Šumavská blokáda: policie zadržela 12 aktivistů
Policisté dnes opět zasáhli v šumavské lokalitě Na Ztraceném u Modravy proti aktivistům, kteří se snažili zabránit kácení stromů napadených kůrovcem. V poutech zajistili 20 lidí, další z prostoru vymezeného pro těžbu vyvedli. Několik lidí se také opakovaně ke stromům připoutalo řetězy, policie je odstřihla. Dřevorubci mezi tím celý den průběžně káceli stromy. Podle hajného padlo asi 300 smrků. Atmosféra je místy velmi vypjatá, právní zástupci aktivistů už podali stížnost inspekci Ministra vnitra na zásah jednoho policisty.
Jeden ze zasahujících policistů údajně škrtil aktivistku, povalil ji na zem a vykřikoval na ni, že ji zabije. Sice nejsou svědci, kteří by tento incident potvrdili, avšak právní zástupci případ přesto zdokumentovali a předali inspekci.
Na místo následně dorazili dva inspektoři, kteří však vůči novinářům nejsou sdílní. Na místě je také kontrola z policejního prezídia. Zástupce Ekologického právního servisu tvrdí, že policie postupuje korektně.
Aktivisté jsou neustále přítomní. I když je policie pravidelně z lesa vyvádí a odváží na služebnu, tak se do něj stále vracejí.
Blokáda bude s největší pravděpodobností pokračovat i zítra. Aktivistů je na místě okolo 40 a mají přijet další. Podávají i podněty a trestní oznámení.
Správa národní ho parku chce přesto 3000 stromů pokácet. Považuje to za běžné opatření, které neporušuje stav přírody, a domnívá se, že postupuje v souladu s právní normou.
Ekologové: ponechejme přírodě volnou ruku
Ekologické hnutí Duha chce podle jeho zástupce Vojtěcha Koteckého prosadit, aby správa Národního parku přestala kácet unikátní část šumavského horského lesa, který má sloužit turistům a ochraně přírody:
„Je to místo, které je domovem vzácných tetřevů, sov a dalších unikátních druhů, a správa NP by o něj měla pečovat.“
Vedení Šumavského národního parku argumentuje tím, že je třeba urychleně vykácet několik tisíc stromů, jinak se kůrovcová kalamita vymkne jakékoliv kontrole. Kotecký s tím nesouhlasí a argumentuje tím, že v Evropě je samozřejmostí ponechat velké části národních parků divoké přírodě a přirozeným proměnám ekosystémů:
„Usychání stromů kvůli kůrovci bylo součástí přirozeného života horských smrkových pralesů na Šumavě po tisíciletí. Pokud chceme mít na Šumavě NP a nikoliv lesní závod, pokud chceme obdivovat fascinující proměny pralesní přírody a vzácná zvířata, která tam žijí, měli bychom nechat přírodě volnou ruku,“ domnívá se Vojtěch Kotecký.
Starosta Modravy Antonín Šubrt souhlasí, že je kůrovec nepostradatelnou součástí přírody. To, co se děje Na ztraceném, však podle něj není boj s kůrovce,:
„Správa parku tam postupuje v souladu se svými předpisy, s tím, co prezentoval její nový ředitel. Hnutí Duha a jejich příznivci se tam snaží ochraňovat jediného živočicha lesního ekosystému, kterým je kůrovec, a tím tam vytvářejí tlak, který napomáhá mediální prezentaci jejich cílů.“
Současný kalamitní stav způsobila podle Šubrta předchozí rozhodnutí, která označil za chybná: „Nejchybnější rozhodnutí bylo učiněno v roce 2007 tehdejším ministrem životního prostředí Martinem Bursíkem, který chybně vymezil bezzásahová území v lokalitách, které předřečník deklaroval jako prales. To je nesmysl. Je to normální hospodářská smrková monokultura, kterou jsem v roce 2006 navrhoval do rekonstrukce porostu, protože se jedná o nevhodnou druhovou, věkovou skladbu lesa na velmi špatném stanovišti.“
