Dačice vytáhly do boje se suchem. Zemědělcům, kteří nebrání erozi půdy, hrozí pokutami
Okolí Dačic na Jindřichohradecku začíná připomínat jižní Moravu. Sucho oslabuje stromy a ty potom snadněji podléhají kůrovci. Málo vody je i ve studnách. Město chce na situaci reagovat. Víc vody mají například zadržet vsakovací pásy na parkovištích. K lepšímu hospodaření v krajině se budou snažit přimět i zemědělce.
Vedoucí odboru životního prostředí v Dačicích Jiří Müller stojí na silnici mezi dvěma poli. Jedno už je sklizené, na druhém roste kukuřice. Před ním je laguna splavené ornice. „Je tady vidět soustředěný odtok vody mělkou údolnicí a obrovské nánosy jemného materiálu, který se nám tady zarazil o silnici a potom pod silnicí propustkem odtekl dál do potoka a rybníka,“ popisuje pro Český rozhlas České Budějovice.
Humus a organické části, která voda z polí splavuje, jsou ale důležité pro zadržování vody v krajině. „Půda je schopná v případě i třeba přívalových dešťů zasáknout vodu rychleji a ve větším množství,“ vysvětluje ekologický zemědělec Miloš Stejskal z firmy BIOKOM.
Dačice na Jindřichohradecku se chtějí lépe vyrovnávat se suchem a zemědělcům, kteří nebrání erozi půdy, hrozí pokutami. Natáčela Lucie Hochmanová
Na svojí farmě zlepšuje kvalitu půdy vysazováním jetelovin. Ty na poli zůstávají dva roky a kvalitu půdy zlepšují už během růstu i svým rozkladem po zaorání.
K erozi půdy dochází nejčastěji na polích, kde rostou takzvané širokořádkové plodiny, jako je kukuřice. I ty je ale možné pěstovat bez toho, aby se půda splavovala.
„Nenecháme pole po sklizni předchozí plodiny v nezakrytém stavu, bez porostu. Ale cíleně tam založíme na podzim porost nějaké obiloviny. Na jaře pak uděláme to, že do takto připravené půdy zasejeme do porostu kukuřici. Jakmile se to zaseje, tak je ale nutné to okamžitě chemicky ošetřit,“ dokazuje Jaroslav Pokorný ředitel společnosti CIS agro.
Obiloviny i plevele spálí neselektivní herbicid. Zbytky rostlin zůstanou na poli. „Nehrozí, že ani prudší deště nezpůsobí, že se voda dá do pohybu, protože zbytky účinně brání pohyby vody. Ta se tak zastaví a má možnost se vsakovat,“ dodává Jaroslav Pokorný.
O krajinu se nestaráme dobře a jednotlivá opatření sucho nevyřeší, píší vědci politikům
Číst článek
Dalšími způsoby, jak zabránit erozi půdy je vysévat travnaté pásy v místech, kterými voda z polí odtéká a taky opětovné budování mezí nebo vysazování alejí. Odbor životního prostředí v Dačicích si nechal na nejvíc postižená pole zpracovat odborné posudky. Na jejich základě bude po zemědělcích chtít nápravu.
„V extrémních případech, kdy doopravdy byly jasně zanedbané protierozní opatření, tak možná dojde i na sankce,“ upozorňuje vedoucí odboru životního prostředí v Dačicích Jiří Müller.
Milionová pokuta
Pokuta za nezabránění erozi může dosáhnout až jednoho milionu korun. Problém je i v tom, že velké lány polí zůstávají po sklizni holé a bez vegetace se za slunných dnů dokážou rozpálit podobně jako asfaltové plochy.
„Na velkých suchých plochách se zvedá teplý vzduch a na jeho místo potom přichází další vzduch z rybníků a lesa, a tím se vysušuje, protože horký vzduch vytahuje vodní páru vysoko do atmosféry a ta nám zmizí,“ vysvětluje přírodovědec Jan Pokorný příčinu vysušování krajiny, jejímiž následky jsou lokální přívalové deště.
„I stát by se měl zamyslet nad tím, zda je rozumné, abychom pěstovali na polích plodiny za účelem energetickým. Jestli by nebylo rozumnější, aby zemědělec dostal peníze na to, aby mohl založit porost jetele,“ apeluje Jiří Müller s tím, že zemědělci jsou nuceni myslet i na ekonomiku a pěstování kukuřice a řepky je tak pro ně nejsnazším východiskem, které ale české krajině neprospívá.
