Letošní sucho není tak zlé. Česká krajina je ale na klimatické změny nevhodně uspořádaná, říká klimatolog
Letošní sucho není tak zlé jako loni nebo například v roce 2015. Česká zemědělská krajina je nevhodně uspořádaná pro to, aby čelila klimatické změně a intenzivnějšímu suchu, říká bioklimatolog z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR Miroslav Trnka. Podle něj aktuálně proti dlouhodobým hodnotám chybí v půdě 40 až 60 mm srážek, s čímž by se krajina a vegetace měly vyrovnat, pomohly nedávné deště.
Některé části republiky trpí v důsledku suchého dubna a května nedostatkem vody, hlásí podle Trnky zemědělci spolupracující s portálem Intersucho. „Některé porosty nevzešly nebo jsou ve špatné kondici, ale dopady nejsou zdaleka tak výrazné, jako například v roce 2015,“ dodal.
Bioklimatolog dále uvedl, že v nejbližších deseti až 15 letech zemědělcům nezbude nic jiného než krajinu hospodařením významně přetvářet, k čemuž je donutí i ekonomika podnikání.
Sucho, nebo vlhko? Podle studie českých vědců je v Evropě nejvíc vody za tisíc let
Číst článek
Podle předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy je úroda místně odlišná podle toho, zda na daném místě zapršelo. Celkově podle něj půjde o průměrný nebo mírně podprůměrný rok. Situace je podle něj horší u spodních vod, které nedostatkem srážek trpí dlouhodobě.
Vysočině se daří. Zatím
Dlouhodobým nedostatkem vláhy trpí především jižní Morava, část Polabí a pomezí středních Čech a Ústeckého kraje. Kvůli klimatické změně jsou zde dopady narůstajících teplot a stagnace srážek nejviditelnější.
Pýcha zmiňuje hlavně problém u pícnin, moc dobře se nevede ani kukuřici. Naopak v některých částech Vysočiny ale zemědělci očekávají rekordní úrodu.
„Z vývoje zatím profituje třeba Vysočina, kde je srážek relativně dost a zemědělství omezovaly spíše nízké teploty. Ale změna se podle našich predikcí nezastaví, takže sucho bude častěji dopadat i na Vysočinu a další výše položené oblasti,“ řekl Trnka. I proto je potřeba hledat vhodná opatření už teď.
Podle něj proměně krajiny a hospodaření v ní nepomohou represe. Naopak fungují pozitivní příklady a vzdělávání. „Když zemědělec uvidí, že něco funguje a vyplácí se, začne to dělat sám a snaží se být dobrým hospodářem a sousedem,“ uvedl Trnka.
Meteorologové vydali měsíční předpověď: průměrné letní teploty, přeháňky a bouřky jen lokálně
Číst článek
Řekl, že hospodáři už výrazně snížili manipulaci s půdou a omezili orbu. Dalším krokem je vytváření mulče na poli z posklizňových zbytků, díky čemuž půda lépe zadržuje vodu, ale to je technologie, která se prosazuje jen pomalu i v sousedním Rakousku. Vyžaduje promyšlené nakládání s herbicidy a pesticidy k úspěšnému boji s plevely a škůdci, kteří mají v mulči často ideální podmínky.
Jižní Morava se bude muset změnit
K pěstování také čeští agronomové hospodařící v sušších oblastech mnohem pečlivěji vybírají plodiny tolerantnější k suchu. Mnohem více uvažují jak, čím a kdy budou hnojit a učí se i využívat předpovědi projektu Intersucho. Trnka také zmínil, že pro zemědělce není problém zařadit rozmanité plodiny a pěstovat jich klidně 20, ale jde o poptávku trhu, která diktuje složení plodin.
Na jižní Moravě se ekonomicky stále častěji přestane vyplácet klasická polní výroba a bude vhodná jen na vlhčích místech a nejlepších půdách. „Cestou je vhodné pozemky osázet trvalými kulturami, jako jsou vinice a sady, a přivést k nim závlahu a u těch, kde je ekonomika problematická, přejít na extenzivní obdělávání, třeba je i zatravnit či zalesnit,“ míní Trnka.
Problémem větších zásahů do rázu krajiny, jako je tvorba mezí, remízků či rybníčků, je rozdrobená vlastnická držba a hospodaření na pachtu. Ani ideálně poskládaná krajina však nedokáže čelit extrémnímu suchu, jako bylo v Československu například v roce 1947, připomněl Trnka.
