Svátek práce je ve znamení hospodářské krize. Vrací se tak prý k původní myšlence

První květnový den je už tradičně po celém světe znám jako Svátek práce. Mezinárodní dělnický svátek byl zaveden v roce 1889 jako připomínka stávky chicagských dělníků. Prvomájové demonstrace se dnes očekávají napříč Evropou i ve Spojených státech. V řadě zemí se navíc ponesou ve stínu hospodářské krize.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Letošní oslavy svátku práce v Rusku (2012) | Zdroj: Reuters

Německá krajní levice si už tradičně zvolila k demonstraci Berlín. Do ulic vyjdou například i nespokojení Maďaři či Španělé, kteří se potýkají s rekordní nezaměstnaností. Ve Francii letos atmosféru prvomájových oslav poznamená blížící se souboj o prezidentské křeslo a velký návrat chystá americké hnutí Okupujte Wall Street.

Naopak v Moskvě se při velkolepých prvomájových oslavách sešli stoupenci režimu. V Česku, které 40 let ovlivňovala komunistická totalita a její masivní propaganda, vzbuzuje v mnohých obyvatelích Svátek práce stále rozporuplné pocity.

Přehrát

00:00 / 00:00

Historik Jaroslav Šebek z Historického ústavu Akademie věd České republiky přibližuje tradici prvomájových oslav

Prvního máje pravidelně každým rokem zneužívají různé extremistické skupiny a přivlastňují si ho politické strany. Už za první republiky se ale oslavy svátku práce nesly ve stranickém duchu, připomíná historik Jaroslav Šebek z Historického ústavu Akademie věd České republiky:

„V podstatě neexistovala nějaká jednotná oslava prvních májů, ale každá strana si tento den připomínala se svými příznivci. Samozřejmě nejbouřlivější demonstrace byly vždycky v rámci komunistických manifestací.“

Dodává, že v té době organizoval oslavy například také známý zlínský továrník Baťa. „Byla to v podstatě snaha dát tomuto svátku zcela jiný význam, než mu třeba dávaly levicové organizace,“ vysvětluje. Jednalo se prý tedy čistě o oslavu práce, během které nebyly vznášeny žádné sociální požadavky.

Prvomájové oslavy pořádané v éře socialismu se podle Šebka sice stále prezentovaly jako připomínka významu práce i dělnické třídy, jejich záměr už se ale od původní myšlenky svátku práce odlišoval.

Na oslavy prvního máje a demonstrace dohlédnou v Praze stovky policistů

Číst článek

„Oslavy především měly směřovat k tomu, aby demonstrovaly loajalitu většiny obyvatelstva vůči komunistickému režimu. Samozřejmě byly také tak inscenovány, aby vyzněly jako manifestace určité soudržnosti mezi stranickým vedením a mezi pracujícími,“ zdůrazňuje historik.

Dmitrij Medvěděv by měl v Moskvě vést prvomájový pochod Jednotného Ruska

Číst článek

Po roce 1989 šlo na oslavy prvního máje jen obtížně navazovat. V posledních letech se ale svátek práce opět vrací ke svému původnímu významu, kterým byla manifestace za sociální práva, myslí si Šebek. „Je to v podstatě i hlavně v řadě evropských zemích příležitost vyjádřit nesouhlas dejme tomu s dopady finanční a ekonomické krize a vyjádřit svůj protest vůči vládám,“ uvažuje.

Lubica Bergmanová, Martin Mašek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme