Strojvůdce pendolina rok od nehody: 20 operací, učí se stát na protézách a věří, že bude chodit
V pátek to bude rok, kdy strojvedoucí Jan Černý zatáhl v pendolinu u Studénky na Novojičínsku za záchrannou brzdu. Snažil se zabránit nehodě s kamionem, který stál na přejezdu. Během několika vteřin vlak zpomalil, přesto nakonec zemřeli tři lidé. Šedesátiletý muž skončil na vozíku a za rok podstoupil dvacet operací. V nemocnicích strávil deset měsíců. Teď dennodenně už čtvrt roku cvičí v rehabilitačním ústavu v Kladrubech na Vlašimsku.
Jan Černý má na sobě oranžové tričko, tmavě modré kraťasy a ve fitness centru zvedá závaží.
Před rokem nehoda Pendolina s kamionem u Studénky změnila život strojvedoucímu Janu Černému. Šedesátiletý muž skončil na vozíku a stále má zdravotní problémy. Přesto věří, že bude chodit. Natáčela s ním Pavla Firbacherová
„Sem chodím cvičit nejvíc ruce, které teď budu hodně potřebovat. Stroje jsou tady uzpůsobeny pro vozíčkáře. Fitness centrum navštěvuji třikrát týdně. Paradoxně když jsem byl zdravý, přiznávám, že jsem byl ve fitness centru asi jen dvakrát,“ říká Černý.
Fyzioterapeut Martin Pospíšil cvičí se strojvedoucím Janem Černým již tři měsíce. „Pan Jan je hodně snaživý, má chuť do rehabilitace. Pokroky jsou vidět, i když jsou malé. Snažíme se o stoj o protézách,“ vysvětluje fyzioterapeut.
„Mám asi necelých 14 dní i druhou protézu. Učím se stát,“ uvádí Jan Černý. Trénuje také na bradlech. „Nějakou tu minutu už můžu stát. Ale abych stál úplně bez držení, to nedám dlouho. Je to však velmi příjemný pocit. I pro to tělo je to asi dobré.“
Za nejsilnější moment své dosavadní roční léčby strojvedoucí považuje okamžik, když se před Vánocemi poprvé posadil do vozíku.
„To pro mě byly takové předčasné Vánoce, kdy jsem změnil polohu těla a to bylo děsně příjemné. Stejně tak když mě poprvé pověsili do takového padáku, kdy jsem sice nestál, ale visel jsem ve svislé poloze,“ říká.
Před nehodou měl podle svých slov bláznivý životní rytmus, kdy toho chtěl mnoho stihnout. To se teď logicky změnilo.
„Teď se věnuji sám sobě. Ostatní se spíš věnují mně. Život v Kladrubech od pondělí do pátku utíká rychle, protože máte program od rána až tak do tří hodin,“ dodává Jan Černý. Věří, že brzy ujde i pár kroků.