Svatého Václava si připomínají křesťané poutěmi
Státním svátkem si dnes připomínáme smrt patrona českých zemí svatého Václava. Tradiční součástí oslav jsou pouti na místech spjatých se svatováclavskou tradicí. Nejvýznamnější je pouť ve Staré Boleslavi, kde byl kníže Václav v roce 935 zavražděn. Putují tam lidé ze všech koutů země, mši tam sloužil kardinál Miloslav Vlk. 28. září slavíme jako Den české státnosti už pátým rokem. Připadá na svátek katolického světce sv. Václava, českého knížete a patrona země. Nepřipomínáme si však jen svatého Václava, ale i ostatní panovníky, kteří nesli toto jméno. Mezi ně patří Václav II., III. a IV.
Nejvýznamnější je pouť ve Staré Boleslavi, kde byl kníže Václav v roce 935 zavražděn. Na místo se sjeli poutníci z Čech i zahraničí. Na tři tisíce poutníků zamířilo do Staré Boleslavi zejména kvůli dvěma hlavním událostem: dopolední slavnostní poutní bohoslužbě na Mariánském náměstí sloužené kardinálem Vlkem a možnosti na vlastní oči vidět lebku svatého Václava. Této mši pod širým nebem tak byl patron české země vlastně přítomen. Vzácná relikvie zapůjčená ze Svatovítského chrámu bude k vidění v bazilice svatého Václava ještě do dnešního večera.
Putují tam lidé ze všech koutů země, chystá se tam i kardinál Miloslav Vlk. Radiožurnálu řekl, že smyslem je, aby pouť odrážela nejen minulost, ale i současnost. "Chceme, aby ta pouť nebyla jen návratem k historickým událostem, aby také akcentoval, co je velice důležité a aktuální dnes, a my se domníváme, že je to právě rodina."
Přemyslovský kníže Václav byl před kostelem ve Staré Boleslavi zavražděn svými odpůrci, a to na příkaz vlastního bratra Boleslava, který si tak uvolnil cestu k vládě. Boleslav nesouhlasil s Václavovou smířlivou zahraniční politikou. Svatému Václavu je zasvěcena řada katolických chrámů. Údajně prvním byl kostel v Proseku u Prahy, podle pověsti založený knížetem Boleslavem I. v roce 970.
28. září slavíme jako Den české státnosti už pátým rokem. Připadá na svátek katolického světce sv. Václava, českého knížete a patrona země. Nepřipomínáme si však jen svatého Václava, ale i ostatní panovníky, kteří nesli toto jméno. Mezi ně patří Václav II., III., IV., a také poslední dva čeští prezidenti. Jak Radiožurnálu řekl historik Dušan Třeštík, Václav Havel a prezident Václav Klaus jsou tak trochu podobnou dvojicí, jakou byli kníže Václav a jeho bratr a vrah Boleslav. "Na jedné straně osobnost, která má rozměr symbolický, je takto chápána hlavně v zahraničí, to mluvím o Václavu Havlovi a praktického politika, který dělá tento stát protože Českou republiku po roce 1992 zřejmě udělal Václav Klaus."
Jak ale Třeštík dodává, v našich dějinách jsme měli také pochybné Václavy. "Václava II., který byl neurotik. Pokoušeli se z něho udělat svatého, ale jeho osud byl tragický. Anebo Václav IV., nešťastný syn velikého otce Karla IV., který svou úlohu nezvládl. Kromě toho byl také notorický opilec."
