Přísečná na Českokrumlovsku nebo Ivanovice na Hané. Podívejte se na mapu míst, kde nejvíc bojují se suchem
Vyschlá půda se podepisuje zejména na stavu rostlin, voda nechybí jen zemědělcům, ale i zahrádkářům. Kde je situace nejhorší, ukazuje interaktivní mapa.
Mapa ukazuje, jak dlouho letos v jednotlivých obcích trvalo výrazné a horší sucho, určené podle metodiky Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Zhoršení nebo zlepšení se počítá ve srovnání s hodnotami za minulá desetiletí, mapa tedy vlastně ukazuje, kde se nyní situace nejvíc zhoršila či zlepšila.
Jelikož se ale stav vody v půdě mění v závislosti na počasí, pro nejaktuálnější informace je dobré sledovat portál Intersucho.cz.
Výrazné sucho je celou dobu od začátku roku v Přísečné na Českokrumlovsku. Plyne to z dat, která pro server iROZHLAS.cz zpracovali experti z projektu Intersucho.cz. „Výnosnost je letos mnohem nižší, tak 60 % procent běžných výnosů,“ říká soukromý zemědělec Václav Perník, který v Přísečné pěstuje píci pro koně.
Jeho slova potvrzují i odborníci. Obec totiž leží v takzvaném srážkovém stínu Šumavy, srážky od jihozápadu obvykle spadnou už v Bavorsku nebo Rakousku. „Nestihnou se zformovat takové srážky, aby zvládly zalít okolí Kleti,“ vysvětluje meteoroložka Eva Plášilová z ČHMÚ. „Myslím ale, že jižní Čechy jsou na tom relativně dobře,“ dodává s tím, že v jiných krajích je situace ještě horší.
Stav k poslednímu červnovému týdnu můžete prozkoumat v následující mapě
Najetím vyberte obec.
delší sucho
kratší sucho
Naopak v Ústeckém kraji jsou na tom rostliny nadprůměrně. „Stromy jsou v lepší kondici než v jiných oblastech, kde jsou koruny proschlé, méně prolistěné,“ říká Jiří Toms z Lesů České republiky o porostech v okolí Liboňova. Vody je zde podle něj nastřádáno dost.
„V Ústeckém kraji problém sucha v podstatě neexistuje. Ani povrchové, ani podzemní vody, ani vegetace nemají žádný závažnější problém s deficitem vláhy,“ potvrzuje pak Martin Novák z ústeckého ČHMÚ.
Velmi teplé a suché jaro
Letošní duben přinesl extrémně teplé počasí a skončil jako nejteplejší čtvrtý měsíc od roku 1961, kdy meteorologové začali měsíční průměry sledovat.
Současně pak ubylo deště. V dubnu spadla podle Českého hydrometeorologického ústavu méně než polovina běžných srážek. A Česko začalo výrazněji trápit sucho.
Kromě nezvykle vysokých dubnových teplot za to mohla také spíše teplá zima s nedostatkem sněhu a už loňské sucho, popisoval pro Český rozhlas Plus bioklimatolog a jeden z tvůrců projektu Intersucho Miroslav Trnka.
Teploty v Česku pak začátkem května poprvé překonaly tropickou třicítku. A stejně jako duben byl i květen nejteplejším od roku 1961.
Cílek: Za sucho si mohou lidé částečně sami
Za problémy se suchem si ale mohou lidé podle geologa a ekologa Václava Cílka částečně sami. Setkaly se podle něj dva negativní jevy, a to úbytek srážek a činnost člověka.
Na půdu se podle něj musí lidé dívat jako na banku, která zadržuje vodu. Například kilogram rašeliny podle něj zachytí až šest kilogramů vody. „Šumavská rašeliniště jsou důležitá i jako protipovodňová ochrana Prahy. Zadrží stejně až více vody než celá vltavská kaskáda,“ uvedl.
Podle ředitele Povodí Vltavy Petra Kubaly se ale Česko ani v budoucnu neobejde bez přehrad. Rašeliniště či voda zadržená v malých rybnících nestačí.
„Je to voda, se kterou neumíme dále nakládat, potřebujeme vodu pro energetiku, závlahy a tak dál,“ řekl. Letos průtoky řek nedosahují ani poloviny běžných hodnot. Velmi nízký průtok má zejména Sázava. Bez příspěvku vltavské kaskády by byl velmi nízký i průtok na Vltavě, dodal Kubala.
Už bylo i hůře, říká odborník
Zemědělci spolupracující s portálem Intersucho hlásí, že některé části republiky trpí v důsledku suchého dubna a května nedostatkem vody.
„Některé porosty nevzešly nebo jsou ve špatné kondici, ale dopady nejsou zdaleka tak výrazné, jako například v roce 2015,“ uvedl Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.
Letošní sucho tak není podle něj tak zlé jako loni nebo například v roce 2015. „Vegetace, tak jak ji sledujeme, vypadá relativně dobře," dodal.
Podle předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy je problém především u pícnin, moc dobře se nevede ani kukuřici. Naopak v některých částech Vysočiny ale zemědělci očekávají rekordní úrodu. Vysočina stejně jako jižní Morava je ale podle něj roztříštěná podle intenzity deště.
Související články
