Mnozí dřevorubci mají výhrady k ministerským plánům na obří tendry. Přicházejí kvůli nim o solidně zaplacenou práci.

Tento článek je více než rok starý.

10:19 25. ledna 2011 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Zdeněk Hrabal před pár měsíci vyměnil motorovou pilu za brusku a za hoblík. Práci v zimě nesehnal a tak dělá osmičky v truhlárně nedaleko Blatné. V dílně je teplo, žádný sníh do bot nepadá, na první pohled příjemná práce.

Ovšem šumavský dřevorubec by raději za víc peněz do studeného lesa. „Mně počasí vyloženě nevadí, ale na Šumavě se netěží. A ve státních lesích zakázky nemáme,“ připomíná Zdeněk Hrabal.

Vyřazeni předem

Živnostníci jako dřevorubec Zdeněk si stěžují, že jsou ze zakázek ve státních lesích vyřazeni už dopředu. K těžbě se dostanou jedině přes vítěznou firmu, která si ale nechá provizi, a to není fér, říká Luboš Netušil: „To by pro nás bylo nevýhodné, ještě bychom živili tu velkou firmu. Vlastně bychom byli jako třetí dodavatel.“

Oba muži ale připouštějí, že by si na velkém koláči ve státních lesích vylámali zuby. Jen s motorovou pilou nemají šanci. Firma s harvestorem položí les za dopoledne. Jenže tím se odrovnají lesní živnostníci, říká František Hail z Kašperských hor.

„Takhle to funguje v národním parku, kde jsou tendry vyhlášené. A firmička 10-15 lidí má někoho, kdo za to a termíny musí plnit. Nevidím problém, proč by to tak nemohlo fungovat i ve státních lesích,“ uvádí František Hail.

Když mají dřevorubci práci, vydělají slušné peníze, které jinde v dřevařském oboru seženou jen stěží. Proto chtějí dělat na sebe a neživit prostředníky, kteří podle kritiků přijdou k miliardovému byznysu jen politickým rozhodnutím.

Milan Kopp, Ľubomír Smatana Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít