Střídavá péče je stále častější. Problém se může objevit, když dítě střídá školu i kamarády
Ve střídavé péči je v Česku stále víc dětí. Zatímco před čtyřmi lety soudy svěřovaly oběma rodičům po rozvodu naráz potomky jen v pěti procentech případů, teď už je to dvojnásobek - každé desáté dítě. V rámci střídavé péče má většinou dva domovy, které mění po jednom nebo více týdnech.
„Máme střídavou péči, protože to byla s manželem jediná možná varianta, na které jsme se shodli. Oba se podílet rovnoměrně a nenarušit vztah rodičů. S manželem jsme se dohodli na týdenních intervalech,“ líčí Radiožurnálu matka Jana, která má se střídavou péčí zkušenosti.
„Já jsem se odstěhovala trošku dál od školky, školy. To dojíždění je docela zátěž. Má dva domovy. V tohle režimu už jedeme půl roku,“ dodává a sama připouští, že se sice nejedná o ideální řešení, ale rodině se ulevilo.
Ne vždy je střídavá péče v nejlepším zájmu dítěte, připustil Ústavní soud
Číst článek
Každé desáté dítě
Soudy dnes svěřují po rozvodu rodičů do střídavé péče každé desáté dítě. To je výrazný nárůst.
Statistiku má ministerstvo spravedlnosti, které vede Robert Pelikán z hnutí ANO. „Domníváme se, že to určitě způsobily judikáty ústavního soudu a pak veřejná debata, celkově změna ve společnosti, která přispívá k těmto řešením, a myslím, že je to velmi dobře.“
Ústavní soud střídavou péči před třemi lety podpořil na základě hned dvou rozhodnutí. Pokud jsou prý rodiče stejně způsobilí postarat se o dítě, mají soudy nařizovat střídavou péči. Názory odborníků se rozcházejí.
Dětská psycholožka Václava Masáková už dřív řekla, že problémem může být třeba velká vzdálenost rodičů. „Vzdálenost delší než 100 km, tak je to pro ty děti hrozně náročné. Ony skutečně potřebují svůj prostor na hraní, na odpočinek. Nejenom se rozvíjet, ale třeba si i odpočinout, a k tomu tam prostor není,“ říká.
Psycholožka zná i situace, kdy usiluje o střídavou péči rodič, který žije v cizině. „Mám klienta - otec žije přechodně v Polsku jako manažer a maminka u Prahy - a i ten usiluje o střídavou péči. S odůvodněním, že dítě se naučí jazyk.“
Advokátka Pavla Kosíková vysvětluje, že v rámci soudního svěřování dítěte do péče posuzuje rodinnou situaci i znalec. „Oba rodiče musí prokázat, že jsou schopni ho vychovávat. Znalec vyšetřuje matku, otce, dítě, jaký mají vztah, jaké jsou jejich výchovné předpoklady i jaké jsou zájmy dítěte.“
Nejčastěji české soudy stále svěřují po rozvodu děti matce, a to ve zhruba osmdesáti procentech, ve více než šesti procentech otcům.
