Svátky s Primou
Jaký je rozdíl mezi tím, když se za vzbouřence v České televizi staví politici, a tím, když jim svou solidaritu vyjádří konkurenti z Primy?
Po zaměstnancích České televize se včera vzbouřili také zaměstnanci zpravodajství televize Prima. Nelíbilo se jim, že právě u nich se vyrábějí náhradní zprávy České televize. Šéf zpravodajství Primy obklopen svými kolegy vyjádřil politování nad tím, že je ohrožena pověst nestrannosti této televize, a distancoval se od rozhodnutí svého ředitele. Nepřímo tím novináři z konkurenční a navíc soukromé televize podpořili své kolegy na Kavčích horách.
Taková podpora má větší váhu, než podpora politiků, kteří už to včera nevydrželi a vypravili se na demonstraci před Českou televizi. Ať už se jedná o Petru Buzkovou, Jana Rumla, Václava Fischera, anebo Josefa Zielence, nelze hovořit o běžných koncesionářích. Na rozdíl od ostatních diváků se totiž objevují na obrazovce. V případě veřejnoprávní televize nejde o to, kterým politikům bude patřit, ale o to, zda bude na politicích nezávislá. Veřejnoprávní televize patří lidem, kteří se na ni dívají, a ne těm, kteří do ní chodí prezentovat své názory. Od zákonodárců nečekáme projevy na demonstracích ale zákonodárné iniciativy. Pokud se poslanci a senátoři domnívají, že s mediálními radami volenými podle stranického klíče není dobrá zkušenost, mají v popisu práce změnit zákon.
Ukázalo se, že ten současný zákon bohužel umožňuje, aby byli řízením veřejnoprávní televize pověřeni lidé, kteří mají u novinářů tak malou autoritu, že si musí volat na pomoc policii, anebo dokonce experta na kritické situace se specializací na vyjednávání s bankovními lupiči. Navíc lidé, které i novináři z konkurenční Primy častovali provoláváním hanba, hanba. Politici by se nad zákonem měli zamyslet rychle, co když se proti nim nakonec vzbouří i Nova?
