Svátek práce je ve znamení hospodářské krize. Vrací se tak prý k původní myšlence
První květnový den je už tradičně po celém světe znám jako Svátek práce. Mezinárodní dělnický svátek byl zaveden v roce 1889 jako připomínka stávky chicagských dělníků. Prvomájové demonstrace se dnes očekávají napříč Evropou i ve Spojených státech. V řadě zemí se navíc ponesou ve stínu hospodářské krize.
Německá krajní levice si už tradičně zvolila k demonstraci Berlín. Do ulic vyjdou například i nespokojení Maďaři či Španělé, kteří se potýkají s rekordní nezaměstnaností. Ve Francii letos atmosféru prvomájových oslav poznamená blížící se souboj o prezidentské křeslo a velký návrat chystá americké hnutí Okupujte Wall Street.
Naopak v Moskvě se při velkolepých prvomájových oslavách sešli stoupenci režimu. V Česku, které 40 let ovlivňovala komunistická totalita a její masivní propaganda, vzbuzuje v mnohých obyvatelích Svátek práce stále rozporuplné pocity.
Historik Jaroslav Šebek z Historického ústavu Akademie věd České republiky přibližuje tradici prvomájových oslav
Prvního máje pravidelně každým rokem zneužívají různé extremistické skupiny a přivlastňují si ho politické strany. Už za první republiky se ale oslavy svátku práce nesly ve stranickém duchu, připomíná historik Jaroslav Šebek z Historického ústavu Akademie věd České republiky:
„V podstatě neexistovala nějaká jednotná oslava prvních májů, ale každá strana si tento den připomínala se svými příznivci. Samozřejmě nejbouřlivější demonstrace byly vždycky v rámci komunistických manifestací.“
Dodává, že v té době organizoval oslavy například také známý zlínský továrník Baťa. „Byla to v podstatě snaha dát tomuto svátku zcela jiný význam, než mu třeba dávaly levicové organizace,“ vysvětluje. Jednalo se prý tedy čistě o oslavu práce, během které nebyly vznášeny žádné sociální požadavky.
Prvomájové oslavy pořádané v éře socialismu se podle Šebka sice stále prezentovaly jako připomínka významu práce i dělnické třídy, jejich záměr už se ale od původní myšlenky svátku práce odlišoval.
Na oslavy prvního máje a demonstrace dohlédnou v Praze stovky policistů
Číst článek
„Oslavy především měly směřovat k tomu, aby demonstrovaly loajalitu většiny obyvatelstva vůči komunistickému režimu. Samozřejmě byly také tak inscenovány, aby vyzněly jako manifestace určité soudržnosti mezi stranickým vedením a mezi pracujícími,“ zdůrazňuje historik.
Dmitrij Medvěděv by měl v Moskvě vést prvomájový pochod Jednotného Ruska
Číst článek
Po roce 1989 šlo na oslavy prvního máje jen obtížně navazovat. V posledních letech se ale svátek práce opět vrací ke svému původnímu významu, kterým byla manifestace za sociální práva, myslí si Šebek. „Je to v podstatě i hlavně v řadě evropských zemích příležitost vyjádřit nesouhlas dejme tomu s dopady finanční a ekonomické krize a vyjádřit svůj protest vůči vládám,“ uvažuje.
