Studenti pomaturitních jazykovek možná přijdou o výhody, museli by platit i zdravotní pojištění

Studenti pomaturitních jazykových kurzů na soukromých školách možná přijdou o statut studenta. Své dosavadní výhody v příštím školním roce ztratí, pokud poslanci tento týden neschválí novelu zákona o státní sociální podpoře. V takovém případě si pak studenti budou muset vedle školného platit i zdravotní pojištění.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Studenti | Foto: Fotobanka Stock.xchng

Mnoho mladých lidí se po maturitě nedostane na vysokou školu anebo nesežene práci. Někteří řeší svou situaci tím, že si zaplatí roční jazykový kurz na soukromých jazykových školách. Stát jim dosud přiznával status studenta, a proto za ně platil zdravotní pojištění. To se ale v novém školním roce může změnit.

Přehrát

00:00 / 00:00

Studenti pomaturitních jazykových kurzů mohou přijít o statut studenta, informuje Markéta Kaňková

Podle poslankyně LIDEM a místopředsedkyně školského výboru Dagmar Navrátilové především proto, že se stát snaží ušetřit.

„Já bych nemluvila o tom, že by vláda nebyla nakloněna pomaturitnímu studiu jazyků, ale spíše bych se bavila o penězích, protože to znamená jisté náklady na straně státu. Pokud student zůstává studentem, tak za něj stát hradí pojištění a to jde na úkor státu. To je důvod, proč vláda dávala k tomuto návrhu negativní stanovisko,“ vysvětluje Navrátilová.

Podpora studentů, nebo soukromých škol?

Politici si tedy položili otázku, proč by měl stát vynakládat finance a podporovat tak soukromý sektor. Podle předsedy sdružení pro zachování pomaturitního studia Martina Hejhala ale stát ve výsledku přijde dráž, když studenty přestane podporovat.

Pomaturitní jazykový kurz absolvuje ročně zhruba 5000 studentů, školné je v průměru 30 tisíc korun za rok. Studenti jazykových kurzů dnes mají obdobné výhody jako středoškoláci, například levnější jízdné či vstupné do nejrůznějších zařízení, stát za ně také platí zdravotní pojištění.

„Někteří lidé říkají, že tím, že by se pomaturitní studium jazyků zrušilo, by stát ušetřil peníze. Ministerstvo školství ve spolupráci s ministerstvem práce a sociálních věcí vyčíslilo, že stát stojí tento typ studia zhruba 100 milionů korun ročně,“ říká Hejhal.

Při 5000 studentech jde podle něj zhruba o 20 tisíc korun na studenta a rok. „Když si spočítáme, že tihle lidé by šli na pracovní úřady, tak nás pak jako daňové poplatníky budou stát mnohem víc,“ míní.

Odebrání studentských výhod nejcitelněji zasáhne samotné studenty. Stávající situaci považuje za nesmyslnou například Michaela Dvořáková, která loni jazykovou školu absolvovala.

„Já s tím určitě nesouhlasím, nemyslím si, že je to dobrý nápad. Spousta lidí se nedostane na vysokou školu, kam chtějí jít, a toto jim umožňuje zůstat i nadále studentem. Anglicky by měl umět skoro každý a pomaturitní studium je jeden z mnoha způsobů, jak se naučit vcelku dobře,“ tvrdí Michaela Dvořáková.

Podpora novely napříč stranami

Větší finanční výhodnost při ponechání studentského statusu nakonec uznali i poslanci, kteří se rozhodli novelu zákona o státní sociální podpoře většinově podpořit.

„Já pevně věřím, že novela Poslaneckou sněmovnou projde, protože jde napříč politickým spektrem. Já sama jako koaliční poslanec jsem podepsána pod touto novelou. Dále tam jsou také zástupci ODS, ČSSD a komunistů, takže to není pouze stranická záležitost,“ říká místopředsedkyně školského výboru Dagmar Navrátilová.

O tom, jestli studenti o svůj status přijdou, nebo ne, by poslanci měli rozhodnout na své dnešní mimořádné schůzi.

Mirko Kašpar, Markéta Kaňková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme