Stát dělá pro udržení vody v krajině málo. A přehrady nepomohou, tvrdí geolog

Nedostatek vody v půdě i v korytech vodních toků je dlouhodobý, shodují se experti. Ti se ale různí v názoru na to, jak sucho zvládnout. Jakou roli by měly hrát přehrady? Jsou velká vodní díla zásadní pomocí v dobách sucha a při povodních, nebo by bylo lepší se bez nich obejít?

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Přehrada Orlík člun lodě rekreace | Foto: Jitka Cibulová Vokatá | Zdroj: Český rozhlas

„Přehrady a vodní nádrže jsou primárně zdroje vody, ale neřeší zemědělské sucho. Těch 165 přehradních nádrží postavených v minulosti nám dělá vodní blahobyt až do dneška,“ uvedl v pořadu Pro a proti Pavel Punčochář ze sekce vodního hospodářství ministerstva zemědělství.

Podle něj je změna systému hospodaření během na dlouhou trať. „Pravda je, že se prosazují určité zásady ekologického zemědělství, ale v tom rozsáhlém měřítku to nejde ze dne na den.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Pomůže v boji proti suchu více přehrad?

„Pro zemědělce je těžké to začít dělat, protože ekonomická orientace vypadá úplně jinak... Je ale třeba pravda, že velké plochy by se rozčlenit měly.“

Úředník připomněl, že ministerstvo spolu s Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy vyvinulo metodiku, která umožní každému hospodáři posoudit, jak na tom je s možností erozních dopadů.

To je prý důležité pro každého zemědělce. „Eroze znamená ochuzení půdy a snížení výnosů do budoucna. Erozní kalkulačka umožní zjistit nejen ohroženost erozí, ale také radí, co je třeba dělat pro zlepšení jakosti půdy a zvýšení jejího organického obsahu.“

„Je velkým hendikepem, že zemědělci nejsou často vlastníky půdy, na které hospodaří. Takže mohou opomíjet zájem, aby jejich výrobní prostředek byl kvalitní a udržitelný,“ konstatoval Pavel Punčochář.

Komora o dobrou vyhlášku nestojí

Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR a České geologické služby považuje stav krajiny za tristní. „Zvlášť vzhledem k podzemním vodám, které jsou mimo oblast velkých řek. A tam nám přehrady s ničím nepomohou.“

„Stát v hospodaření s vodou v krajině dělá málo... Neexistuje ani žádný opravdový tlak, aby se situace měnila. Vláda sice schválila před dvěma roky akční plán adaptace na klimatickou změnu, ale výsledky tohoto snažení jsou minimální.“

Problémem je i eroze půdy. „Ministerstvo sice před dvěma roky napsalo velmi dobrou protierozní vyhlášku, ale nikdy nebyl přijata, protože Agrární komora je silná lobbistická skupina a nechce měnit současný systém, protože jí vyhovuje.“

Punčochářem zmíněná erozní kalkulačka je sice dobrý nástroj, ale opět čistě dobrovolný. „Když ji nebudou chtít zemědělci používat, tak ji používat nebudou. Zemědělství pracuje naprosto pragmaticky: co nejvíc vydělá, to budu dělat.“

Souhlasí, že je problém, když většina velkých zemědělských podniků hospodaří na pronajaté půdě, navíc formou korporátu. „Mají obrovské výdaje. Musí si půdu pronajmout, zaplatit zaměstnance a musí vydělat, aby zaplatili i sebe.“

„Vynaložili jsme obrovské úsilí od 50. let minulého století až do dneška, abychom zemědělství obrátili naruby. Takže ano, je to běh na dlouhou trať,“ shrnul Jakub Hruška.

Ondřej Čihák, Veronika Sedláčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme