Prezident Erdogan vytěžil ze situace maximum, říká generálporučík Macko o vstupu Švédska do NATO

V předvečer summitu NATO sdělil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, že co nejdříve pošle parlamentu k ratifikaci žádost Švédska o členství v Alianci. „Je nejen tvrdý lídr, ale i schopný vyjednávač. On si přesně uvědomil, že maximum může dosáhnout nyní, když je kulminační bod, kterým je vilniuský summit,” říká v rozhovoru pro Radiožurnál generálporučík v záloze Pavel Macko, bývalý nejvyšší zástupce Slovenska v aliančních strukturách.

Rozhovor Praha/Vilnius Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg a turecký prezident Recep Tayyip Erdogan

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg a turecký prezident Recep Tayyip Erdogan | Foto: Kacper Pempel | Zdroj: Reuters

Komentátoři označují včerejší Erdoganovo sdělení za náhlý obrat. Oficiálně je vysvětlován tak, že Švédové splnili i z pohledu Ankary všechny podmínky. Čemu reálně připsat to rozhodnutí Ankary?
Nutno říct, že prezident Erdogan je ne jen tvrdý lídr, ale i schopný vyjednávač. On si přesně uvědomil, že maximum může dosáhnout nyní, když je kulminační bod, kterým je vilniuský summit. Postupoval konec konců podobně i minulý rok, kdy do poslední chvíle před madridským summitem natahoval tu otázku, zda Švédsko dostane pozvánku. Dospěl tedy k závěru, že nyní je ten správný bod, kdy může získat maximum. Nyní v předvečer summitu je potřeba říct, že mění svou pozici, a myslím si, že pozici změnil na základě toho, že dosáhl toho, co chtěl v rámci svých možností.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor s generálporučíkem Pavlem Mackem

Například list New York Times dává ten turecký souhlas s přijetím Švédska do souvislosti s výrokem prezidenta Bidena, že Washington je připraven posílit obraný a odstrašující potenciál Turecka, což podle zmíněného deníku znamená i prodej stíhaček F-16 Ankaře. Mohl by to být rozhodující faktor v té nynější Erdoganově pozici?
Je tam vícero faktorů. Erdogan hrál na maximum a to maximum znamená, že dosáhl bilaterální dohody tzv. security compact mezi Tureckem a Švédskem, dosáhl změny švédské legislativy v boji proti terorismu, dosáhl ze strany NATO i to, že se vytvoří funkce speciálního koordinátora pro boj proti terorismu v rámci Aliance. A samozřejmě získal ústupky i od Švédů z hlediska exportu zbrojních technologií, podobné se dá očekávat i od Spojených států.

V tomto je prezident Erdogan mistr, jakékoliv další natahování by mohlo naopak popudit partnery a mohl by i ty zisky ztratit. To znamená, je to ten skutečně kulminační bod pro něho a on opět dosáhl to maximum, které se z této situace dalo vytěžit.

‚Nemůže být okamžitě přijata‘

K jednomu z klíčových bodů vilniuského summitu Aliance, tedy jak nastavit další vztahy s Ukrajinou, jak formulovat příslib, že by se mohla taky stát členem NATO, Joe Biden v nedělním rozhovoru pro CNN uvedl, že Ukrajina není připravena na členství v NATO. Polský prezident Andrzej Duda ovšem řekl německému listu Bild, že Ukrajina se musí členem stát rychle. I když samozřejmě ne ještě během nynějších válečných operací. Bude v tomhle směru i vilniuský summit vážnější zkouškou alianční jednoty?
Myslím si, že Aliance nakonec dosáhne nějaké shody, protože je to konsenzuální organizace. To znamená, že i když mají na začátku partneři rozdílné názory, nakonec dospějí k společnému závěru. Všichni jsou si vědomí, že Ukrajina nemůže být okamžitě přijatá plnoprávně za člena Aliance. Na druhé straně Ukrajina jasně komunikuje, že ona toto ani neočekává. Očekává jasný signál: zaprvé, že patří na západ a že západ s ní počítá, za druhé, že podpora západu bude dlouhodobá a nebude vázaná na konkrétní úspěchy v aktuální protiofenzivě. Chce mít jasný signál budoucích bezpečnostních garancí po tom, co skončí ruská agrese na Ukrajině.

NATO vyšle pozitivní signál pro budoucí členství Ukrajiny, řekl Bidenův poradce Sullivan

Číst článek

Podle zákulisních informací by v závěrečném komuniké ze schůzky ve Vilniusu mohlo znít, že Ukrajina má právo na členství v Alianci. A teď se vede diskuse, jestli přidat i obrat: má právo, až to dovolí příslušné podmínky. Jak odhadujete vy, že si alianční státnici poradí s tímhle citlivým vzkazem do Kyjeva?
Můj skutečný odhad je takový, že zůstane u té jednoduché formulace, že Ukrajina má právo se stát členem NATO. Pokud by Aliance chtěla pokračovat dále, tak by musela nastínit nějakou jasnou cestu pro Ukrajinu a nebo základní podmínky.

Musím říct, že co se týče prezidenta Bidena, tak se ve Spojených státech blíží předvolební období a ne všichni ve státech jsou nakloněni k plné podpoře Ukrajiny. Prezident Biden se proto už snaží balancovat vlastní vnitřní politiku s politikou zahraniční a je to úplně pochopitelné. Nejjednodušší pro Alianci bude vydat to jednoduché prohlášení, že Ukrajina má právo na členství.

Už zbývá jen Maďarsko. Turecko pošle žádost Švédska o vstup do NATO parlamentu, řekl Stoltenberg

Číst článek

Už v pondělí se členské státy dohodly na podobě nových obraných plánů NATO. Jsou aktualizovány poprvé od konce studené války s ohledem na novou ruskou hrozbu. V úterý by je měli schválit i nejvyšší činitelé členských států. Mohla by se i vzhledem k tomu bodu zapsat vilniuská schůzka jako jeden ze zvlášť významných aliančních summitů?
Určitě ano. Severoatlantická aliance ve svých dějinách přežila také krize jako kubánskou nebo berlínskou krizi, kdy svět byl na pokraji 3. světové války. Aliance musí reagovat na situaci. Prezident Zelenskyj určitě nebude zklamaný, bude spokojený minimálně s tím, že mu bude garantovaná ta dlouhodobá podpora, která se má i institucionalizovat, ale na druhé straně je jasné, že tento konflikt neskončí tím, že Rusko by bylo totálně poražené a slabé.

Naopak Rusko sice na Ukrajině může prohrát a obnoví se svrchovanost Ukrajiny, ale Rusko jako takové bude i nadále vážnou bezpečnostní hrozbou, pokud zásadním způsobem nezmění svou politiku. Proto Aliance musí aktivovat něco, jako jsou ty stálé obranné plány. Je to vlastně realizace opatření z Madridu, kdy se řeklo, že se zvýší i počet vojsk. Takže v tomto případě si myslím, že je to významný summit.

Vladimír Kroc, vtk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme