Sucho vydatný déšť snížil, Česku by ale prospěly dlouhé a pomalé srážky, říká Trnka z InterSucha

Na řadě míst Česka stouply kvůli dešťům hladiny řek, zejména ve Zlínském a Moravskoslezském kraji. Přestože vydatné srážky trápí tamní obyvatele, zmenšuje se tím nedostatek vody v krajině. Dopady sucha se tak nyní oproti dubnu trochu zmírnily, popsal pro Radiožurnál Miroslav Trnka, koordinátor projektu InterSucho. Podle něj ale ještě nemáme zdaleka vyhráno. Česku by pomohl spíš pomalý a dlouhodobý déšť.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Spadlá opěrná zeď jezu za Dělnickým domem v Hejnicích na Frýdlantsku, kde v čtvrtek odvolali pohotovost, poté co hladina Smědé klesla. | Foto: Radek Petrášek | Zdroj: ČTK

V Česku je dlouhodobě problém s nedostatkem vody. Mohou aktuální deště situaci zlepšit?
Určitě. Aktuální srážky a chladnější počasí posledních týdnů výrazně přispěly k tomu, že projevy zemědělského sucha zdaleka nejsou takové, jaké byly v průběhu dubna. Trochu se zmírnily naše obavy z potenciálních dopadů.

Na druhou stranu vzhledem k tomu, že deficit vody máme v posledních pěti letech poměrně hluboký, tak tato jedna chladnější a na srážky bohatší epizoda ještě tu situaci úplně nevyřešila, zejména v Čechách a také v některých částech Moravy.

Přehrát

00:00 / 00:00

Česko potřebuje pomalý dlouhodobý déšť. Voda chybí, obavy ale klesají, říká Miroslav Trnka z projektu InterSucho. Poslechněte si rozhovor

Jak dlouho by tato epizoda musela trvat, aby se něco začalo dít i ve spodních vodách?
Jde o to, aby srážky byly vytrvalé, dlouhodobé, aby nepřicházely v podobě úhrnů, které jsme teď viděli třeba v Beskydech.

Padesát milimetrů navíc, to už voda odtéká povrchově a není čas, aby nasákla do půdy a naplnila podzemní vrstvy.

Jde tedy jednak o množství, ale také o rychlost. Zkrátka potřebujeme pomalý, vytrvalý déšť, který by trval řádově dny, aby se vůbec mohlo mluvit o tom, že se voda dostane až do mělkých podzemních vod.

Povodňový stav hlásí skoro 30 míst v Česku. Meteorologové varují před extrémními srážkami

Číst článek

Na druhou stranu je potřeba říct, že i ty epizody, které teďka přišly, nepochybně pomohou. A ve Slezsku a na východě Moravy se už na stavech podzemních vod pozitivně projevují.

Důvodem, proč se voda nevsakuje do hloubky, ale odtéká, je tedy v množství úhrnu srážek, nebo je tam ještě nějaká jiná příčina? Je ta půda třeba přesušená, příliš vyschlá?
Primárně, co teď vidíme, ty povodňové stavy, jsou naprosto přirozenou reakcí krajiny.

Když si uvědomíme, kam ty srážky dopadly – do poměrně hornaté, svažité oblasti, která je hustě zalesněná, tak tam není problém, že půda není schopná vodu okamžitě zadržet, ale té vody je opravdu příliš mnoho.

Česko o víkendu čekají přeháňky, teploty se vyšplhají až na 23 stupňů

Číst článek

Na druhou stranu pokud intenzívní srážky přicházejí na suchou půdu, na vysušený půdní profil, tak ten samozřejmě vodu relativně špatně vstřebává a vzduch, který před sebou půda tlačí, funguje trochu jako píst, který brání vodě ve vsakování.

Ale to není příčinou povrchového odtoku, který jsme viděli a vidíme ve Slezsku a na východní Moravě.

Pokud srovnáme to množství vody, které je v půdě teď se stavem v minulých letech, o kolik je jí méně? Je to významné?
Určitě, v Čechách nám pořád chybí řádově desítky milimetrů. Stále se bavíme o tom, že máme poměrně významné zemědělské sucho.

Jiří Chum, , ako Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme