Někteří jihočeští zastupitelé kritizují vedení kraje za kampaň na téma Šumava. Vadí jim, že kraj na projekt vynaložil téměř dva miliony korun, které zaplatil externí agentuře. Řekli to ve čtvrtek na zasedání zastupitelstva. Jihočeská hejtmanka Ivana Stráská (ČSSD) uvedla, že kontrolní výbor může prověřit, zda zakázka na kampaň byla efektivní. Jihočeský kraj v kampani tvrdí, že Šumava usychá, a to především proto, že se v parku nezasahuje.

české Budějovice 14:43 19. září 2019 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Po těch reakcích, které mám, jsem přesvědčena, že jsme udělali dobře, že jsme toto téma otevřeli a diskusi rozpoutali. To, že někdo kritizuje způsob vybrání agentury, považuji jako odklon od celého problému,“ uvedla Stráská. Na její podporu ve čtvrtek na zastupitelstvu vystoupili i někteří obyvatelé kraje, které ve výzvě svolal lesník Jan Štrobl.

Přírodovědec Kindlmann: Skutečný problém s kůrovcem je dnes všude jinde než na Šumavě

Číst článek

Podle zastupitele opoziční ODS Martina Kuby však podobnou kampaň mohl vytvořit sám kraj a nemusel za to platit externí agentuře. „Pokud chcete říkat nějaký názor na Šumavu a já se s ním v řadě věcí shodnu a v něčem zase ne, tak jako hejtmanka máte za sebou celý úřad a dost úředníků, kteří jsou schopni ty věci prezentovat,“ uvedl Kuba.

Jihočeský kraj kampaň zahájil několik týdnů poté, kdy rada šumavského národního parku schválila návrh nového rozdělení Národního parku Šumava do zón. Nové vymezení oblastí má rozdělit park na čtyři území.

V tom s nejpřísnějším režimem se nebude zasahovat a taková pravidla budou platit pro 27 procent rozlohy. Nové rozdělení území do zón, které bude beze změny platit 15 let, musí schválit ministerstvo životního prostředí. Vedení Jihočeského kraje se domnívá, že bezzásahové zóny napomáhají masivnímu šíření kůrovce, který ničí další stromy.

Kampaň v minulosti kritizovali i vědci. Podle nich je lživá a mimo jiné se opírá o tendenční snímky, z nichž některé nebyly aktuální.

Platforma Vědci pro Šumavu, která sdružuje přes 20 akademiků z různých přírodovědeckých i dalších vysokých škol a jiných institucí, navíc poukazuje na to, že kůrovec po orkánu Kyrill v roce 2007 v následujících letech zničil 6700 hektarů lesa. Odmítli tím frekventované tvrzení, jež zastává i vedení kraje, že lýkožrout zničil 20 000 hektarů lesa.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít