnu v Napajedlech, na který společnost z holdingu Agrofert získala z erárních peněz 690 tisíc korun. Podle Bruselu ovšem neoprávněně, a to jen pár týdnů po kontrolní misi. Existenci projektu Česko přiznalo až letos v květnu. Vyplývá to z aktuálního stanoviska Evropské komise ke střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO).
„Komise identifikovala další neoprávněnou dotaci.“ Tak Evropská komise v klíčovém rozboru ke střetu zájmů, který má server iROZHLAS.cz k dispozici, označuje dotaci ve výši 690 tisíc korun pro společnost Fatra. Podstatou projektu v hodnotě 2,3 milionu korun byla výměna „laboratorního dvouválce pro míchání a zpracování PVC směsí do formy fólie“.
Chodit za dveře nestačí. Brusel kritizuje Česko, že neřeší Babišův střet zájmů. Žádá zastavení dotací
Číst článek
Fatra o dotaci z programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost požádala v dubnu 2018. A ministerstvo průmyslu a obchodu, které má dotační program na starosti, ji o necelý rok později schválilo. Konkrétně 25. února 2019. Tedy krátce potom, co v Česku proběhla auditní mise evropských kontrolorů.
Resort tak podle Bruselu postupoval v rozporu se zákonem o střetu zájmů. „Existenci projektu české úřady potvrdily 13. května a vysvětlily, že projekt byl vybrán v době, kdy zjištění komise nebyly známy,“ popisují unijní kontroloři v průvodním dopisu, který společně se 198 stranami příloh zaslali koncem října do Prahy.
Přehlédnutá dotace
Evropská komise tak dotaci pro Fatru zařadila mezi nezpůsobilé projekty až dodatečně. Co se tedy stalo? Odpověď kontroloři vepsali alespoň částečně do doručených dokumentů. Z nich vyplývá, že se chyba stala na české straně. Ta totiž měla za úkol najít případné další přešlapy. A podle všeho selhala.
„(…) závěr řídícího orgánu (ministerstva průmyslu a obchodu – pozn. red.), že nezjistil žádné další (nové) případy střetu zájmů, není správný,“ upozorňují auditoři.
„Víme nejméně o jednom projektu společnosti Fatra ze skupiny Agrofert, který získal veřejnou podporu z tohoto programu, ačkoli se na něj vztahuje článek 4c zákona o střetu zájmů i článek 61 finančního nařízení aplikovaného na rozpočet Evropské unie,“ pokračují.
O projektu Fatry se podle Evropské komise Česko ve své reakci na konečnou auditní zprávu nezmínilo. „Česká republika tvrdí, že zjištění komise lze aplikovat pouze na dva projekty (projekty Cerey – pozn. red.),“ parafrázují argumentaci tuzemských úřadů.
Existenci projektu tak Česko potvrdilo až v samostatné korespondenci letos v květnu. A následně jeho administraci pozastavilo, aniž by prý došlo k proplacení předložených výdajů. Alespoň se to píše v aktuálním stanovisku Evropské komise.
Na to, proč ministerstvo průmyslu a obchodu dotaci pro Fatru opomenulo zmínit, se redakce zeptala také šéfa resortu Karla Havlíčka (za ANO). „Nemám,“ odpověděl stručně na otázku, jestli o tom má bližší informace a může celou záležitost vysvětlit. „Ministr do toho nemůže zasahovat,“ doplnil.
Seznam hříšníků
Evropská komise tak projekt Fatry zařadila na seznam dotací, které porušují český zákon o střetu zájmů. Ten říká, že firma, kterou alespoň ze čtvrtiny vlastní člen vlády, nesmí pobírat dotace ani investiční pobídky. Premiér kvůli tomu uložil před třemi lety holding Agrofert do svěřenských fondů. Brusel ale došel k závěru, že si ve firmách nadále udržel rozhodující vliv.
Kromě Fatry na soupisce figurují dva projekty pardubické společnosti Cerea. Ta evropské peníze získala v květnu 2018, a sice na nákup nových sušáren zrnin v továrně v Dobřenicích a Jičíně.
„Řídící či certifikační orgán pro operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost by měl u těchto tří operací veřejnou podporu zrušit a vyjmout je z operačního programu,“ doporučují kontroloři. Od českých úřadů ale zatím nedostali žádnou zpětnou vazbu.
Projekty Cerey byly ovšem podle auditorů problémové na více frontách. Obsahují totiž i procesní chyby. A netýká se to jen těch zmíněních projektů – nesrovnalosti odhalili auditoři také v pořízení sušáren pro další továrny. Stručně: jejich dodavatelem byla firma, kterou řídil bratr manažera Cerey a tam měla i dotace finálně mířit.
Příběh Cerey o bratrské spolupráci server iROZHLAS.cz popsal detailně už dříve, stejně tak přiblížil další dotace, které Brusel označil za nezpůsobilé kvůli chybám v hodnocení a výběru úředníků. Mezi ně například patří projekt nové linky na výrobu toastového chleba značky Penam. Podle kontrolorů ale projekt nebyl inovativní a požadují nyní dotaci zrušit.
Další prověrky
Nehraje se přitom pouze už o jednou zkoumané projekty. Evropská komise v dopise kritizuje celý systém a žádá další prověrky. Auditní zkoumání vybraného vzorku projektů Agrofertu, které se odehrálo zkraje loňska, totiž ukázalo 67% chybovost.
„Všechny firmy mají stejné podmínky a ministr by neměl nic ovlivňovat. Nedostávám informace, koho prověřujeme, či ne.“
Karel Havlíček (Ministr průmyslu a obchodu za ANO)
Mezi nově ohrožené projekty patří například „zvýšení inovačních aktivit“, na které čerpá Výzkumný ústav organických syntéz z erárních peněz 20 milionů korun. Jde o jeden z pětice projektů, u kterých mají podle Bruselu české úřady podobně jako u Penamu prověřit, zda jsou skutečně inovativní.
Další mimořádná prověrka se dotýká třeba třímilionové dotace na „energetické úspory v provozovně v Klatovech“, které začal před dvěma lety realizovat zemědělský podnik Primagra, či opět plastikářské firmy Fatra. Na energetické úspory získala v roce 2015 bezmála 15 milionů korun.
Havlíček, jehož resort kritizované dotace pro Agrofert rozděloval, nechce aktuální prověrky příliš komentovat. „Nemám o tom žádné informace,“ zopakoval v textové zprávě.
Záležitosti kolem eurofondů prý nechává na svých odborných náměstcích, které je mají v gesci. „Všechny firmy mají stejné podmínky a ministr by neměl nic ovlivňovat. Nedostávám informace, koho prověřujeme, či ne,“ doplnil.
O výsledcích nových kontrol má přitom Česko Brusel po jejich ukončení informovat. Stejně tak má zajistit, aby se chyby v unijních dotacích, které přesáhnou částku 10 tisíc eur, tedy zhruba 270 tisíc korun, úřady ohlásily Evropskému úřadu pro boj proti podvodům.
Čekání na překlad
Osmistránkový dopis opatřený dalšími 198 stránkami příloh doručila Evropská komise ministerstvu pro místní rozvoj prozatím v anglickém znění, čeká se tak na českou verzi dokumentu. Až ji Brusel zašle, Česku začne běžet tříměsíční lhůta, během níž musí informovat, jak uvádí do praxe zbývající doporučení, která zůstávají stále otevřená.
‚Že vás to ještě baví.‘ Babiš při interpelacích opět odmítl střet zájmů, také zesměšňoval Piráty
Číst článek
Aktuální korespondence navazuje na závěrečnou auditní zprávu Evropské komise, která se zabývá dotacemi z unijních strukturálních fondů. Brusel ji do Česka zaslal loni v prosinci. Kontroloři v ní tehdy potvrdili své předběžné závěry, že premiér nadále ovládá holding Agrofert a porušuje tak evropskou i českou legislativu.
Babiš ale od začátku jakýkoli střet zájmů odmítá. „Agrofert neovládám ani neřídím. Proto dlouhodobě a opakovaně tvrdím, že střet zájmů nemám a kvůli údajnému střetu zájmů nebude Česká republika vracet žádné peníze,“ reagoval pro iROZHLAS.cz k aktuálnímu stanovisku Evropské komise.
Na své bezúhonnosti nadále trvá také holding Agrofert. O výsledcích auditu podle mluvčího koncernu Karla Hanzelky navíc nemá žádné bližší informace. S námi nikdo žádné řízení nevedl a ohledně auditu nás nikdo nekontaktoval. Holding se přitom podle něj snažil „zahájit dialog“, na jeho výzvy Brusel ale nereagoval.
Ke zmíněné dotaci pro Fatru se ale Hanzelka nechtěl vyjadřovat.
