Studenti soukromých vysokých škol si chválí výuku a přístup učitelů
Soukromé školy přistupují ke studentům více jako ke klientům a také je umí lépe připravit na budoucí povolání. Myslí si to alespoň samotní posluchači soukromých institucí. Výuku a učitele si pak chválí mnohem více než jejich kolegové na veřejných vysokých školách. Ukázal to rozsáhlý výzkum Institutu sociálně ekonomických analýz mezi studenty obou typů škol denního studia.
„Tady si člověk studuje, co opravdu chce. Na ekonomické škole jsou přijímačky z matematiky. Na mezinárodních vztazích jsou předměty k oboru,“ vysvětluje studentka soukromé Vysoké školy mezinárodních a veřejných vztahů jeden z důvodů, proč si vybrala neveřejnoprávní instituci. Podobně jako většina jejich spolužáků si myslí, že právě soukromá škola ji více připraví na praxi, kterou bude potřebovat ve svém povolání. Vyplývá to i z výzkumu Institutu sociálně ekonomických analýz.
„Cítí, že jsou na povolání lépe připraveni. Na jednu stranu je to překvapení, na druhou stranu je to logické, protože přeci jenom soukromé vysoké školy jsou v segmentu, který zejména připravuje na povolání,“ říká sociolog Petr Matějů, který studii zpracovával.
Dotazníky, ve kterých odpovídalo přes 12 tisíc studentů z veřejných i soukromých vysokých škol ukázaly i další zajímavé srovnání. S výukou i s učiteli je spokojeno 35 procent posluchačů soukromých institucí. Na těch veřejných si ale prostředí a kvalitu chválí jen 18 procent studentů.
„Tím, že soukromé vysoké školy jsou v podstatě firmy, tak se musí více snažit. Nabídnout více lidí z praxe, nabídnout větší příležitosti, aby si studenti měli co dát do životopisu. Některé veřejné vysoké školy zatím tímto směrem nejedou. Nejsou na trhu tak dravé,“ říká Michal Novák z Asociace studentů a absolventů.
Studenti ze soukromých škol oceňují podle výzkumu hlavně klientský přístup svých profesorů. Ten si ale ve větší míře nemohou prý dovolit veřejné vysoké školy, zdůrazňuje rektor Vysokého učení technického v Brně Karel Rais:
„Na veřejných vysokých školách je určitě co zlepšovat k přístupu ke studentům. Musíme si uvědomit, že my jsme tlačeni v řadě případů do velkoformátové výuky, kdy skupina má 250 až 300 studentů a přístup musí být zákonitě jiný.“
S arogancí učitelů se občas na veřejné škole setká 73 procent studentů, na soukromé to tvrdí 56 procent posluchačů. Podle sociologa Petra Matějů navíc studenti očekávají, že si jako absolventi soukromých škol vydělají na trhu více peněz:
„Rozdíl je veliký - 24 ku 29 tisíc, dva roky po absolvování studia. Tam je vidět poměrně silná motivace studovat. Vědí, proč studují.“
A jsou také zvyklí si na studium vydělávat. Výzkum ukázal, že kvůli školnému jsou měsíční náklady na život a na studium u posluchačů soukromých škol oproti studentům veřejných institucí až dvojnásobné. Rodiče ale děti na soukromých školách dotují o něco méně. Studenti si tak musí v době volna na výuku vydělávat. V Česku funguje 45 soukromých a 26 veřejných vysokých škol.
Boom soukromých škol začal v 90. letech, kdy se rozjel soukromý byznys ve vzdělávání. Ne všechny neveřejné instituce, stejně jako ty veřejné, mají ale v Česku dobrou pověst. Mnohdy jim chybí dobří učitelé a nevyhýbají se jim ani skandály s placenými diplomy.
