Ve 20 procentech střetů ptáka s letadlem dochází k poškození stroje. Tomu zabraňují například sokolníci
Už od 70. let minulého století začali v Československu sokolníci s biologickou ochranou letišť. Dnes je letištím nařizuje zákon. Sokolník Josef Polášek a se svými zvířaty pomáhá zabránit letadlům ve střetu s ptáky. Jak taková práce vypadá, která zvířata má k tomuto účelu vycvičená a se kterým druhem se letadla nejčastěji mohou střetnout?
Na brněnském letišti sedí v pick-upu sokolník Josef Polášek. Vzadu na korbě má čtyři zvířata – dva psy, jednoho sokola a jednoho orla.
Střet letadla s ptákem? Ve 20 procentech dochází k poškození, říká expert. Jak tomu zabraňují sokolníci? Poslechněte si reportáž
Upozornit a zahnat
„Na starosti mám to, abych zabránil střetům s volně žijícími živočichy při vzletu a při přistání letadel,“ popisuje Josef Polášek. Vydává se na kontrolu provozních ploch.
„Prý byl nějaký střet s ptákem, budu se na to muset jet podívat. Hledat!“ Sokolník Josef Polášek vypouští dva psy. „Vyhledávají zajíce, bažanty, koroptve a specifickým postojem mi ukážou, že se před nimi tato zvěř nachází, a ta se odplaší.“
Sisyfovská práce
Jejich úkolem je na ptáky upozornit a zahnat je. „Ale za pár minut to zkouší znova a vrátí se,“ dodává a přikyvuje, že by se mohlo zdát, že jde v podstatě o sisyfovskou práci. Zvířata tady v okolí zůstanou, důležité je udržovat je co nejdál od dráhy.
„Ano, sisyfovská je do určité míry, protože už si dá pozor a už má negativní zkušenost. To vidí i mláďata, která se tady narodí, a reagují na auto, na psy a tak dále.“
Josef Polášek takto nepracuje jenom se psy, má i sokola a orla. „Každý pták je cvičen na konkrétní druh. Některý je na bažanty, některý na vrány, koroptve, na racky...,“ vysvětluje. „Pes se musí orientovat nosem. Takže co navětří, dohledá a donese.“ Na rozdíl od ptáků, kteří se orientují hlavně zrakem a kteří jsou specializovaní na konkrétní druh.
Poškození letadla ve dvaceti procentech
S biologickou ochranou letišť sokolníci v Československu začali v 70. letech minulého století a dnes je letištím nařizuje zákon. I přesto ale podle Ústavu pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod jen loni piloti v Česku nahlásili 265 střetů s ptáky.
„Z celosvětových statistik vyplývá, že zhruba ve dvaceti procentech dochází k nějakému poškození letadla. Nemusí to být fatální, ale může jít třeba o drobnou promáčklinu,“ vypočítává vedoucí letištního provozu Letiště Brno-Tuřany Aleš Charvát.
„Biologická ochrana letišť je důležitá, protože ke střetům většinou dochází ve výškách do třiceti metrů. To znamená v době, kdy je letadlo buď při vzletu, nebo před přistáním, a má malou výkonnostní rezervu – to znamená, že je letadlo nejzranitelnější,“ vysvětluje Aleš Charvát.
Sokolníci i práce s pyrotechnikou
Může se ale stát, že náraz prorazí čelní sklo, naruší prvky řízení na křídlech anebo poškodí motor. A to můžou způsobit buď velcí ptáci, nebo hejna. A nejhorší jsou podle Aleše Charváta hejna velkých ptáků.
„Typickým zástupcem jsou vodní ptáci – to znamená kachny, husy nebo labutě a racci. Mimochodem, tím, že racci tvoří v přímořských letištích obrovská hejna, jsou nejčastějším druhem, se kterým se letadlo může potkat,“ konstatuje.
Biologická ochrana ale pracuje také s pyrotechnikou. Současným světovým trendem jsou automatizované systémy na plašení ptáků. Josef Polášek i Aleš Charvát se ale shodují, že nejefektivnější je práce se psy a dravci. Role sokolníků bude proto podle nich nadále nezastupitelná.
